Mávnutí rukou nad výraznější váhou dítěte s hláškou „Z toho vyroste!“ rozhodně není nejlepší řešení. Necelá čtvrtina jedenácti až patnáctiletých puberťáků trpí nadváhou nebo rovnou obezitou. A pravděpodobně si ji přenese až do dospělosti. Alarmující zjištění přinesla nejnovější studie HBSC zabývající se zdravotním stylem dětí a školáků, za kterou stojí experti z Univerzity Palackého v Olomouci.
Obézních je dvojnásobek chlapců než dívek. „Nejvyšší podíl takových dětí nacházíme mezi jedenáctiletými, mezi chlapci je to každý desátý,“ přibližuje výsledky výzkumník Petr Baďura. Na jižní Moravě má nadváhu či obezitu 22 procent dětí. Nejlépe jsou na tom žáci ze Zlínského (17 procent) a nejhůře z Ústeckého kraje (27 procent).
Trenéři zpestřují tělocvik, u radnice v brněnské Bystrci ale nápad narazil |
Podle Kateřiny Bednaříkové, pediatričky a ředitelky Dětské léčebny Křetín, která se specializuje na léčbu obezity, mají děti dlouhodobě vyšší příjem kalorií než jejich výdej. Mlsají, jedí mezi hlavními jídly a často také ve fast foodech. Neplechu s jejich těly dělají také slazené nebo energetické nápoje.
Znepokojující je především tempo, jakým obézních dětí přibývá – před osmi lety trpělo nadváhou „jen“ něco přes deset procent z nich. Dlouhodobý trend vyvrcholil za covidu, kdy nebylo výjimkou, že nabraly i dvacet kilogramů. Některým okolo třinácti let ukazuje váha klidně 150 kilogramů. „Doma měly neustále přístup k jídlu, ztratily jakýkoliv režim. Mnohé se naučily takzvaně zajídat nudu,“ podotýká psycholožka Veronika Koch Ondrová, která v léčebně také působí.
Spousta jídla, málo pohybu
U dětí se navíc objevují před pár lety nezvyklá onemocnění jako vysoký krevní tlak či cukrovka druhého typu. Enormní zatížení kloubů zase přináší nejrůznější ortopedické problémy, častěji mají i astma. „Rodiče obezitu nechtějí vidět nebo si myslí, že ji zvládnou sami. Jsou i více úzkostliví, ale obávat by se měli především o zdraví svých dětí,“ poukazuje Bednaříková.
Člověk se sice s částečnou predispozicí k obezitě už narodí, příčina narůstajícího problému je však podle expertů v rodině. U dospělých totiž platí to stejné – kombinace energeticky náročných potravin a klesající množství pohybové aktivity. Výsledek? Zhruba pětina žen a mužů má obezitu a třetina Čechů ve volném čase nesportuje nebo se hýbe pouze zřídka. Podle vědců z brněnského Národního institutu SYRI více než tři čtvrtiny lidí starších padesáti let, kteří byli hospitalizovaní s covidem, mělo nadváhu. Zhruba třetina z nich byla obézní.
Hasiči jeřábem zvedli k oknu přípojný vozík za auto. Pacienta přeložili na transportní plošinu a spolu s ní přesunuli oknem na vozík.
A na tento fakt je nutné reagovat. Záchranáři mají pro nadměrné neboli obézní pacienty speciální sanitku. V ní jsou extra nosítka i elektrický stůl, obojí s nosností do 300 kilogramů. Většinou také vyjíždí více zdravotníků, a dokonce je někdy nutná spolupráce s hasiči – ti vozí speciální transportní vanu, kterou může nést více mužů, pacienta na ní snášejí do sanitky.
„Velmi komplikovaná situace nastává, pokud se člověk nachází v místnosti vysoko v patře nebo ho nedostaneme dveřmi klasickým způsobem. To pak hasiči přistavují speciální jeřáb, za pomoci něhož pacienta transportují oknem dolů k sanitce,“ líčí mluvčí jihomoravské záchranky Michaela Bothová.
300 kilogramůmají nosnost speciální záchranářská nosítka pro obézní lidi. |
Speciální sanitka měla loni asi osm desítek výjezdů. „Ne všechny nemocnice nám takto nadměrného pacienta přijmou, to je další faktor, který zákrok ztěžuje,“ upozorňuje mluvčí. Prostorově výraznějších lidí je však v reálu mnohem víc, protože ty do 170 kilogramů zvládnou normální nosítka i vozy.
Také společnost Starez, která spravuje brněnská koupaliště na Riviéře a v Zábrdovicích, na „tlouštíky“ musela zareagovat. „V rámci výcviku a kurzu, který musí personál z řad plavčíků absolvovat, se naši školitelé už několik let zaměřují mimo jiné na problematiku záchrany tonoucích obézních návštěvníků a jejich vytažení z vody,“ potvrzuje mluvčí Michaela Dittrichová.
Zmenšit žaludek, zkrátit střeva
Někomu díky obezitě dokonce rostou tržby. „Je pravda, že šijeme na zakázku mnohem větší oděvy než v minulosti. A samozřejmě, že platí úměra, že čím víc materiálu spotřebujeme, tím víc práce a tím vyšší cena. Na druhou stranu je v tom i ten servis a hlavně jistota, že v několikanásobném XL nejste jak v pytli od brambor,“ poukazuje Magda Petrů, která v centru Znojma prodává v obchodě s oděvy nadměrných velikostí.
Lékařský tým provádí v náchodské nemocnici bariatrickou operaci.
Větší nával registrují záchranář i takzvaná bariatrická centra. Závažná obezita se dá totiž u dospělých léčit, a to právě bariatrickou chirurgií, což je zmenšení žaludku, nebo zkrácení trávicího traktu. Tam, kde ji provádějí, registrují po pandemii víc pacientů. „Poskytujeme jim komplexní péči, psychologickou i nutriční, takový balíček vše v jednom,“ poukazuje mluvčí Nemocnice Břeclav Eliška Windová.
Trvalý zájem o léčbu morbidní obezity hlásí také v Hodoníně. Loni pořizovali nová lůžka, která mají nosnost až půl tuny, a plánují kvůli „zákazníkům“ modernizaci operačních sálů. Bariatrické operace tady dělají od roku 2011. „Kromě primárních zákroků provádíme i reoperace u pacientů, i z jiných pracovišť, kteří měli původní operaci už před lety, a přesto u nich nedošlo k dostatečnému poklesu nadváhy, popřípadě začali opět přibírat. Jedná se o lidi s původní superobezitou,“ popisuje primář hodonínské chirurgické ambulance Martin Man.
Co se v úvodu zmíněných dětí týče, je možností právě ozdravný pobyt v dětské léčebně, kde se dá shodit za měsíc v průměru zhruba sedm kilogramů. Dětem ukážou, jak se správně stravovat a hýbat, a to i klidně formou hledání kešek nebo jízdou na koloběžce.
