Konečně česká romantická komedie: Ženy v pokušení se učily u mistrů

Pro příjemný zážitek potřebují Ženy v pokušení od diváka jedinou věc. Aby si ujasnil, že jde na romantickou komedii, a zpětně pak neplakal, že jeho rozervaná duše intelektuála zůstala neukojena.

Z natáčení filmu Ženy v pokušení | foto: Falcon

O všechno ostatní už se postará film sám. Na nic si nehraje, nic nepředstírá, nikam neuhýbá. Drží se daného žánru čistě, důsledně, a podobá-li se volbou středostavovských hrdinů loňskému hitu kin Líbáš jako Bůh, pak dialogy má nesrovnatelně vtipnější, zápletku vydatnější a herectví bez umělé přepjatosti.

Zábavné kurzy svádění

Zkrátka je lepší. Navíc zde podobně jako v Účastnících zájezdu dokáže režisér Jiří Vejdělek, jenž poprvé vychází z vlastního scénáře, propašovat pod rozmarnou uvolněnost chytrého smíchu i stín hořkosti, smutku, bolesti či melancholie.

Ostatně učí se od amerických mistrů, v Ženách v pokušení lze najít stopy vedoucí k Woodymu Allenovi či Absolventovi. Ženskou variantu allenovských psychoterapeutů tu představuje manželská poradkyně, která přitom ve vlastním manželství zkrachuje a hysterčí více než její pacienti.

Hraje ji nenuceně proměnlivá Lenka Vlasáková, která umí být urousanou paničkou i rozzářeným děvčátkem; hlavně však okouzluje dosud nevyužívanou notnou dávkou komediantství a sebeironie. Filmu stačí pár scén, aby jejího záletného muže poslal do trapně koktavého propadliště dějin a zhrzenou hrdinku do kurzu svádění.

Má hned dvě učitelky: vlastní dceru, která nápadníky odrovnává šílenými nápady dojemné aktivistky, a vlastní matku, svůj pravý opak – pro ni nejsou muži problémovou záhadou, nýbrž zábavnou lovnou zvěří. I ve stáří, které si zásadně nepřiznává, je „šik“ a při chuti, v sexu neuznává tabu a ufňukanou sebelítost nesnáší podobně jako morální pokrytectví.

Vystrč prsa, zapoj boky

Ta jedovatě sršatá vichřice erotiky, jež podprahově přitakává vůli, síle a radosti ze života vůbec, přinesla parádní roli a plnou satisfakci filmem opomíjené Elišce Balzerové. Chrlí energie za dva Temelíny i nepochybný sex-appeal, ale také si vychutnává chvíle, kdy člověku uprostřed smíchu náhle zatrne. Neboť věčná milenka musí jednou nést vinu za to, co dluží jako matka.

Ženy v pokušení sice stavějí hodně na dialogu, ale díky silným náložím slovního humoru jistá „upovídanost“ z plátna nekřičí. Navíc slouží kouzelným situacím od lekce flirtu, kdy Balzerová svou ušlápnutou filmovou dceru řídí – Narovnej se, vystrč prsa, zapoj boky! – až po její milostné ataky na hrdinu Romana Zacha, kterého při houbaření rafinovaně nutí svléknout košili.

Jak vznikal film Ženy v pokušení

Jiří Vejdělek exkluzivně pro iDNES.cz popisuje úskalí i slasti tvůrčího procesu

Ano, i mužům se v „ženské“ říši zjevně volně dýchalo, neboť si s rolemi pohrávají bez přezíravosti i strojenosti. Jiří Macháček coby upoceně světácký svůdce šíří čistou radost a Vojtěch Dyk neztrácí chlapeckou přirozenost ani v nezastřených intimních scénách, které jeho postavu přibližují prvkům již zmíněného Absolventa – včetně nutné dočasnosti a pomíjivosti vztahu, jehož závratné okamžiky film zachytí v pocitovém „americkém“ sestřihu.

Až na ty konce

Přes výbuchy smíchu, detailně připravené trapasy, nápadité situační žertíky – třeba dětské skákání panáka v křídovém obrysu po mrtvém těle – i podprahovou trpkost z poznání proplouvá děj lehounce. Ani nečekané křížení párů se nevzdává vztahové logiky a vyhasínání vášně či řevnivou příchylnost matek a dcer vystihuje Vejdělek tak přesně, jako by půl života strávil v sukních.

I když ne vše mu vyšlo dokonale. Dění kolem vnučky v podání Veroniky Kubařové se dočasně zadrhne, než dojde k pointě, a „sebeterapie“ rozdvojené matky se zbytečně opakuje, aniž příběh posouvá. Být o deset minut kratší, měly by Ženy v pokušení ještě větší jiskru.

Ženy v pokušení

70 %

Režie Jiří Vejdělek, 118 minut

Hrají Eliška Balzerová, Vojtěch Dyk, Lenka Vlasáková, Veronika Kubařová, Jiří Macháček, Roman Zach

Kinobox: 67 %

IMDb: 6.8

Slabší momenty však zase ve finále vynahradí silný dialog o ublížení i odpuštění a díky grotesknímu výjevu s rakví se film vyšplhá málem až k osmdesáti procentům.

Bohužel vzápětí spadne zpět kvůli nadbytečně polopatickým dokladům hrdinčina morálního vítězství v nastaveném konci, nicméně pořád mu zůstává velmi slušná sedmdesátka. Hlavně proto, že neurazí ani muže, byť danému žánru jsou více nakloněny ženy. A pak že romantické komedie v Česku točit neumíme.