„Dudek byl na pastvinách pozorován opakovaně, někdy i vícekrát za den. Během předchozích tří let jsme jej přitom v těchto místech nespatřili vůbec,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích. Jen vyfotografovat se ho zatím nepodařilo.
Výběr motýlích druhů žijících na milovické pastvině    |
Vůbec poprvé dudka na pastvinách nedaleko Milovic zahlédla v dubnu výprava ornitologů ze Slovenska, kteří tu byli na exkurzi. Další vědci dudka během léta opakovaně pozorovali na pastvině zubrů u Benátek nad Jizerou. Odborníci přitom tohoto krasavce vyhlíželi již od roku 2015, kdy byli velcí kopytníci do rezervace v bývalém vojenském prostoru vypuštěni.
V minulosti se dudek v těchto místech vyskytoval, ale kvůli postupnému zarůstání krajiny po ukončení vojenské činnosti se jeho stavy postupně snižovaly. V okolí současné rezervace velkých kopytníků byl sice dudek i v minulých letech občas pozorován, ale paradoxně nebyl až do letošního roku viděn právě v otevřených plochách, které jsou jeho biotopem.
Husté a vysoké trávníky, které oblast pokrývaly před příchodem velkých kopytníků, dudkovi znemožňovaly lov jeho kořisti, tedy velkého hmyzu. Teď už to vypadá, že tento okřídlený chocholatý lovec začal objevovat krátkostébelné trávníky, které se tu vytvořily díky pastvě.
Proč dudek mizí z naší krajinyJednou z příčin úbytku dudka je chemizace zemědělství, včetně ošetřování domácích zvířat vysoce toxickými přípravky proti parazitům. Běžně užívané prostředky jsou prudce jedovaté pro brouky i další hmyz, jehož larvy v trusu zvířat jsou významnou potravou dudků. „Přílišné užívání antiparazitik je jednou z hlavních příčin ubývání brouků, kteří trus odstraňují z pastvin. Jenomže právě tito brouci pastviny nejen uklízí, ale také je zúrodňují a navíc představují vydatný zdroj potravy řady hmyzožravých živočichů, včetně dudka,“ upozornil Miloslav Jirků. |
„Ve spolupráci s ornitology jsme proto v rezervaci umístili speciální budky pro dudky. První v roce 2016, další letos,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s řadou předních expertů.
Hnízdění dudků v budkách zatím vědci nezaznamenali, ale jejich opakovaný výskyt na pastvinách naznačuje, že dudek v těchto místech opět nachází vhodné podmínky pro život.
Návrat dudků do rezervace by mohl být dobrou zprávou v jinak smutném příběhu tohoto výrazného ptačího druhu. Dudek chocholatý patří mezi ptáky, u kterých poklesla nebo úplně vymizela jeho populace z řady oblastí střední Evropy. V České republice se jen za posledních třicet let rozšíření dudka zmenšilo o více než polovinu.
Hmyz v trusu kopytníků je pro ptáky atraktivním lákadlem
Ornitologové proto návrat velkých kopytníků do krajiny vítají. „Úbytek dudků v naší krajině jde ruku v ruce s tím, jak z venkova mizí pasoucí se dobytek a s přílišnou chemizací prostředí. Není divu, že se dnes už vzácní dudci zajímají o pastvinu divokých koní, zubrů a praturů, kde nachází dostatek potravy v trusu těchto zvířat neošetřovaných toxickými medikamenty,“ konstatoval Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické.
Pastva velkých kopytníků, konkrétně divokých koní, zubrů i zpětně šlechtěných praturů (na snímcích zleva) podle odborníků krajině jednoznačně prospívá.
Dudci přitom nejsou jediným ptačím druhem, kterému pastva velkých kopytníků prospívá. Svědčí o tom zkušenosti z dalších rezervací, kam se přesunula část divokých koní z Milovic. „V Ptačím parku Josefovské louky pozorujeme, že trus divokých koní je velmi atraktivní například pro silně ohrožené bahňáky bekasiny otavní, které jsou podobně jako dudek vyzbrojeny dlouhým zobákem, jímž v trusu intenzivně loví hmyz,“ dodal Michálek.
Hnízdění dudka může vědcům pomoci potvrdit veřejnostProtože pastviny velkých kopytníků u Milovic a u Benátek nad Jizerou bývají častým cílem procházek řady lidí, mohla by i veřejnost pomoci potvrdit hnízdění dudka. Dudek chocholatý potravu pojídá na místě, kde ji uloví. Pokud však s potravou, třeba velkou kobylku či housenku, někam odlétá, lze to považovat za důkaz hnízdění. |
Kromě larev hmyzu v trusu velkých kopytníků láká dudky do milovické rezervace také pestrá nabídka další potravy. Loví například cvrčky, kterým se díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů daří. I cvrček dává přednost krátkostébelným trávníkům, které pastva vrací do krajiny.
Vědci budou výskyt dudka v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou dále sledovat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že by jejich stavy mohly vzrůstat. „Kolegové z obdobné pastevní rezervace Oranienbaumer Heide v Německu nás upozornili, že když s pastvou velkých kopytníků začínali, dudci u nich nehnízdili. Nyní v lokalitě registrují několik desítek hnízdících párů tohoto ohroženého druhu,“ zmínil Miloslav Jirků.
I v Milovicích tedy budou vědci sledovat, zda dudek v lokalitě zahnízdí. Právě to bude rozhodujícím signálem, že se do těchto míst definitivně vrátil. Kromě hnízdních budek umístěných ochranáři bude důležité ponechávat v okolních lesích staré stromy, kde by mohli dudci najít přirozené dutiny pro vyvedení mláďat.
