Největší drobečci, u kterých to nečekáte
Housenky lišaje Pseudosphinx tetrio patří mezi giganty makrosvěta. Jsou dlouhé více než patnáct centimetrů a silné jako mužský palec.
To vůbec nejdelší hmyz, tedy nedávno objevená a zatím vědecky oficiálně nepopsaná strašilka s provizorním názvem Phryganistria sinensis, nijak nebezpečná není. S nataženýma nohama sice měří plných šedesát čtyři centimetrů, je však neškodným vegetariánem.
Žije v jihočínské provincii Kuang-si a je štíhlá jako klacík, což je ostatně jejím záměrem a vychytralým maskováním. Největší z brouků může naopak kvůli své zavalitosti zapomenout na pořádné létání.
Jihoamerický titán obrovský může dorůst délky těla bez tykadel přes šestnáct centimetrů a váží víc než tři myši domácí dohromady, tedy přes šedesát gramů. Není tedy divu, že zvládne jen plachtivý let k zemi. Pokud se chce dostat někam vysoko, musí tam vylézt hezky po svých.
Makrosvět je samozřejmě spojovaný se světem bezobratlých. I v něm se však najdou tvorové, kteří by hravě strčili do kapsy – aspoň co se týče velikosti, ale někdy možná i inteligence – i nás lidi nebo ještě větší živočichy.
Za těmi největšími se musíme vydat pod mořskou hladinu. Velekrab japonský má v rozpětí nohou přes tři a půl metru, jeho tělo je však menší než poklop od záchodové mísy a váží sotva dvacet kilo.
Opravdovým titánem světa bezobratlých je kalmar Hamiltonův. Největší ulovený exemplář vážil celých čtyři sta padesát kilo. A právě tady dochází i na inteligenční souboj.
Změřit IQ obrovskému kalmarovi se samozřejmě nikomu nepodařilo, vědci slaví jen to, že se k nim nějaký dobře zachovalý jedinec dostane ke zkoumání. Jeho mnohem menší příbuzný, nám ze Středozemního moře dobře známá chobotnice pobřežní, však během pokusů řeší podobně složité úkoly jako například kočky. Co by tedy asi dokázal kalmar s větším mozkem?
Pracanti makrosvěta
|
