Když se v roce 2016 tehdejší lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka na sociálních sítích pochlubil, že svému bratrovi pomáhal o Velkém pátku zasít, pěkně to schytal. Je prý mizerný křesťan, když se do polních prací pustil. Právě politici KDU-ČSL o rok dříve s nadšením vítali schválení Velkého pátku a zařazení mezi státem uznávané svátky.
Velikonoce |
„Chce se mi říci: konečně!“ prohlašoval tenkrát sám Jurečka. „Lidé si nebudou muset brát dovolenou kvůli dětem a jejich prázdninám, ani z náboženských důvodů,“ přisadil si šéf jeho strany Pavel Bělobrádek.
A čeho se Jurečka vlastně dopustil? Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele.“ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává.“
Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli. Vzhledem k tomu, že byste neměli hýbat s půdou, nechte setí, rytí, okopávání, orání, hrabání i ostatní úpravy záhonů na další dny. Uctíváte tím matku, která nosí dítě. I proto se k zemi pokleká a klaní se jí.
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání.
Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi. „Při úsvitu se omývali proudící vodou, která má podle víry lidu léčebnou a ochrannou moc právě na Velký pátek,“ vysvětluje etnografka Kamila Skopová.
Ale když do vody dáte prádlo, jako byste je máčeli v Kristově krvi. Proto je praní i bělení prádla zapovězené. Takže se nebojte vzdorovat své manželce a klidně jí řekněte, že ty vaše špinavé košile, ponožky, montérky, ale i prostěradla a povlečení ještě nějaký ten den počkají.
Navíc otužilci mají výhodu. Už žádný zubař. Stačí se ponořit do řeky či potoka a vylovit kamínek. Jenže pozor, je potřeba ho vytáhnout ústy. Ten pak hodíte levačkou za hlavu a to vás prý ochrání před bolením zubů.
Vzhledem k tomu, že je Velký pátek považovaný za den modliteb, smutku a klidu, zůstávají zapovězeny i domácí práce. Vyhněte se poklízení i zametání. Je to den půstu, takže rozhodně nevařte maso (s výjimkou ryb). Mnohde dokonce nevařili vůbec. Stačilo jediné jídlo, zpravidla chléb nebo káva. Jinde hospodyně podávala hrachovou nebo zelnou polévku či krupicovou kaši.
Uhranutí čarodějnicí
A zcela určitě si v pátek nic nepůjčujte od sousedů, ani jim nic nedarujte. Temné síly černé magie mají největší moc a snadno dokážou očarovat vypůjčenou věc.
Předkové se proto obávali zlých duchů, čarodějnic a možného uhranutí. Takže se raději držte starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“
