Rakousko-uherský projekt. Tak přezdívají snímku Marie Terezie v České televizi, která jeho vznik iniciovala. „Byli jsme to my, kdo Slovensko, Maďarsko a Rakousko přizval a vyjednal, že všechny strany přispěly velmi vyváženým vkladem,“ líčí ředitel ČT Petr Dvořák velkoprodukci, která připomínala pověstný Babylon.
Dorozumívacím jazykem při natáčení byla angličtina, herci v rolích však hovořili každý svou mateřštinou a výslednou podobu uvedou televize s domácím dabingem. Režisér Robert Dornhelm, rumunský rodák působící v Los Angeles, si metodu pochvaluje: „Teď jsem viděl německou verzi a našel jsem v ní spoustu humoru, který mi předtím unikal.“ Ocitoval také zážitek rakouské představitelky titulní role Marie-Luisy Stockingerové: „Lépe odhadovala intonaci maďarských kolegů než Čechů, protože u nich prý nepozná, kdy věta končí.“
Přitom právě s tuzemskými herci měla její hrdinka nejvíce co do činění. Manžela Marie Terezie, Františka Štěpána Lotrinského, totiž hraje Vojtěch Kotek, její matku Alžbětu Kristýnu Zuzana Stivínová.
„Hledání podrobností o mé postavě připomínalo detektivku, je historicky zanedbaná, přitom ohromně zajímavá,“ popisuje Kotek. „Protože císař stál ve stínu své manželky a do vládních záležitostí nemohl zasahovat, dal se na podnikání a úspěšně zbohatl. Navíc si uměl vychutnávat život a v tehdejší společnosti působil rebelsky. Prostě na habsburském dvoře působil jako Marťan ze současnosti,“ shrnul Kotek.
Matka ráda pila
I královna matka se za vlády své dcery ocitla na vedlejší koleji, ale zabavila se jinak. „Vášnivě lovila, jedla i pila,“ představila Stivínová ve zkratce jednu z nejkrásnějších žen své doby, jejíž dceru Marii Terezii vychovávala spíš chůva, které budoucí císařovna prý říkala mami.
U dobového dvora objeví diváci i jiné domácí tváře. Například Jan Budař představuje lékaře, který byl u porodu všech šestnácti potomků Marie Terezie, ale také třeba pomáhal její matce, kdykoli to s alkoholem přehnala.
Martin Pechlát ztvárnil šéfa protokolu. „Řeší ceremonie, délku koberců a zasedací pořádek, navíc ohlašuje hosty,“ vysvětlil herec, proč se musel naučit spoustu jmen. Vedle nich se na obrazovce objeví Pavel Kříž, Jiří Dvořák, Zuzana Mauréry, Vladimír Javorský i Martin Myšička.
Scenáristka Mirka Zlatníková, která příběh psala na zakázku ČT, se svým obdivem k Marii Terezii netají. „Vesměs ji známe už jen jako tlustou matronu, která nás donutila chodit do školy v osm ráno, ale mě zajímalo, co ji v mládí formovalo,“ vysvětluje, proč snímek sleduje osud budoucí císařovny od šestnácti let. „Od jejích dob nestála v čele naší země žádná žena; já bych si takovou přála,“ přiznává.
Politika od stolu
Podle Kotka musela mít Marie Terezie mimořádnou sílu a odhodlání. „Oba, ona i její manžel, byli ještě velice mladí, když o jejich životě bylo předem rozhodnuto. A přijmout nalinkovanou budoucnost je právě v raném věku hodně složité, nicméně ona se tomu postavila čelem,“ míní herec.
Dodává, že pozdější éru monarchie měl lehce zidealizovanou díky Divadlu Járy Cimrmana, se kterým vyrůstal. „Ovšem i film Marie Terezie ukazuje pompézní hostiny, kde se o politice rozhoduje od bohatého stolu, zatímco dopady včetně válek byly kruté,“ míní Kotek.
Režisér potvrdil, že měl na začátku jednu obavu. „Bál jsem se, aby nevznikla nudná prohlídka muzea. Ale naštěstí scénář je vtipný i nadčasový a českému humoru přicházím na chuť stále více,“ prohlásil Dornhelm, který s některými zdejšími herci pracoval už před lety na televizním snímku Deník Anny Frankové.
7. července 2017 |
