Díky divokým koním lítá na malé pastvině u Milovic 59 druhů motýlů

Neuvěřitelných 42 procent druhů českých motýlů napočítali vědci na 40hektarové pastvině u Milovic. Děkovat mohou divokým koním, kteří se sem vrátili. Během pouhých dvou let se jim v těchto místech podařilo vytvořit lokalitu s vysokou mírou druhové diverzity, tzv. hotspot.

Zpracování výsledků monitoringu motýlů dokončili odborníci v minulých dnech a výsledky sčítání z pastviny divokých koní u Milovic jim vyrazily dech.

Výběr motýlích druhů žijících na milovické pastvině

„Na milovické pastvině jsme v roce 2016 zaznamenali výskyt 59 druhů denních motýlů - bez vřetenušek - což představuje neuvěřitelných 42 procent druhů žijících v celé České republice,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Biologická data tak podle něj jasně ukazují, že se zdaleka nejedná o běžnou pastvinu, ale o mimořádnou lokalitu, která je počtem druhů denních motýlů plně srovnatelná například s významnými stepními rezervacemi v Českém středohoří, jako jsou Národní přírodní rezervace Oblík a Národní přírodní rezervace Raná, či třeba s Pouzdřanskou stepí na jižní Moravě.

Polovina původních motýlích druhů v ČR je ohrožených

V České republice se považuje za původní 161 druhů denních motýlů (bez vřetenušek). Z toho 19 druhů, tedy 12 %, vyhynulo v uplynulých necelých 100 letech.

V zemi tak nyní přežívá 142 druhů denních motýlů, z nichž více než polovina je ohrožených. Některé, například uvedený modrásek hořcový Rebelův, nadále vymírají.

„Denní motýli jsou jednou z nejohroženějších skupin živočichů. Tento fakt je navíc podložen jejich dostatečnou prozkoumaností - jsou populárním objektem znalců a jejich rozšíření v České republice bylo důkladně zpracováno. Příčinou jejich úbytku jsou především změny v hospodaření v krajině: kde mizí oblasti využívané extenzivně, česká krajina je buď opuštěná či intenzivně využitá,“ konstatoval František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Koně připravili půdu pro další druhy flory i fauny

Uvedená menší pastvina s divokými koňmi u Milovic má rozlohu pouhých 40 hektarů. Druhová rozmanitost motýlů, kteří tu dnes díky kopytníkům žijí, tedy ještě vynikne v porovnání se sousední evropsky významnou lokalitou Milovice-Mladá s širokým spektrem stanovišť. Ta se rozkládá na 1244 ha, tedy na ploše 33x větší, a vyskytuje se tu 64 druhů motýlů. Tedy „jen“ o pět druhů více.

Divocí koně žijí u Milovic teprve od ledna 2015

Divocí koně přijeli na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic před dvěma lety (více info zde). V říjnu 2015 k nim přibylo stádo zpětně šlechtěných praturů (více o nich zde).

Koncem roku 2015 se rezervace rozšířila o dalších zhruba 120 hektarů pastvin nedaleko Benátek nad Jizerou a jako další původní kopytníci přibyli zubři (více zde). Celá rezervace velkých kopytníků tak má v současnosti přibližně 160 hektarů.

Vědci zjistili, že mezi 59 druhy motýlů žijících na pastvině s divokými koňmi je 8 druhů chráněných zákonem a 5 z nich je na červeném seznamu ohrožených druhů. Z toho je jeden silně ohrožený a jeden kriticky ohrožený.

„Pokud jde o ochranářsky nejvýznamnější druh motýla, kriticky ohroženého modráska hořcového Rebelova, je jeho výskyt v rámci Evropsky významné lokality Milovice-Mladá soustředěn do čtyř center výskytu. Pastvina u Milovic přitom představuje nadpoloviční část rozlohy jižního centra, které je z nich rozlohou největší,“ uvedl Jiří Beneš z Biologického centra Akademie věd ČR.

„O milovické pastvině můžeme bez nadsázky mluvit jako o motýlím hotspotu. Jedná se přitom o plochu, která čtvrt století degradovala a vytrácela se z ní druhová rozmanitost. Ještě před dvěma lety to byl jeden velký porost agresivní třtiny křovištní,“ upozornil Miloslav Jirků.

Povzbuzující je, jak rychle druhy motýlů osídlily prostor pastviny, který byl donedávna pro většinu z nich neatraktivní. Je to dáno velkou nabídkou nektaru a široké škály biotopů, které zde vznikají díky činnosti velkých kopytníků.

Zleva zelenáček šťovíkový, žluťásek jižní, modrásek černolemý, tmavohnědý a podobný.

„Bohužel, nejméně dva druhy motýlů, kterým by pastva jistě pomohla, se již příchodu koní nedočkaly. Okáč šedohnědý a okáč metlicový totiž u Milovic vyhynuli po zrušení vojenského újezdu a ve zbytku naší země jsou na pokraji vyhynutí,“ dodal Jiří Beneš.

Potěšující je, že se přítomnost divokých koní v naší krajině opravdu osvědčila, dokonce státu šetří peníze (více v článku zde). Díky tomu by se další lokalitou bohatou na motýly, kde s péčí o krajinu budou pomáhat divocí koně, měl stát Národní park Podyjí. „Dvě menší stáda by tam měla přijet letos na jaře,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispívat veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777 (cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun, DMS zastřešuje Fórum dárců). Další možností podpory je dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Podívejte se, jak se v roce 2015 divocí koně vrátili do české přírody: