Polévka z třeboňského kapra, který slaví 130 let
Rybí polévka s opečenou houskou
Psal se rok 1889 a Paříž žila otevřením Eiffelovy věže. To v Čechách se toho roku objevily první zmínky o takzvaném „třeboňském kaprovi“, rybě vyšlechtěné v jihočeských rybnících.
Tip na výletTřeboňsko je protkané sítí cyklotras, vedou po hrázích rybníků, lesem i polem. Půjčte si ve městě kolo (na den za 300 Kč) nebo elektrokolo (den 700 Kč) a vyrazte třeba k dubu Emy Destinové u Stříbřece. |
Do roku 1882 se totiž choval kapr pouze šupinatý. Pojem třeboňský kapr tak už přes 130 let sbírá ocenění a je chráněn několika mezinárodními smlouvami. V jihočeských restauracích je připravován na mnoho způsobů, stejně jako vyhlášený jihočeský pstruh, candát či sumec.
Delikatesou je třeba terinka, tedy masová směs podobná paštice z uzeného sumce s koprovým krémem. Ovšem předtím je třeba ochutnat vyhlášenou třeboňskou rybí polévku.
Na třeboňskou rybí polévku budete potřebovat:
Ořez z kapra nebo jiné ryby, 1 střední cibuli, 500 g kořenové zeleniny, 1 lžíci másla, 1 dcl bílého vína, drcený kmín, šafrán, muškátový oříšek, sůl, pepř, čerstvou petrželku, směs divokého koření, 2 dcl zakysané smetany
Postup:
Ořez z ryby důkladně omyjeme a společně s divokým kořením 30 minut pozvolna vaříme.
Cibulku nakrájíme najemno, zeleninu na nudličky a necháme zesklovatět na másle. Trochu podlijeme bílým vínem, přidáme šafrán, kmín a necháme víno zredukovat na krém. Poté zalijeme přecezeným vývarem z ryb a ještě 15 minut vaříme.
Ochutíme solí, muškátovým oříškem a velkou hrstí čerstvé listové petrželky. Při podávání doplníme lžící zakysané smetany a uvařeným rybím masem.
Skvělé jsou máslové krutony z bílého chleba. Polévku můžeme i rozmixovat.
Hovězí líčka jako za starých časů
Hovězí líčka se přiravují i na červeném víně.
Podještědská cibulačka, kuře na tymiánu se švestkovou omáčkou, lišácká drůbková polévka, podještědské fleky se zelím nebo závitek Reichenberg, to jsou historické speciality z Libereckého kraje.
Chutě českých regionů |
Tradice vaření místních specialit se přetrhaly během 2. světové války. Nejdříve po útěku a pronásledování původních českých obyvatel a německých antifašistů fanatickými nacisty, později po odsunu původního německého obyvatelstva.
V kraji se však odjakživa připravovaly vepřové a hovězí speciality; jednou takovou jsou hovězí líčka na kořenové zelenině.
Na hovězí líčka budete potřebovat:
800 g hovězích líček, špetku soli a pepře, 0,5 dl oleje, 2 středně velké mrkve, 1 celer, 1 stonek řapíkatého celeru, 1 středně velkou cibuli, 1 snítku tymiánu, 1 snítku rozmarýnu, 2 dl červeného vína
Tip na výletKdo zavítá do Kořenova pod rozhlednu Štěpánku, může zde navštívit expozici lehkého opevnění, které mělo zabránit vstupu německé armády do Čech. Vstupné je dobrovolné. |
Postup:
Hovězí líčka osolíme, opepříme a orestujeme na oleji. Mezitím upravíme zeleninu, očistíme mrkev a celer a nakrájíme je na středně velké kostičky. Vše orestujeme zvlášť na oleji i s cibulí dotmava.
Zalijeme vínem a přidáme orestovaná líčka a bylinky. Dáme na čtyři hodiny péct do trouby při teplotě 150 °C.
Když je hotovo, přecedí se šťáva, kterou se pak polije bramborová kaše, jež je jako příloha nejvhodnější.
Hodolanskou omáčku zvýrazní klobása i okurky
Hodolanská omáčka
Celé generace strávníků na Olomoucku vyrostly na specialitě z Hodolan, ještě nedávno města a dnes součásti Olomouce – na hodolanské omáčce.
Tip na výletV restauraci U Macků v Olomouci na Svatém kopečku stojí porce hodolanské 106 korun. Vyhlášený je nedaleký minipivovar se Svatokopeckým pivem, stojí kousek od olomoucké zoo. |
Tu vařily místní hospodyně s velkou oblibou a žádný hrnec nebyl dost velký.
Jde o smetanovou omáčku s brambory, kusy klobásy, vejcem natvrdo a nastrouhanou kyselou okurkou. Podobný pokrm najdeme na Moravě pod různými názvy s variací chutí, třeba ve městě Uherský Ostroh připravují „vajcovú máčkú“. Ta hodolanská se jí většinou s chlebem.
Na hodolanskou omáčku budete potřebovat:
4 až 5 velkých brambor, 4 vejce uvařená natvrdo, uzeninu podle chuti, 1/2 l mléka, 2 dl kysané nebo sladké smetany, 3 lžíce hladké mouky, sůl, bobkový list, nové koření a kyselou okurku
Postup:
Nakrájenou uzeninu osmahneme na malém množství tuku, přidáme brambory nakrájené na drobné kostky a dáme vařit do menšího množství osolené vody, okořeníme bobkovým listem a novým kořením.
Jakmile jsou brambory měkké, přidáme smetanu a zalijeme mlékem, v němž jsme dobře rozmíchali tři lžíce hladké mouky. Za občasného míchání dobře provaříme, aby se z omáčky ztratila moučná chuť.
Na závěr přidáme nakrájená natvrdo uvařená vejce a nastrouhanou kyselou okurku.
Zdroj: i60.cz
Guláš od „horáckého mistra“
Kuchař Vladimír Polreich připravuje svratecký guláš. Cibulí se nešetří.
Pokud se chystáte na Vysočinu, měli byste se v restauracích ptát po krajské specialitě – svrateckém guláši. Ten vymyslel a začal někdy kolem roku 1966 připravovat v městečku Svratka v hotelu Mánes vyhlášený kuchař František Mořický, autor Horácké kuchařky, regionálních receptů z roku 1991.
Pravý „svratecký“ se dělá z hovězího roštěnce s jednoduchým pravidlem: kolik masa, tolik cibule.
Tip na výletKromě krásné CHKO Žďárské vrchy, kde se točila pohádka Obušku, z pytle ven! místo láká k nádherným procházkám a je možné navštívit Pohádkovou vesničku Podlesíčko. Za vstup mezi pohádkové chaloupky zaplatí dospělí 120 Kč, děti a senioři polovic. |
Na svratecký guláš budete potřebovat:
500 g roštěné, 4 lžíce oleje, 100 g slaniny, 500 g cibule, mletý pepř, sůl, mletou papriku, kmín, 100 g žampionů, 2 stroužky česneku, lžíci kečupu, majoránku
Postup:
Na kostičky nakrájenou slaninu rozpustíme v oleji, přidáme na nudle nakrájenou roštěnou a prudce opečeme. Pak přidáme plátky nakrájených žampionů, orestujeme, doplníme na kolečka nakrájenou cibuli a znovu orestujeme, aby cibule zůstala celistvá.
Přidáme sůl, pepř, majoránku a mletou papriku, kmín, kečup. Orestujeme, přidáme vodu a podusíme. Vhodnou přílohou jsou bramboráčky.
Zdroj: Horácká kuchařka Františka Mořického
