Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPro roli Emila Zátopka si režisér David Ondříček vybral Václava Neužila už v roce 2013. „On ve mně Emila viděl dřív než já sám. Podstatná při výběru asi byla moje pohotovost, rozjívenost a rychlost – v řeči, reakcích i životním tempu. Emil to měl stejně,“ vysvětluje.
Stejně jako kdysi Zátopek musel Václav Neužil během příprav pochopit mnohé o vůli a vytrvalosti. „Pokud chce člověk vytrvat, je podstatné, aby to nedělal na sílu nebo jen kvůli ostatním. Musí to opravdu chtít, pak to jde snadněji,“ popisuje. „Samozřejmě to ale mnohokrát bolelo. Dostal jsem do stavů, ve kterých jsem nikdy nebyl, fyzických i duševních,“ dodává.
Transformace ve slavného atleta znamenala nejen náročné běžecké tréninky, ale také třeba změnu jídelníčku. Václav Neužil přestal kouřit, jinak si posadil hlas, přiučil se severomoravskému přízvuku a od maskérek dostal lehce odstáté uši a pleš, pro kterou musel obětovat i své vlasy.
„Byl jsem takový lehký, rychlejší, pohotovější, neustále nabuzený,“ vzpomíná člen stálého souboru Dejvického divadla na proměnu, která se s přestávkami odehrávala v průběhu pěti let. Pokud by mohl, šel by do podobné změny klidně znovu. „Proto dělám herectví. Možnost totální proměny je jeden z největších darů, co může herec dostat. V Čechách se to bohužel moc nepěstuje,“ říká.
S ním i v něm
Herečka Martha Issová, která ve filmu ztvárnila Danu Zátopkovou, prozradila, že po dobu natáčení Václav Neužil Zátopka nejen hrál, ale že se jím opravdu stal. „Myslím, že jsem našel styčné body mezi mnou samým a Emilem. Byl jsem s ním i v něm,“ reaguje herec na slova kolegyně, před kterou i po letech společné práce cítil při přípravách Zátopka stud.
„Já si nejprve žil se svým Emilem, pracoval jsem na něm doma, nějak jsem ho v sobě měl… Jenže pak jsem zjistil, že vybalit ho při společných schůzkách před Marthou a Davidem (David Ondříček, režisér filmu, pozn. red) mi dělá problém. Že se stydím a musím se absolutně odkopat. A to byla vlastně cesta roli,“ popisuje.
Martha Issová a Václav Neužil ve filmu Zátopek
Na přípravy natáčení s Issovou a Ondříčkem vzpomíná radostně: „Jsou to partneři, takže si toho k sobě samozřejmě dovolí víc. Já to vnímal jako výhodu, protože díky tomu byli otevřenější. Nemuselo se chodit okolo horké kaše,“ přibližuje.
Kdyby se mohl Václav Neužil s Emilem Zátopkem setkat, zeptal by se jej, jestli byl ve svém životě dál šťastný. I po roce 1968, kdy film končí. „Věřím, že jsem ho fakt poznal, ale určitě budou věci, které jsem o něm nerozlouskl,“ uvádí herec.
Myslím, že Zátopka opravdu znám, říká režisér David Ondříček |
Soudit Zátopka za politické angažmá za minulého režimu, o kterém se často debatuje, Neužil nechce. „Já bych nikdy nesoudil nikoho. Emila určitě ne. Ve filmu ho ukazujeme v různých polohách, politice se nevyhýbáme. On byl využívaný mocí permanentně, byla to hvězda. Proto ho strana hodně vytěžovala a on upřímně neměl problém s tím chodit mezi lidi a hlásat zdravý životní styl. Naopak ho to bavilo a miloval to. Bavil lidi a dával jim sílu… Že i on jako sedmý z osmi dětí z Kopřivnice mohl to všechno dokázat,“ dodává.
„Je ale pravda, že nebyl úplně z gruntu politický člověk. Neuměl se v tom pohybovat. Několikrát se zalekl, bál se a do svých prohlášení se pak zamotal. Strana toho asi dost využívala,“ uvádí Václav Neužil.
Na otázku, co by si z Emila Zátopka mohl každý z nás odnést, odpovídá herec, který se v září objeví v Dejvickém divadle v nové inscenaci Vina?, jasně: „Neutuchající energii a absolutní životní nastavení pozitivním směrem. Prostě optimismus.“
