RECENZE Wanted: Nahou a herecky umělou Angelinu Jolie válcuje pendolino

Český divák má zase jednou náskok. Se zítřejší premiérou snímku Wanted, o den dříve než ve Státech, konečně zjistí, proč se při zdejším natáčení jeho hvězda Angelina Jolie tak zlobila.

Vinila sice dotěrné fotografy, ale ve skutečnosti se jí spíše zajídala role, v níž nemohla předvést nic, co by neukázala už její Lara Croft. Je krásná, mrštná, nahá (pouze zezadu) a sošně umělá.

Wanted

60 %

USA, 2008, 110 minut

režie Timur Bekmambetov,

hrají James McAvoy, Angelina Jolie, Morgan Freeman,

Kinobox: 73 %

IMDb: 6.7

Wanted totiž spadá do žánru akčních komiksů, čímž je řečeno prakticky vše. Kdo od filmu čeká víc než honičky, nedejbůh snad obsah a smysl, nemusí se vůbec obtěžovat – leda by měl schopnost bavit se právě tím, jaké ptákoviny se vesměs točí na české půdě.

Pouze našinec totiž vybuchne smíchy při sdělení, že společenství „spravedlivých“ zabijáků, o něž tu jde, se zrodilo v klášteře na východní Moravě, jehož okolí včetně rezavých aut připomíná spíše dávnou balkánskou osadu. A jen našinec se po bondovce Casino Royale pobaví další zásadní rolí Českých drah včetně pendolina.

České reálie

. České reálie

Strahovský stadion - v jeho rozbitých ochozech se odehrává jedna z přestřelek.
Nákladové nádraží Žižkov - zkušební vlakový okruh Cerhenice, odtud hrdinové vyjíždějí směrem „moravský klášter“.
Hrad Křivoklát - představuje dotyčný klášter, v němž hrdina pátrá po sokovi, točilo se i na Perštejně.
Cukrovar Vinoř - dobová továrna se stala tajným sídlem společenství zabijáků.

Ne že by film Wanted neobsahoval i smích univerzální a záměrný. Rozdává jej James McAvoy v hlavní roli uťápnutého účetního, jenž si přerod z vyděšeného oslíka v trénovaného člena vražedné elity vychutnává zálibně a s všudypřítomnou sebeironií; dokonce i když se vrhá do konečné bitvy s pomstychtivým odhodláním v očích jako Sylvester Stallone do plamenů.

McAvoyův rek totiž odhalí, že ne všichni v bratrstvu, pro něž zemřel jeho otec, jsou vzory cti a že i s tím tatínkem to bylo trochu jinak; bezmála cimrmanovsky.

Ovšem zápletkou nemá cenu se zabývat, v podstatě opakuje ustálený model, kterak se hrdina stává učedníkem, po výcviku tovaryšem a ve finále mistrem. Wanted se liší jen mírou krvavosti tréninku a McAvoyovým hereckým i osobním kouzlem dojemného „civila“, jemuž ani tvrdě nabyté svaly divák moc nevěří.

A pak samozřejmě osobou režiséra Timura Bekmambetova, jenž po ruské Noční hlídce a Denní hlídce dostal šanci v Hollywoodu. Má spoustu fanoušků, kteří se nad jeho stylem rozplývají, nicméně chaos, anarchie, zběsilost a brutalita, za něž je uctíván, neznamenají filmařské zjevení, jen druh obratnosti.

Bekmambetov sice umí propojit útočnou obrazovou bravuru, zejména ve vskutku originálních automobilových honičkách, s dunivým tepem neméně agresivní hudby ve výraz řekněme panensky pohanský a v očích Západu až „východně barbarský“, což je jistá pocitová změna, jenže jeho metoda využívá ryze mechanické prvky: zpomalování, zrychlování, zastavování či překotný střih.

Takže ve výsledku zosobňuje Wanted efektní řemeslo, v němž se vydařené jednotlivosti slijí v příliš mnoho plechového šrotu a v únavně opakované hrátky s kulkami podobné Matrixu. Solidní práce v ostrém rytmu na čistě žánrové půdě komiksové pohádky.