RECENZE: Případy ujdou, ale soudce trpí. A nás trápí svou meditací

Seriál Život a doba soudce A. K., který v pondělí večer odstartoval v České televizi, má velké ambice. Umělecké ambice, aby bylo jasno. Jenomže namísto justičních kauz, které sliboval, prostřednictvím rozervaného hrdiny opisuje Terapii.

David Švehlík hrát umí, o tom vůbec není sporu. Ale zatímco v nedělní nové řadě Kriminálky Anděl, byť ubrala vtipu a přidala žen, působí jeho policista stále vcelku činorodě, v pondělním seriálu Život a doba soudce A. K. jako by jeho titulní postava představovala Hamleta s únavovým syndromem.

Zírá do prázdna a neustále vede ještě prázdnější vnitřní monology, jejichž rádoby sarkasmus zní literárně až běda.

Život a doba soudce A. K.

50 %

Režie: Robert Sedláček, Radim Špaček, Bohdan Sláma

Hrají: David Švehlík, Jiří Bartoška, Daniela Kolářová, Zuzana Norisová

Podezřelý boháč

Snad bylo tvůrčím záměrem očistit nevalnou pověst justice portrétem soudce, který si ještě dovolí přežitek zvaný svědomí, ale protože zároveň ukázkově trpí, jde člověku s prominutím na nervy stejně jako hudební podkres takzvaně výtahového typu.

Profesní román se nedostavil. Hrdina sice v každé z třinácti epizod rozhoduje občanskoprávní spor, což je však pro seriál méně atraktivní než trestní právo. Navíc dramaturgii neslouží zrovna ke cti, že první i třetí díl řeší prakticky totožný svár exmanželů o dítě, takže i soudcovy banální tiché glosy se opakují: „Je možné, že se kdysi milovali? Ti dva se přece museli milovat!“ Rozdíl tkví pouze v tom, že ve druhém případu figuruje zazobaný podnikatel, takže se o něj zajímá i ministr, jehož stranu sponzoruje,  a soudci je podezřelý „jako každý miliardář“.

Upachtěný pokus o společenskou kritiku však sráží fakt, že soudce sám rozhodně nechodí o žebrácké holi: pilotuje letadlo, jezdí na jachtě, dopřává si argentinský steak a ke smetánce náleží i původem, neboť k ceněným právníkům patří také jeho rodiče, kultivované bytosti s vytříbeným vkusem a vzájemným chladem pod usměvavě vyrovnanou fasádou.

Nejde tedy o justiční ságu, nýbrž o existenciální psychodrama, jehož hrdina je vyhaslý, pochybující, trpný i trpící; marnost sama. Jenom v letadle se cítí uvolněný, což bohužel sděluje divákovi úvahami typu: „Měl jsem být ptákem, ale byl bych jako pták šťastný?“

Naprosto mimoňsky se jeví jeho milostné trable, počínaje steskem po bývalé přítelkyni a konče pokusnou schůzkou se slečnou, která miluje filmový Titanic. A když vyhledá odbornou péči, opisuje seriál svou slavnou předchůdkyni Terapii, ovšem bez jejího originálního klíče. Výměna vět Co vás trápí? – Osamělost vyhání diváky spolehlivě pro přepínač.

Styloví a studení

Výsledkem je takříkajíc novátorský, tedy hluboce nezajímavý, odtažitý, fádní, uměle odcizený svět plný podivných stvoření a jejich traumat. Dalo by se mluvit rovněž o designovém dramatu, neboť význačnou roli hrají byty, doplňky, kostýmy. A stylové, naštěstí herecky spolehlivé je též obsazení;  Jiří Bartoška coby otec rozervaného soudce neschopného profesního odstupu mu radí „Drž si to od těla“, Daniela Kolářová v roli matky dokonce coby advokátka jedné ze stran sporu zasedne v soudní síni přímo proti svému synovi.

Přestřelky obžaloby a obhajoby, špinavosti a nízkosti, jež prosakují věcnou procedurou jednání, tvoří nejsilnější prvek seriálu. Vše kolem je balast a marast, blátivá hra na závažnost nezáživnosti, kde malátní rozervanci sdělují skomírajícími hlasy své deziluze.

Třeba se tónina změní, o scénář Zdeňka Zapletala se dělí režiséři Robert Sedláček, Radim Špaček a Bohdan Sláma, nicméně hlavní hrdina působí jako pohrobek detektivní drsné školy zaměřený na rozvody, Phil Marlowe hořce glosující prohnilost světa coby poslední spravedlivý. A to dnes nelze vyprávět se smrtelnou, tudíž smrtící vážností.

Daniela Kolářová hraje matku a drsnou právničku