Modrásek vyhynulý před půlstoletím se díky pastvě koní vrátil do Milovic

aktualizováno 
Naposledy byl ve stepní krajině v okolí Milovic zaznamenán výskyt ohroženého modráska jetelového v roce 1967. Letos poprvé ho tam díky pastvě divokých kopytníků vědci znovu spatřili. Kvůli opoždění plánovaného rozšíření rezervace přitom hrozí, že budou muset být utraceny tři desítky divokých koní.

Modrásek jetelový | foto: Martin Hrouzek

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015 na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. Se dvěma stády divokých koní ji obývají zubři a zpětně vyšlechtění pratuři.

Modří krasavci z Milovic

Je jejich zásluhou, že se na poctivě vypásané pastviny vrací i ohrožený modrásek jetelový. „Šlo o několik exemplářů, jak samečků, tak samiček. Z toho je zřejmé, že nešlo o ojedinělý výskyt migrujícího jedince,“ uvedl entomolog David Ričl, který od roku 2016 v bývalém vojenském prostoru provádí monitoring denních motýlů.

Modrásek jetelový vyhledává typ krajiny, který u Milovic obnovuje pastva divokých koní, zubrů a praturů. Tedy suché a velmi květnaté krátkostébelné stepi až lesostepi s nízkou a řídkou vegetací. „Zároveň jde o druh motýla, který na rozdíl od mnoha jiných zvládá přelety na větší vzdálenosti. To mu umožňuje osídlit místa, kde pro jeho výskyt vzniknou vhodné podmínky,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Modrásek jetelový v minulosti patřil po celém území státu v nížinách a pahorkatinách k nejhojnějším druhům modrásků. Z mnoha oblastí původního výskytu však vymizel. V Čechách byl donedávna na hranici vymření a v posledních dvaceti letech byl hlášen jen velmi vzácně. Naopak na jižní a střední Moravě je dosud rozšířenější a dokonce se v posledních letech v některých regionech šíří a znovu je osidluje. Také v Čechách se nyní objevuje na místech, kde dlouho nežil.

Na milovickou pastvinu se motýli vracejí díky koním

Milovice přitom nejsou jediným místem, kam se ohrožený modrásek znovu vrátil díky pastvě divokých koní. „Jeho výskyt byl letos zaznamenán také na pastvinách Na Plachtě v Hradci Králové a již dříve v Dobřanech u Plzně,“ upozornil Jiří Beneš z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky.

Kromě návratu modráska jetelového dělá vědcům v rezervaci velkých kopytníků radost i hlavní, vlajkový druh mezi místními motýly – modrásek hořcový Rebelův. „Z výsledků monitoringu vyplývá, že jeho stavy jsou letos, tak jako v předchozích letech pastvy, stabilní. I napříč opakovaným mimořádně suchým létům,“ zmínil Miloslav Jirků.

Divocí koně, zubři a pratuři teď sami čelí ohrožení

Divocí koně vnesli do bývalého vojenského prostoru Milovice znovu život a...
Zubři suché traviny a náletové dřeviny v Milovicích také spásají celoročně.

Přestože divocí koně a další velcí kopytníci pomohli k záchraně desítek vzácných druhů, sami nyní čelí ohrožení. Kvůli opoždění dlouhodobě plánovaného rozšíření rezervace nyní hrozí utracení třetiny unikátních kopytníků. Ochranářská společnost Česká krajina proto požádala počátkem srpna vedení Středočeského kraje o urychlení potřebných kroků.

Pastva velkých kopytníků totiž potlačila agresivní druhy trav, které místní krajinu ovládly po odchodu armády v 90. letech. Právě husté porosty trav odtud postupně vytlačovaly i vzácné hořce křížaté, na které jako na jedinou rostlinu mohou modrásci hořcoví klást vajíčka.

