Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš

Velcí kopytníci umí snížit riziko požárů v krajině lépe než ovce a kozy

  18:00aktualizováno  18:00
Návrat velkých kopytníků do naší přírody by mohl snížit riziko požárů v krajině. Divocí koně, zubři či pratuři totiž efektivně odstraňují suchou trávu na rozsáhlých plochách. Z celých krajinných celků odstraňují hořlavou biomasu, která je z hlediska vzniku požárů nejrizikovější.

Mládě zubra a divocí koně v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice. | foto: Vojtěch Lukáš

Oheň je tradičně vnímán jako jeden z důležitých faktorů, který v minulosti významnou měrou přispěl a stále přispívá k otevřenému charakteru krajiny. Vědecké výzkumy však naznačují, že jeho role narostla až poté, co člověk v krajině v minulosti vyhubil velké býložravce.

Jak velcí kopytníci spásáním suché trávy oživují pláně

„Rostoucí počet studií podporuje hypotézu, že ztráta takzvané megafauny, jejíž významnou část tvořili právě velcí kopytníci, měla za následek kaskádovité účinky na složení rostlinstva a struktury vegetace a zásadně změnila fungování ekosystémů, včetně nárůstu požárů,“ konstatuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Historicky se tyto změny neprojevily jen na kontinentech, kde žili velcí kopytníci. Například i v Austrálii - s její starobylou faunou - také existuje jen málo důkazů o požárech z období předcházejícímu vyhubení místní megafauny člověkem, v tomto případě velkých vačnatců.

Potenciál velkých kopytníků proto má praktické využití v současnosti, kdy klimatické změny vedou k rychlé proměně některých biotopů a častému výskytu extrémního sucha.

Současné sucho a pastviny u Milovic s velkými kopytníky

„Souvislost mezi rozsahem požárů a činností velkých kopytníků je dodnes patrná všude tam, kde se tyto dva krajinotvorné fenomény dosud setkávají. Jak v severoamerických prériích, tak v afrických savanách intenzivně hoří právě plochy, které kopytníci nespásli, zatímco spasené plochy hoří málo nebo vůbec,“ doplňuje Miloslav Jirků.

Zároveň mohou velcí kopytníci preventivně pomáhat snižovat riziko požárů i v lesích zasažených suchem. „Suchý podrost patří v lesích k rizikovým faktorům zvyšujícím nebezpečí požáru. Velcí kopytníci tak mohou sehrát pozitivní roli i v této oblasti,“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v roce 2015 založila v bývalém vojenském prostoru rezervaci s divokými koňmi, zubry a zpětně šlechtěnými pratury.

Divocí koně krajině slouží lépe než ovce a kozy

V některých oblastech Pyrenejského poloostrova nebo Severní Ameriky začali lidé používat jako prevenci před požáry pastvu ovcí a koz.

Extrémní sucha a požáry v České republice i v Evropě

V České republice v současnosti platí nebezpečí požáru vyhlášené Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) až do odvolání v Praze a ve všech okresech Středočeského, Pardubického, Královéhradeckého, Libereckého, Ústeckého a Jihomoravského kraje. Území platnosti výstrahy se bude v dalších dnech pravděpodobně rozšiřovat. 

Během středy by měly teploty místy dosahovat i 36 stupňů Celsia, v dalších dnech budou na většině území nad 31 stupni. Kvůli hrozbě požárů již některé kraje vydaly zákaz rozdělávání ohňů, město Mladá Boleslav zakázalo lidem vstup do lesů, pohybovat se tam mohou výhradně po lesních cestách.

Ta však není pro ekosystém často ideální. „Ovce a kozy totiž nepatří v evropské krajině k původním druhům. Odstraní sice část travnatého podrostu, ale spolu s ním také kvetoucí byliny a přispívají tak k ochuzení druhové pestrosti. Ovce a kozy navíc nejsou schopny potlačit hrubé a špatně stravitelné trávy, které jsou z hlediska vzniku požárů nejvýznamnější,“ vysvětluje Dalibor Dostál.

Naproti tomu například divocí koně preferují právě tyto hrubé trávy, a to jak v létě, kdy je seschlá biomasa hrubých trav pro ovce a kozy prakticky nestravitelná, tak v zimě, kdy ovce a kozy zimují na farmách. „Výsledkem pastvy velkých kopytníků je tak zároveň zvýšená květnatost a tím i zastoupení motýlů a dalších druhů vázaných na otevřenou krajinu,“ konstatuje Dostál.

Díky koním létá na milovické pastvině 59 druhů motýlů

Oheň sice patří k důležitým krajinotvorným činitelům, vědci se však stále více přiklánějí k tomu, že jeho význam v krajině výrazně narostl opravdu až v souvislosti s působením člověka. Poté, co lidé vyhubili velké kopytníky.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost.

Autor:
  • Nejčtenější

Nejstarší hospody Česka najdete na Zlínsku, Ústecku i v Praze

Pivo se v nich čepovalo už před stovkami let a fungují dodnes. Chodívaly do nich osobnosti jako Mozart, magistr Kelly a...

Vědci vybrali 30 našich nejvýznamnějších parků a zahrad z dob totality

Odborníci se poprvé v historii obsáhle zabývají parky a zahradami, které vznikly na českém území v období nacistické a...

Zima vrcholí a u vás už něco kvete? Podělte se o své fotografie

Na lednové či únorové květy sedmikrásek v trávníku jsme si už zvykli, zvlášť ve městech. S křehkými květy čemeřic a...

Vyzkoušejte krátké praní ve studené vodě. Ochráníte planetu i oblečení

Experti testovali náplň prádla v rámci chladnějších i teplejších pracích programů. Měřili vyblednutí barev a uvolňování...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Krbová kamna vybírejte nejen podle vzhledu, ale hlavně podle výkonu

Krbová kamna jsou pro většinu lidí spíš dekorativním doplňkem. Ale v přechodných obdobích mohou suplovat i vytápění v...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Z agresivní border kolie se stal parťák batolete, z drsného kocoura mazel

Nevypočitatelná border kolie Árčí útočila na cizí psy a iritovaly ji cizí zvuky, přitom její majitelé čekali přírůstek...

OBRAZEM: Zoo Praha se těší na další slůňata, Max a Rudi už musí spát sami

Při středečním vážení se ukázalo, že pražská slůňata Max a Rudi už mají přes tunu. Jako velcí kluci také v noci spí...

I z útulkového plašana vychováte úžasného parťáka, dokázal psí psycholog

Pes, který se točí za svým ocasem kdykoliv je nervózní a neví co má dělat, schopný rozkousat si ho až do krve. A zuřivě...

Spotify má nový playlist pro mazlíčky. Čeští cvičitelé jsou skeptičtí

Hudební služba Spotify, která nabízí možnost online poslechu hudby a podcastů, zavedla novinku v podobě možnosti...

Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly
Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly

Deníčky jsou již neodmyslitelnou součástí eMimina. Z každého měsíce roku 2019 jsme vybrali jeden z mnoha příběhů, který vás chytl za srdce.

Najdete na iDNES.cz