Na vlastní kůži si vybudování takového vyvýšeného záhonu na dlažbě pražského dvorku loni vyzkoušel Jiří Stiborek, zahradní projektant z atelieru Flera, a natočil k tomu i praktický videonávod. Pro své děti zbudoval záhon ze smrkových prken silných čtyři centimetry, aby vydržel co nejdéle. Dřevo si nechal nařezat na míru, což byla vstupní investice zhruba patnáct set korun. Ostatní materiál recykloval.
Vyvýšené záhony podle atelieru Flera |
Ve videu i v návodných snímcích ve fotogalerii najdete nejen jeho cenné rady, jak na spoje, aby základní dřevěná „bedna“ držela dobře pohromadě. Dozvíte se také, jak záhon vnitřně vybavit, aby co nejdéle vydržel, odolával vlhkosti a přitom dobře držel vláhu: budete potřebovat nopovou folii a na dno i filtrační folii a čedičovou vlnu. Takto vybavený záhon si pak můžete dovolit postavit i na terasu nebo balkon svého bytu.
Pak už ho zbývá jen naplnit substrátem, ideálně ornicí promíchanou půl napůl s kompostem. Protože by si substrát nějaký čas sedal, je lepší ho hned trochu udusat a pak ještě doplnit do požadované výšky. A můžete sít i vysazovat, zalévat a za nějaký čas i sklízet.
Vyvýšené zeleninové záhony v terénu podle Lefflera
Vyvýšené záhony samozřejmě nejsou městskou doménou, patří i do zahrady, klidně doprostřed trávníku. „Pěstování zeleniny se stalo součástí designových řešení zahrad, vyvýšené záhony se neschovávají do zadní užitkové části, ale jsou součástí pobytové zóny,“ konstatuje zahradní architekt Ferdinand Leffler v knize Žijte ve své zahradě.
Vnější konstrukce záhonu přitom může být vyrobena z nejrůznějších materiálů, přičemž Leffler radí vybrat takový, který bude ladit s ostatními prvky v zahradě. Nabízí se dřevo, kámen i cihla, všechny jsou efektní.
Dnu vyvýšeného záhonu je záhodno ponechat kontakt s rostlým terénem, aby dolů prosakovala přebytečná voda. Obvodové stěny je ovšem dobré před vlhkou zeminou chránit. „Je vhodné zamezit pronikání vody z vyvýšených záhonů do obvodové konstrukce, například nopovou fólií, u zděných záhonů lze záhony zevnitř izolovat,“ radí Ferdinand Leffler.
Když máte vše hotovo, můžete záhon naplnit zeminou. „Na dno je vhodné dát na hromadu větve, a to i silné, které se budou rozkládat a přitom uvolňovat teplo a živiny. Větve pak jednoduše zasypeme zeminou,“ doporučuje zkušený zahradní architekt atelieru Flera.
Na cestičky mezi vyvýšené bloky záhonů pak Leffler doporučuje sypaný štěrk, mlat nebo na potřebnou plochu položit dlažbu v propustném podloží. „Přístup k záhonu si od samého začátku maximálně zpříjemněte, ať se vám k němu chce chodit co nejčastěji. Kdo by se hrnul do pletí, když k záhonům vedou rozblácené cestičky,“ říká uznávaný designér zahrad. A má pravdu. Tak se inspirujte, plánujte a budujte.
Vyvýšené záhony, inspirace i návodný postup |