Osm pater dýchavičným výtahem. Pak ještě pár schodů na střechu – a před očima se rozevře panoráma Prahy, jaké se přímo v centru metropole hned tak nevidí. Ne každý se však nadšeně vrhá k zábradlí, závrať při kličkování mezi kabely roste. „Člověk je tady nahoře podvědomě víc v napětí,“ přiznává i Mádl. „Ale co už nadělám, když jsem si to na střechu sám napsal. Příště si vymyslím bezpečný příběh z prostředí baletek,“ žertuje.
Hned při vstupu varuje nápis Kouření zakázáno – tak trochu paradoxní, protože tu stojí velký popelník. Právě na střechu vlastního domu totiž chodí kouřit hrdina snímku v podání Aloise Švehlíka, který tu jednou nachytá ukrytého vietnamského výrostka, jehož představuje Duy Anh Tran. Poskytne mu dočasné útočiště a při vymýšlení bláznivých plánů se navzájem poznávají: zahořklý stařík a zoufalý mladík.
„Nevím, jestli se tomu dá říkat přímo hořkost, ale zapšklý můj hrdina opravdu je. Protože o všechno přišel,“ vysvětluje Švehlík zázemí své postavy. „Býval to středoškolský profesor, komunista – ovšem takový typ komunisty, jak se za totality tradovalo, že když se sejde pět Čechů, jeden z nich je ve straně,“ vzpomíná herec. „Přišel o rodinu, o kamarády a teprve teď se jeho život začíná měnit,“ naráží na mužovo setkání s cizím ztracencem v neznámém městě.
Místo Jana Třísky
Na scénáři začal Mádl pracovat už v době studií ve Státech, kdy v New Yorku bydlel rok na kolejích s asijským ilegálem. Právě od hledání ideálního představitele mladého Vietnamce pak zahájil přípravy; věděl, že je pro celý příběh naprosto klíčový. „Dochází mi to až postupně, o to větší zodpovědnost cítím,“ uznává Duy Anh Tran, který se jinak věnuje produkci, rád maluje a chtěl by si vyzkoušet i šperkařství.
Původně měl jeho protihráče ztvárnit Jan Tříska, který však těsně před startem natáčení zahynul při pádu z Karlova mostu. Režisér musel projekt pozastavit a najít pro roli profesora jinou tvář. „Díky Aloisi Švehlíkovi se ta postava naprosto proměnila, dokonce se vlastně nejvíce přiblížil mé původní představě o ní,“ chválí jednatřicátník Mádl herce, kterému chybí rok do osmdesátky. Přesto Švehlík tvrdí, že v mladém režisérovi ctí autoritu, a na oplátku se mu dostane ujištění, že po něm Mádl nebude vyžadovat žádné akční kousky ve výškách – přestože nebezpečné okamžiky příběh Na střeše obsahuje.
Slečna pro Dyka
Popravdě k nepříjemnému pocitu docela stačí, kdykoli se ústřední dvojice při svém dialogu ležérně opře o zábradlí. Proti slunci rozdává štáb opalovací krémy, proti náhlým poryvům větru, jež kácejí přenosné židle a vnášejí smítka do očí, se nedá dělat nic. Ale herci klidně pokračují. „Tak takhle se tady kšeftuje se studentskýma vízama! To je bordel,“ uleví si Švehlík ústy své postavy. „Na jak dlouho je máš? A už mi nelži, nikdy!“ Načež začne vyprávět vlastní osud chlapci, kterému tu přezdívají Luky a jemuž Mádl zrovna vysvětluje: „Už mu nemusíš lhát, spadl ti kámen ze srdce, jen sbíráš odvahu se zeptat – a od téhle chvíle tě to opravdu zajímá.“
Na příští záběr čeká Vojtěch Dyk. „Můj hrdina sem nechodí kouřit, nýbrž za slečnou, která v domě bydlí – a teď jsem zapomněl její jméno,“ listuje se smíchem ve scénáři.
Až skončí se všemi scénami odehrávajícími se na střeše, přesune se tým do barrandovských ateliérů. Točit se bude do půli září, premiéra se plánuje na 7. února 2019.
