Na dvou pastvinách - na 40hektarové u Milovic a na 120hektarové v Travinách u Benátek nad Jizerou - už se spolu s loňskými a jednou předloňskou klisničkou prohání várka letošních hříbat. „Od minulého týdne se tu téměř každý den narodilo další, dnes už třinácté,“ říká s radostí v hlase etoložka Martina Komárková.
Všechny klisny divokých koní přitom rodí samy, bez asistence. Jen se během porodu oddělí od stáda a vracejí se k němu, jakmile se mezi matkou a hříbětem vytvoří pouto. Letošní první hříbata přišla na svět již v první polovině února (článek s fotogalerií najdete zde).
„Statečně se vypořádala se sněhovou pokrývkou, která tehdy ještě ležela na pastvině, a zvládla i chladné počasí posledních týdnů zimy. Zatímco pastvina u Benátek nad Jizerou je pro přírůstky dostatečně velká, menší milovickou pastvinu je třeba co nejdříve rozšířit,“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která stojí za projektem návratu velkých kopytníků do české krajiny a jejich ochranou a spolupracuje na něm s odborníky.
Výstava fotografií divokých koníVýstava fotografií Vojtěcha Lukáše „Návrat kopytníků do české krajiny“ je od 25. dubna do 23. května zdarma přístupná veřejnosti v Evropském domě v Jungmannově ulici 24 v Praze 1 (po-čt od 10 do 18, v pátek do 17 hodin). K vidění jsou fotografie zubrů, zpětně šlechtěných praturů a divokých koní, kteří obnovují stepi na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou.  Pro autora snímků jsou prý největším zadostiučiněním překvapené pohledy návštěvníků, že je něco takového možné vidět u nás na vlastní oči. A směřují na něj dotazy, jak se na pastviny nejlépe dostat. „To je asi ta největší odměna, kterou si můžeme přát - opravdu živý zájem veřejnosti o tento projekt," zdůrazňuje Vojtěch Lukáš. |
Zato letošní 11. duben se zapsal do historie pastviny v Milovicích černým písmem. Uhynula tu klisna Sgurr, matka prvního hříběte divokých koní, které se narodilo v České republice na podzim roku 2015 (více čtěte zde). Ta samá klisna, která statečně bojovala o přežití poté, co ji krátce po porodu neukáznění návštěvníci krmili pečivem (tehdy naštěstí vše dobře dopadlo, čtěte zde).
„Sgurr nám dala nejvíce radosti, zároveň jsme s ní zažili nejvíce strachu, a obdivovali jsme její statečnost, když bojovala o život svůj i svého několikadenního hříběte. Mezi všemi členy stáda tak pro nás bude mít navždy výjimečné místo,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
„Pohled na Sgurr, která stojí uprostřed pastviny se svým hříbětem, patří okamžikům, na které nikdy nezapomenu,“ dodal Dalibor Dostál. Mezi silné zážitky patřily také chvíle, kdy klisnu s hříbětem po návratu z léčení vítalo celé stádo.
Sgurr se kromě prvního mláděte, klisničky Samhain, narodil loni v říjnu ještě hřebeček. „Klisnička je už dávno po odstavu a půlroční hřebeček už by to měl také zvládnout. Pro hříbata je mateřské mléko nejdůležitější první čtyři měsíce,“ uklidňuje Martina Komárková.
Veterinární lékař určil jako předběžnou příčinu smrti klisny koliku, přesnější závěry by měla přinést pitva. Zdraví Sgurr každopádně dlouhodobě podlomil jak stres, který způsobilo oddělení od stáda a pobyt v neznámém prostředí během léčby, tak porody mimo tradiční jarní termíny. „Kojení a péče o hříbě opakovaně během dvou zim za sebou pro ni byly náročné a stály ji hodně sil. Přesto opět zabřezla, byla asi v pátém měsíci,“ konstatuje Martina Komárková. Sgurr tedy musela být v dobré kondici.
Na pastvinách se rodí i telataV přírodní rezervaci Milovice žijí od roku 2015 na dvou pastvinách všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy: zubři, divocí koně a pratuři. Právě na pastvině u Milovic se tento týden narodila dvě telátka zpětně šlechtěných praturů. Stejně jako v případě hříbat či zubřích mláďat, také zcela bez asistence člověka.   Pratuří samice jen poodejde od stáda, porodí a mládě ponechá na skrytém místě, vrací se k němu jen na kojení. Někdy ponechává mládě v úkrytu několik dní, jindy se ke stádu připojí dříve. „Zatímco první letošní mládě zůstávalo mimo stádo po celý den, druhé se ke skupině připojilo téměř hned,“ uvedl Dalibor Dostál. |
Jinak se stádu divokých koní daří nad očekávání. „Plodnost divokých klisen je opravdu mimořádná. Většina z nich zabřezla během první, maximálně druhé říje po porodu, takže rodí v podstatě rok po sobě,“ uvádí etoložka s tím, že klisny jsou březí 11 měsíců a do říje přicházejí už pár dní po porodu a do další pak zhruba za měsíc.
Což znamená, že jsou pro ně zdejší podmínky optimální a porod a péče o hříbě je nezatěžuje natolik, aby jim to nedovolilo znovu zabřeznout. „Navíc rodí skvěle, jejich adaptace tedy proběhla naprosto ideálně,“ uzavírá Martina Komárková.
Na menší milovické pastvině by koně podle ní potřebovali více prostoru a prospělo by jim rozšíření této 40hektarové pastviny o další území. Loňská, nyní roční hříbata, budou odcházet ze stáda zhruba na podzim, aby osídlila nové oblasti, jimž přítomnost divokých koní prospěje.
Podívejte se na ukázku videa místního filmaře Jaroslava Kolčavy (na kanále YouTube, kde najdete i námluvy divokých koní, už zaznamenala přes milion shlédnutí ve 200 zemích), jaký přínos divocí koně pro českou krajinu mají:
9. června 2016 |
Bývalý vojenský prostor Milovice se stal v roce 2015 prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace vyskytují všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy. A obrovským úspěchem je, že se je tu daří i rozmnožit. Což při křtu zubřího mláděte ocenil i ministr životního prostředí Richard Brabec (více zde):
17. února 2017 |
Na ploše 160 hektarů teď u Milovic a Benátek nad Jizerou žije již téměř šest desítek divokých koní včetně hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a sedm pratuřích mláďat. Na péči o divoké koně, zubry a pratury lze mj. přispět zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. (Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.)
