RECENZE Wanted: Nahou a herecky umělou Angelinu Jolie válcuje pendolino

Český divák má zase jednou náskok. Se zítřejší premiérou snímku Wanted, o den dříve než ve Státech, konečně zjistí, proč se při zdejším natáčení jeho hvězda Angelina Jolie tak zlobila.

Vinila sice dotěrné fotografy, ale ve skutečnosti se jí spíše zajídala role, v níž nemohla předvést nic, co by neukázala už její Lara Croft. Je krásná, mrštná, nahá (pouze zezadu) a sošně umělá.

Wanted

60 %

USA, 2008, 110 minut

režie Timur Bekmambetov,

hrají James McAvoy, Angelina Jolie, Morgan Freeman,

Wanted totiž spadá do žánru akčních komiksů, čímž je řečeno prakticky vše. Kdo od filmu čeká víc než honičky, nedejbůh snad obsah a smysl, nemusí se vůbec obtěžovat – leda by měl schopnost bavit se právě tím, jaké ptákoviny se vesměs točí na české půdě.

Pouze našinec totiž vybuchne smíchy při sdělení, že společenství „spravedlivých“ zabijáků, o něž tu jde, se zrodilo v klášteře na východní Moravě, jehož okolí včetně rezavých aut připomíná spíše dávnou balkánskou osadu. A jen našinec se po bondovce Casino Royale pobaví další zásadní rolí Českých drah včetně pendolina.

České reálie

. České reálie

Strahovský stadion - v jeho rozbitých ochozech se odehrává jedna z přestřelek.
Nákladové nádraží Žižkov - zkušební vlakový okruh Cerhenice, odtud hrdinové vyjíždějí směrem „moravský klášter“.
Hrad Křivoklát - představuje dotyčný klášter, v němž hrdina pátrá po sokovi, točilo se i na Perštejně.
Cukrovar Vinoř - dobová továrna se stala tajným sídlem společenství zabijáků.

Ne že by film Wanted neobsahoval i smích univerzální a záměrný. Rozdává jej James McAvoy v hlavní roli uťápnutého účetního, jenž si přerod z vyděšeného oslíka v trénovaného člena vražedné elity vychutnává zálibně a s všudypřítomnou sebeironií; dokonce i když se vrhá do konečné bitvy s pomstychtivým odhodláním v očích jako Sylvester Stallone do plamenů.

McAvoyův rek totiž odhalí, že ne všichni v bratrstvu, pro něž zemřel jeho otec, jsou vzory cti a že i s tím tatínkem to bylo trochu jinak; bezmála cimrmanovsky.

Ovšem zápletkou nemá cenu se zabývat, v podstatě opakuje ustálený model, kterak se hrdina stává učedníkem, po výcviku tovaryšem a ve finále mistrem. Wanted se liší jen mírou krvavosti tréninku a McAvoyovým hereckým i osobním kouzlem dojemného „civila“, jemuž ani tvrdě nabyté svaly divák moc nevěří.

A pak samozřejmě osobou režiséra Timura Bekmambetova, jenž po ruské Noční hlídce a Denní hlídce dostal šanci v Hollywoodu. Má spoustu fanoušků, kteří se nad jeho stylem rozplývají, nicméně chaos, anarchie, zběsilost a brutalita, za něž je uctíván, neznamenají filmařské zjevení, jen druh obratnosti.

Bekmambetov sice umí propojit útočnou obrazovou bravuru, zejména ve vskutku originálních automobilových honičkách, s dunivým tepem neméně agresivní hudby ve výraz řekněme panensky pohanský a v očích Západu až „východně barbarský“, což je jistá pocitová změna, jenže jeho metoda využívá ryze mechanické prvky: zpomalování, zrychlování, zastavování či překotný střih.

Takže ve výsledku zosobňuje Wanted efektní řemeslo, v němž se vydařené jednotlivosti slijí v příliš mnoho plechového šrotu a v únavně opakované hrátky s kulkami podobné Matrixu. Solidní práce v ostrém rytmu na čistě žánrové půdě komiksové pohádky.