V bývalém vojenském prostoru Milovice se tak v rezervaci velkých kopytníků na začátku února dočkali prvních dvou letošních hříbat, ačkoliv na jaro si ještě pěkných pár týdnů počkáme. Přestože přišla na svět uprostřed sněhových plání, v prvních dnech života se jim daří dobře.
Jejich narození nebylo velkým překvapením. „Podle termínů páření hřebce s klisnami v loňském roce jsme očekávali narození hříbat každým dnem. Báli jsme se, aby se hříbata nenarodila zrovna v době velkých mrazů, kdy noční teploty padaly až k minus osmnácti či dvaceti stupňům Celsia. Naštěstí se hříbata narodila při oblevě,“ konstatoval Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou, která na pastvinách zajišťuje chovatelský dohled.
„Hříbata jsme objevili díky mojí ženě, která si všimla určitého vzrušení a jiné energie uvnitř stáda. Proto jsme přišli blíž a viděli jedno hříbě čerstvě narozené, které ještě leželo, a druhé, které stálo uprostřed stáda. To bylo rozmístěno tak, aby ho chránilo před poryvy větru,“ doplnil Karel Bendl.
Podle odborníků přitom není náhodou, že hříbata přišla na svět právě během oblevy. „Klisny dokážou v případě nepříznivého počasí nebo jiných negativních okolností pozdržet porod až o čtrnáct dní,“ vysvětlila etoložka Martina Komárková z Karlovy univerzity.
Na jaře by se mohlo narodit dalších více než dvacet hříbat
„Už loni se tady na Travinách u Benátek narodila dvě hříbata, protože dvě klisny přijely březí už z Anglie. Ta právě narozená jsou prvními potomky našeho hřebce Merlina,“ upřesnil pro iDNES.cz Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
Jaká je rezervace u Milovic?V bývalém vojenském prostoru se v současnosti nachází rezervace s velkými kopytníky na 160 hektarech. Na dvou pastvinách žije 30 dospělých divokých koní a sedmnáct hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a pět pratuřích mláďat. Podle původních plánů se měla rezervace již v loňském roce rozšířit. Vzhledem ke sporům Středočeského kraje s bývalým nájemcem se však proces zdržel. „Nyní je ale potřeba zpoždění co nejdříve dohnat, aby měla stáda s mláďaty dostatek prostoru a pastvy,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářská organizace Česká krajina, která na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s předními experty. Na péči o divoké koně, zubry a pratury lze přispět zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 koruny. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Možností podpory je i dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz. |
A dodal, že březí vypadají i všechny ostatní klisny, takže by se na pastvině u Benátek mohlo letos narodit ještě dalších 12 hříbat a na starší pastvině u Milovic možná dokonce dalších 14.
I když začátkem týdne opět začalo mrznout a rozbředlý sníh se změnil v ledovou krustu, obě hříbata chodí po pastvině se stádem. Bez problémů se s ním přemisťují po celé ploše, která činí zhruba 120 hektarů.
„Mláďata drží pospolu, společně se dvěma hříbaty, která se na této pastvině narodila loni. Ostatní členové stáda se snaží matky s hříbaty chránit před nepříznivým počasím,“ popsal první dny hříbat Karel Bendl.
Hříbata se totiž obvykle rodí až od března. Do přirozeného koloběhu života divokých koní ovšem v tomto případě zasáhl člověk, konkrétně termín dotace, z níž byl projekt založení druhé pastviny velkých kopytníků financován. „Kvůli dodržení termínů dotace nemohl hřebec přijet ke stádu se zpožděním několika měsíců, aby porody vyšly na jarní měsíce jako v případě první pastviny v sousedství Milovic,“ vysvětlil Dalibor Dostál.
Zvířata by se však do budoucna měla s tímto posunem vypořádat, příroda si poradí. „Termíny porodů by se u zvířat postupně měly upravit a posunout do jarních měsíců,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Koně, zubři ani pratuři přikrmovat nepotřebují! Zimu zvládají
Stejně jako divokým koním a jejich hříbatům i mláďatům zubrů a praturů se daří dobře. Podle aktuálních zpráv z Milovic rostou jako z vody a letos se pravděpodobně také dočkají nových sourozenců.
Zubří telátko čekají křtinyVe čtvrtek 16. února proběhnou ve 14:40 v lokalitě Traviny u předměstí Kbel města Benátky nad Jizerou křtiny prvního zubřího telátka narozeného loni v květnu. Jméno pro něj vybrali čtenáři iDNES.cz (více zde), kmotrem mu bude ministr životního prostředí Richard Brabec. |
„Zvířata zvládají zimu dobře, nejsou přikrmována, mají dost staré trávy a náletových křovin. Divocí koně a zubři jsou na zimu adaptovaní tisíce let, takže jim nevadí. Sledujeme jen pratury, kde je součástí procesu zpětného šlechtění právě adaptace na zvládání všech ročních období bez péče člověka,“ vysvětluje Dalibor Dostál, jak jednoduchá je péče o divoké kopytníky v zimě.
Přesto přes zimu opět trochu zesílily snahy o přikrmování zvířat návštěvníky. „Zvířata to opravdu nepotřebují, naopak, přikrmování jim může vážně ublížit, nebo je i v krajním případě zabít,“ apeluje Dostál na ty, kteří se snaží zvířatům přilepšit, ale mohou jim naopak hodně zkomplikovat život. (Viz případ klisny z listopadu 2015, matky prvního hříběte u nás, která bojovala o život kvůli přikrmování pečivem neukázněnými návštěvníky rezervace.)
