Cílem návratu velkých kopytníků do české přírody není „jen“ vlastní návrat původních druhů velkých zvířat, nebo vytvoření raritního území, kde žijí vedle sebe hned tři druhy původních velkých kopytníků. V novém působišti mají především za úkol pomáhat chránit a obnovovat ohrožené stepní biotopy s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů.
Na tomto projektu spolupracuje s celostátní neziskovou organizací Česká krajina celá řada českých vědců - od expertů z Biologického centra Akademie věd České republiky přes Výzkumný ústav živočišné výroby až po Českou zemědělskou univerzitu v Praze či Mendelovu a Masarykovu univerzitu v Brně. A není divu, že odborníky potěšil článek v prosincovém vydání prestižního vědeckého časopisu Science, který tento český projekt zmiňuje.
V bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá nově žijí jak divocí koně dovezení z anglického Exmooru a zubři dovezení z polských rezervací, tak zpětně šlechtění pratuři pocházející z Nizozemí.
Návrat velkých kopytníků: zubři, pratuři i koně u Milovic |
Právě těm je věnován profilový text o projektu nizozemské nadace Taurus Foundation, který shrnuje význam praturů pro ekosystém a historii jejich zpětného šlechtění. Prostor článek věnuje i lokalitám, kam se tato zvířata vracejí. A mezi ty patří od října letošního roku i středočeské Milovice (více zde).
„Odkaz na naše aktivity v periodiku jako Science je prestižní záležitost, protože tam se dostane jen první liga. Mimochodem, v roce 2015 se u nás podařilo realizovat hned dva projekty návratu velkých kopytníků, což je svého druhu evropský unikát a zmínka v Science je jasná známka toho, že o nás zahraničí nejen ví, ale bere nás vážně,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
„Naše projekty jsou založeny na spolupráci s vědci z předních českých institucí a univerzit, stejně jako na kooperaci se zahraničními organizacemi a projekty. Především díky tomu se zmínka o milovické rezervaci nyní dostala do tak prestižního titulu, jakým je magazín Science. Pro tuzemské vědce, kteří se na projektu podílejí, je to se závěrem roku symbolický vánoční dárek,“ doplnil ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál s tím, že to zdaleka není první zmínka o tomto českém projektu ve významných zahraničních médiích.
Spolupráce se zkušenými zahraničními odborníky se vyplácí
„Bereme si příklad z dobré praxe tam, kde začali s údržbou krajiny pomocí velkých kopytníků dříve než my a učíme se i z omylů jiných. To se nyní ukázalo jako velké plus. Naše stáda zubrů a divokých koní jsou součástí oficiálních záchranných chovů, naši pratuři jsou součástí mezinárodního programu zpětného šlechtění plemene, které bude vyhubeného pratura věrně napodobovat,“ vysvětluje dále odborník z českobudějovického Biologického centra AV.
Na projekt návratu kopytníků lze České krajině přispětNa péči o divoké koně, zubry a pratury může veřejnost přispět zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace z nich jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. |
„Se zahraničními partnery také slaďujeme metody studia vlivu kopytníků na jejich prostředí tak, aby bylo možné naše výsledky srovnávat. Ty dosavadní prezentujeme na mezinárodních konferencích,“ konstatuje Miloslav Jirků.
Před Vánocemi přicestovalo druhé stádo koní. K zubrům
První skupina divokých klisen, která k Milovicím přicestovala letos v lednu (více zde), se tu už zabydlela a dočkala se i svého hřebce a dokonce i prvního hříběte (vysvětlení zde), dalších čtrnáct klisen přicestovalo teprve týden před Vánocemi. A zatímco první skupina koní sdílí ohradu s pratury z Nizozemí, tato druhá se připojí k zubrům, kteří dorazili z Polska (čtěte zde).
Náročnou cestu nové klisny zvládly. Teď prožívají bouřlivé období v aklimatizační ohradě na pastvině Traviny u Benátek nad Jizerou, kde si zvykají na nové prostředí i na sebe navzájem. “Zatím jsou hodně zaujaty řešením vzájemných vztahů, takže na sebe častěji a prudčeji reagují, aby si ujasnily pozice v hierarchii,“ vysvětluje etoložka Martina Komárková z Univerzity Karlovy a Výzkumného ústavu živočišné výroby. Brzy by se ale měly zklidnit a více se věnovat pastvě.
Toto již druhé stádo divokých koní má přitom k dispozici poněkud odlišné prostředí. „Část plochy pokrývá mladý les a vidět divoké koně v takovém prostředí je velmi nezvyklé. Koně budou moci tuto část využívat hlavně jako úkryt za nepříznivého počasí, jinak budou samozřejmě dávat přednost otevřené stepi,“ popsal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Po aklimatizaci se toto stádo připojí ke stádu zubrů, kteří v listopadu dorazili ze tří polských rezervací. Tak atraktivní zvířata, jakými zmíněné tři druhy velkých kopytníků bezpochyby jsou, by se měla stát cílem šetrné turistiky. „V těchto místech plánujeme vybudování cyklostezky a na několika místech také pozorovatelny pro návštěvníky,“ prozradil Pavel Štifter, místostarosta města Benátky nad Jizerou.
