„I když neuvěřitelnou obnovu lokality sledujeme průběžně celých pět let, až porovnání fotografií ukazuje, jak výrazná proměna se v těchto místech odehrála. Právě snímky přibližují znovuzrození místní přírody i lidem, kteří nejsou biologové. Protože mluví samy za sebe,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ta v roce 2015 přivezla do milovického vojenského prostoru divoké koně, zubry a zpětně šlechtěné pratury a na svých projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Akademie věd České republiky i našich univerzit.
Pastva velkých kopytníků pomohla velmi rychle s odstraněním dominantních trav, stačily na to první dva roky pastvy. Třetím rokem se pak začaly výrazně šířit kvetoucí byliny. „A ve čtvrtém až pátém roce pastvy došlo k plošné obnově zhruba dvou set hektarů květnatých trávníků,“ popisuje neuvěřitelný výsledek Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
A pozitivní dominový efekt na sebe nenechal dlouho čekat: díky obnově květnatých pastvin tu teď v sezoně poletuje zhruba šest desítek druhů motýlů a spousta dalšího hmyzu. V době, kdy v Evropě u těchto druhů dochází k výraznému úbytku, vyzkoušeli čeští vědci a ochranáři prostou, funkční a efektivní metodu na jejich záchranu.
ZDE lze divoké kopytníky sledovat v přímém přenosuVzhledem k rozloze pastvin buďte trpěliví, v záběru je nemusíte zastihnout pokaždé. |
Není ovšem pastva jako pastva, vysvětluje Dalibor Dostál. Intenzivní pastva hospodářských zvířat by totiž něco takového nedokázala, na to se domácí zvířata pasou na velmi omezeném prostoru. Proto byla stáda divokých kopytníků od počátku pečlivě dimenzována na rozlohu přislíbených pozemků.
Barevné proměny pastvinDíky tomu, že lze pastvinu u MiIovic sledovat v přímém přenosu, můžete postupně pozorovat její barevné sezonní proměny, jak jedna či více bylin udávají její charakter. Teď se pastviny po zimě teprve pomalu začnou zelenat, ale v květnu už se tu objeví žlutě až oranžově kvetoucí pryšce chvojka s příměsí bíle kvetoucích bylin ptačince velkokvětého a jahodníku. V časném létě tu pak masově vykvete šalvěj luční a bílé kopretiny.   „Pokračuje sled letních aspektů, které se ve vlhčích letech prolínají: žluto-bílý aspekt bílojetele bylinného, úročníku bojhoje, tolice a řepíku lékařského, přecházející v sytě žlutý aspekt svízele syřišťového, třezalky a posléze starčku přímětníku, do toho během června a července rozkvétají koberce čičorky pestré. Na vrcholu léta následuje bílý aspekt mrkve obecné, bedrníku obecného a řebříčků, s výrazným podílem fialově kvetoucích chrp,“ popisuje Miloslav Jirků. A od srpna pastviny rozzáří hlaváče žlutavé. Navíc pastva velkých kopytníků pomáhá nejenom návratu květin a motýlů, ale i dalších druhů, které z naší krajiny mizí. V rezervaci našli útočiště koroptve polní a křepelky polní, dudci, nebo vzácní korýši jako žábronožka letní a listonoh letní. |
Na příchod divokých koní i praturů byl tedy projekt připravený zodpovědně, podle původních plánů měla být rezervace dokončena již v roce 2016. Jenže postupné včasné připojení potřebných pozemků pro utěšeně se rozrůstající stádo zbrzdila řada administrativních průtahů.
Nejenže tak začala být kopytníkům rezervace malá, nezisková společnost nemohla ani včas podat žádost o dotační tituly. Dost dobře nelze žádat o dotace na oplocení pozemků, na něž ochranáři ještě neměli řádnou smlouvu.
Teď už jsou pozemky k dispozici, v zimě je ochranáři spolu s dobrovolníky vyčistili, a teď jsou potřeba na dokončení toho nejnutnějšího, především ohrazení, zhruba dva miliony korun. „Půl milionu má ochranářská společnost z výtěžku sbírky z minulých let, na dokončení rezervace tak potřebujeme ještě 1,5 milionu, proto jsme se obrátili počátkem března s výzvou o pomoc především na veřejnost. A dočkali jsme se obrovské vlny podpory,“ děkuje Dostál za okamžitou reakci veřejnosti na výzvu k záchraně divokých koní.
Ještě není vyhráno, nicméně tolik potřebné finance se tak na sbírkovém účtu i díky zprávám DMS pomalu scházejí. Projekt totiž během pěti let dokázal nejen veřejnost přesvědčit, že investice do něj má pro českou krajinu obrovský smysl. Oceňují ho již dlouho nejen naši, ale i zahraniční odborníci a média.
„Nelze improvizovat, oplocení musí být profesionální, aby vydrželo padesát let,“ vysvětluje zakladatel obecně prospěšné ochranářské společnosti, že jeho základem nutně musí být kvalitní a trvanlivé akátové kůly, elektrický ohradník a v některých částech i oborové pletivo. „Jen tak lze vyřešit, aby zvířata získala co nejdříve přístup k novým pastvinám směrem k obci Lipník.“
