Ian Holm patřil ke generaci anglických herců, kteří se věnovali divadelní klasice, působil v Royal Shakespeare Company, v londýnském Národním divadle hrál titulní roli v Králi Learovi a za jeho verzi pro obrazovku získal televizní cenu Emmy.
Před kamerou se objevoval od sklonku 50. let, vedle seriálů natočil snímky Mladý Winston, Robin a Mariana, Ohrožení Britanniku, Zloději času, ale také proslulé Ohnivé vozy, za něž získal oscarovou nominaci, Tarzana nebo příběh Brazil.
Ve Frankensteinovi hrál Viktorova otce, v Letci profesora Fitze, objevil se v Pátém elementu, ve Dnu poté či v Doteku zla, v Jindřichu V. nebo v Hamletovi, kde ztvárnil Polonia.
Když mu bylo sedm let, viděl Bídníky a rozhodl se, že se stane hercem. Kromě desítek rolí a cen zahrnula jeho životní dráha čtyři manželství, pět dětí, třikrát roli Napoleona Bonaparta a ještě než před kamerou ztělesnil Bilba, s Pánem prstenů se potkal v rozhlasové verzi jako Frodo.
Nesnášel mléko a ctil minimalistické herectví. Rád citoval výrok Humphreyho Bogarta, že stačí, když herec sleduje správnou myšlenku, kamera to zachytí a povýší. „Nejdůležitější částí tváře jsou oči a pokud je můžete přimět, aby mluvily, jste na půli cesty k úspěchu,“ tvrdil Ian Holm.
