"Ve vlastním zájmu se dobře bavte. Točí to televize a čím víc se budete smát a budete tleskat, tím lépe my budeme hrát," vybídl na úvod slavnostního programu diváky v Žižkovském divadle jeden z "otců" Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák.
Představení cimrmanologové rozdělili do dvou částí. V té první herci sehráli koláž ze všech čtrnácti představení, která má divadlo na repertoáru, druhou pak obstaralo promítání filmu Vojty Kotka o expedici do pohoří Altaj.
"Jsou mezi vámi i novináři. S těmi bývá trochu potíž, protože někteří z nich tvrdí, že naše rané hry jsou lepší než ty novější. Nedbejte na to, všechny jsou pěkné. Dobře se bavte," nabádal napůl v žertu Svěrák během krátké úvodní řeči.
Od mamky Žílové po ty, co sedí vlevo
O zbytečnosti těchto slov se ale přesvědčil hned poté, co se otevřela opona a do výjevu z první cimrmanovské hry Akt vešel Miloň Čepelka v kostýmu "mamky" Žílové. Obecenstvo doslova lehlo smíchy a začalo tleskat.
A během celého pásma, které tvůrci nazvali Ze hry do hry, to vypadalo úplně stejně. A je úplně jedno, jestli Čepelka zatančil jako Žílová svůj od sedmdesátých let legendární taneček, nebo Ladislav Smoljak v roli ředitele z Vyšetřování ztráty třídní knihy nahlížel do zasedacího pořádku se slovy "Akorát támhle vzadu, to je snad jediná vyjímka, sedí dva blbečci vedle sebe!"
Hry Akt, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda na mýtince, Vražda v salonním coupé, Němý Bobeš, Cimrman v říši hudby, Posel z Liptákova a Dlouhý, Široký a Krátkozraký si vysloužily samostatný prostor, byť ukázky z nich byly umně propojeny.
S tím si herci poradili buď slovem, nebo přestavbou, jako například když Václav Kotek v roli stevarda z Vraždy v salonním coupé přestavoval scénu a u toho si brblal dnes už zlidovělou větu "Éréč piklóš neméči, huňár scépeň kámoš."
Další "kusy", tedy Lijavec, Dobytí severního pólu, Blaník, Záskok, Švestka a Afrika se postupně prolínaly vstupy jednotlivých postav, až skončily zpěvem árie oslavující české pivo z jednoaktové opery Úspěch českého inženýra v Indii.
Úplnou tečku pak obstaral Smoljak závěrečnou replikou Karla Infelda Prácheňského z opusu Záskok: "Vše záleží jen na nás, na vás a hlavně tedy na vás, co sedíte tady vlevo".
Nezapomnělo se na nic
Byť výseky z jednotlivých představení měly jen několik minut prostoru, a před autorským duem Smoljak-Svěrák tak při přípravách stál nelehký úkol vybrat to nejlepší, odcházel divák s pocitem, že se nezapomnělo vůbec na nic.
Na jevišti se tak odehrála návštěva u děda Vševěda z pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký a zazněla árie hraběte Zeppelina o "blondýnkách něžných" (včetně tanečku v baletních piškotech) z Hospody na Mýtince.
I rozhovor inspektora Trachty s praktikantem Hlaváčkem a nebo vzpomínka důchodce Motyčky na Janské Lázně ze sklerotikonu Švestka. To vše dostalo svůj prostor a samozřejmě i salvy smíchu a potlesk, přes který některé pasáže nebylo ani slyšet.
A všem přítomným bylo úplně jedno, že někteří členové souboru, z nichž řadě už je přes sedmdesát let, sem tam škobrtli v textu a nebo krátce zaváhali.
Záleží i na vás, pane Smrtko
Herci, kteří jsou s divadlem Járy Cimrmana neodmyslitelně spjati, si přízeň narozeninového publika, složeného převážně z přátel a rodinných příslušníků, evidentně užívali.
Nejednou se během hry sami "odbourali" a spiklenecky pomrkávali do publika, které si řadu zlidovělých replik polohlasně odříkávalo s nimi.
Svěrák se Smoljakem si během představení také našli prostor, aby vystoupili před oponu a promluvili k publiku. Svěrák zavzpomínal na nedávno zesnulého Jiřího Šebánka, který u zrodu fenoménu Cimrman spolu s nimi stál. "Je bez debat, že nebýt Jiřího Šebánka, tak toto divadlo neexistuje," řekl.
Zároveň ukázal první plakát, upozorňující na vznik divadla, který Cimrmanům vyrobil výtvarník Radek Pilař za to, že mu pomohli s podbitím střechy stodoly.
"Přejeme si, aby toto divadlo, které jsme před čtyřiceti lety založili, ještě nějaký čas fungovalo. A to záleží i na vás, pane Smrtko," zakončil Svěrák směrem ke Smoljakovi oblečenému v kostýmu Smrtky ze hry Vizionář.
Cimrman má svou horu
Po první části následovala přestávka, během které diváci mohli ochutnat speciální tmavé pivo, které Svěrák se Smoljakem osobně "nachmelili" žateckým chmelem.
Pak se v sále sešli zájemci, kteří chtěli vidět dokument režírovaný synem jednoho z Cimrmanologů Václava Kotka Vojtou o nedávné expedici do pohoří Altaj. Fotografie z výpravy pak byly vystaveny ve foyeru divadla.
Svěrák také tlumočil čerstvé rozhodnutí federace altajského alpinismu. Ta prvovýstup cimrmanovské expedice na zatím bezejmenný vrchol uznala a horu po Járovi Cimrmanovi pojmenovala.
Záznam slavnostního představení, včetně Kotkova dokumentu, uvede už 24. října Česká televize. Zároveň je v plánu i vydání zvukového nosiče.