Velká zvířata svými kopyty zároveň narušují travní drn a vytvářejí tak plošky obnažené hlíny, na nichž se semena hořců mohou uchytit. Tím opět pomáhají ke zvyšování počtu hořců i na ně navázaných modrásků hořcových. „Od loňska se na milovických pastvinách kolem dospělých hořců objevují mladé dvou až tříleté rostlinky. To je skvělá zpráva, protože mladá generace je známkou oživení populace hořců, kterou doteď tvořily hlavně staré rostliny,“ doplňuje Miloslav Jirků.

Vzácný hořec křížatý
Modrásek hořcový Rebelův, vlajkový druh milovické pastviny
Modrásek hořcový Rebelův, vlajkový druh milovické pastviny
Modrásek hořcový Rebelův, vlajkový druh milovické pastviny

Vzácný hořec křížatý a modrásek hořcový Rebelův, vlajkový druh milovické pastviny

Právě záchrana mizejících motýlů byla jedním z hlavních důvodů vzniku rezervace velkých kopytníků u Milovic. „Pastva velkých kopytníků samozřejmě pomáhá i dalším druhům živočichů a rostlin. O motýly nám ale šlo při zakládání rezervace především. Proto jsme rádi, že se daří zvyšovat jak početní stavy u vzácných druhů, které v rezervaci přežily, tak pomáhat v návratu těch, které v těchto místech před lety vyhynuly,“ poznamenal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků - tedy divokých koní, zubrů a praturů spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují kromě soukromých společností i Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský a Jihomoravský kraj, města Milovice i Benátky nad Jizerou. Na péči o divoké kopytníky přispívá i veřejnost formou DMS.

Autor:
  • Nejčtenější

Invaze východních slunéček trápí Česko, místo vysavače použijte smetáček

Invazní druh asijských slunéček se v Česku rozšířil v roce 2006. Od té doby se objevuje během babího léta v mnohých...

KVÍZ: Poznáte podle kostry, kterému zvířeti patří rentgenový snímek?

Během běžných vyšetření zvířat veterinární lékaři v zoo pořizují řadu rentgenových snímků. Pro ně je to každodenní...

Pekelně se soustřeď. Autor pexesa přišel kvůli komunistům o slávu i peníze

Pekelně se soustřeď, neboli pek-se-so. Pexeso. Tak vznikl název hry, kterou milují snad všichni. Jaká je jeho historie?...

Premium

Na pruhované krávy sedá o polovinu méně hmyzu, nápad vzešel od zeber

Vědci se dlouho pokoušeli zjistit, proč mají zebry pruhy. Podle posledních zjištění je to proto, že méně přitahují...

OBRAZEM: Němé tváře letos opět předvedly dokonalou komediální řeč těla

Němé tváře opět předvedly, jak umějí mluvit beze slov. Toto jsou nejlepší snímky z dalšího ročníku soutěže Comedy...

Premium

Ekologický experiment, který nevyšel. Billa ruší papírové tašky

V posledních letech velké obchodní řetězce jeden po druhém zpoplatňovaly, později i rušily igelitové tašky, které...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

K jídlu suchý chleba, místo chráničů molitan. Zpověď Pastrňákovy mámy

Příběh jak z hollywoodského filmu. Marcela Ziembová je máma hokejové hvězdy světového formátu Davida Pastrňáka, kterému...

  • Další z rubriky

Couvající pštros a zvracející moucha. Poznejte netušená tajemství zvířat

Už jste viděli pštrosa couvat? Tak to jste asi spali a něco se vám zdálo, protože to tato zvířata neumějí. A víte, že...

KVÍZ: Poznáte podle kostry, kterému zvířeti patří rentgenový snímek?

Během běžných vyšetření zvířat veterinární lékaři v zoo pořizují řadu rentgenových snímků. Pro ně je to každodenní...

OBRAZEM: Čeští strakáči se setkali u Hradce a vytvořili národní rekord

Na svém již 10. celostátním setkání se v září sešlo na jednom místě 128 českých strakatých psů. Nejde o žádné vořechy,...

Premium

Kdo ubližuje zvířeti, bude se stejně chovat k lidem, říká psychiatr Cimický

V Česku přibývá závažných případů týrání zvířat. Není to jen dojem – Státní veterinární správa kvůli tomu loni podala...

Najdete na iDNES.cz