S pastvou velkých kopytníků se do bývalého vojenského prostoru u Milovic před čtyřmi lety vrátily zaniklé biotopy suchých květnatých trávníků a opět se tu objevuje řada vzácných druhů rostlin a živočichů. Roky tu chyběly. Po odchodu armády totiž bývalý vojenský prostor zarostl agresivními trávami.
Rozkvetlé jarní pastviny |
Jaro tak bylo v těchto místech v uplynulých třiceti letech sice šťavnatě zelené jako jinde, v trávě však chyběly květy. Kvetly tu sice divoké slivoně, třešně a hrušně polničky, nikoliv však byliny. První koberce kvetoucích bylin se tu objevovaly až v druhé půli května, kdy začínají kvést kopretiny a šalvěje.
„Typické jarní byliny, například pryšec chvojka a ptačinec velkokvětý, zde samozřejmě byly, ale velmi poskrovnu. Nyní se však vrací ve velkém stylu,“ popsal květnová pozorování Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Jak se o to zasloužili kopytníci? Spásají tu trávy, čímž uvolňují prostor pro řadu kvetoucích bylin, které by se v hustém porostu neprosadily. Kopyty zase rozbíjí husté drny a vytváří tak místa, kde se mohou uchytit semena květin.
„Zdejší louky bedlivě sledujeme od roku 2015, od kdy se zde pasou velcí kopytníci, a skutečné koberce jarních květin se zde letos objevily vůbec poprvé. Ukazuje se opět, že zdejší stepi se stále vyvíjí a pastva velkých kopytníků jim prospívá, a co je nejvíce vzrušující, že je stále co nového očekávat,“ dodal.
Díky divokým kopytníkům pastviny úžasně rozkvétají |
Žluté květy pryšců chvojka a drobné kvítky ptačince velkokvětého doplňují na pastvinách také něžné bílé květy jahodníků a modré rozrazily, které jsou rozpoznatelné až při pohledu z blízka.
Celkový ráz pastvin tedy určují především zářivě žluté chvojky, čímž vzniká takzvaný jarní aspekt, kdy je vzhled vegetace definován kvetením či jiným výrazným projevem některých rostlin. „Lze to přirovnat ke vzniku architektonického slohu, který udává tvář měst,“ doplňuje ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. U pastvin spásaných divokými kopytníky teprve čtvrtým rokem jde o mimořádnou změnu.
Pryšce dokazují, že na našem území nebyly jen pralesy
Pryšec chvojka je jednou z místních rostlin, které dokazují historickou přítomnost nelesních biotopů v naší části Evropy. Tam, kde biologové ještě před nedávnem předpokládali jako původní prostředí temný prales.
Divocí koně žijí u Milovic teprve od ledna 2015Divocí koně vstoupili na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic v lednu 2015. V říjnu stejného roku k nim přibylo stádo zpětně šlechtěných praturů.   Koncem roku 2015 se rezervace rozšířila o dalších zhruba 120 hektarů pastvin nedaleko Benátek nad Jizerou a jako další původní kopytníci přibyli zubři. |
„Chvojka totiž roste výhradně na teplých, prosluněných místech bez stromů a zároveň se vyskytuje jenom a pouze u nás v relativně vlhké střední, západní a východní Evropě. Zde je takzvaným endemitem, jelikož neroste nikde jinde na světě. Jako by nám samotná existence chvojky říkala, že u nás historicky nebyl jen temný prales, ale také prosluněné nelesní biotopy, kde dříve rostla,“ doplňuje Miloslav Jirků.
Zajímavé je, jak se sousední pastviny liší. Sotva pět kilometrů vzdálenou pastvinu Traviny u Benátek nad Jizerou zdobí zběhovce, zatímco u Milovic kvetou koberce uvedených chvojek a ptačinců.
U Benátek dokonce kvete také velká vzácnost, téměř nepovšimnuta. Drobná vzácná bobovitá bylinka kozinec dánský. „Skoro bychom si ho nevšimli, nebýt velkého porostu ptačince, který jsme se chystali fotit,“ uvedl Miloslav Jirků. (Biologický monitoring a další terénní práce byly provedeny v rámci regionální spolupráce Kanceláře Akademie věd (AV) a programu ROZE Strategie AV 21.)
59 druhů motýlů na pastvině u Milovic. Díky kopytníkům    |
„Nejde však jen o nové objevy. Povzbuzující je, že na stejných místech jako loni dál prospívají botanické vzácnosti jako pipla osmahlá či hořec křížatý,“ doplňuje Miloslav Jirků. Dokazují, že se jim v rezervaci díky dlouhodobému vlivu pastvy výborně daří. Právě záchrana vzácných bylin a na ně vázaných motýlů a dalších druhů drobných organismů byla hlavním cílem ochranářského projektu spojeného s návratem velkých kopytníků.
To, že kvetoucích bylin na pastvině přibývá, je mimořádně dobrá zpráva i pro včely a jiné opylovače. V tuzemské krajině totiž jinak hmyzu kvůli příliš intenzivnímu hospodaření ubývá.
21. března 2015 |
