„Aktuální počasí je pro klíšťata ideální, takže jsou maximálně aktivní, jejich infikovanost se podle naší laboratoře nevymyká průměru,“ konstatuje vedoucí laboratoře Protean, kam lidé zasílají vytažená klíšťata, aby s jistotou věděli, zda byla, nebo nebyla infikovaná.
Absurdní je už to, když někdo pošle k vyšetření miniaturní larvu klíštěte a celou ji pečlivě zalepí do izolepy, což analýzu poměrně zkomplikuje. Čas od času místo klíštěte (či pijáka lužního) dorazí jiný živočich, který ovšm naštěstí nepřenáší infekce, jako jsou klíšťová encefalitida, borelióza, babesióza a další.
Různá stadia klíšťat a srovnání s jiným hmyzem |
A zdaleka nejde jen o nejčastěji zaměňovaného kloše jeleního, kterému ještě pořád mnoho lidí říká „okřídlené klíště“. Viz archivní článek „Létající klíště“ útočí v našich lesích, repelenty proti němu nefungují“.
„Kloš jelení je pro svou podobnost opravdu nesprávně označován jako létající klíště. Bývá velký 3 až 7 milimetrů a má 6 nohou, dospělé klíště jich má 8, to je první rozdíl. Také mívá křídla, ta ovšem shazuje, jakmile se usadí na hostiteli, kterým je nejčastěji srstnatá lesní zvěř, proto se s ním také setkáte nejčastěji v lese,“ vysvětluje Burýšková.
Člověk pro kloše není vhodným hostitelem, po těle či ve vlasech mu pouze leze; má ovšem nepříjemně ostré drápky, takže na rozdíl od klíštěte to hned cítíte.
Zleva okřídlený kloš, poté kloš, který již shodil křídla a úplně vpravo pro srovnání kloš a dospělá samice klíštěte.
Kousnout vás kloš může, což je poměrně bolestivé a ranka svědí. „Postižené místo doporučuji vydesinfikovat a pro zmírnění svědění použít gel s antihistaminikem, aby se vyloučilo zanícení ranky. Jinak se není čeho bát, kloš na člověka nemoci nepřenáší,“ uklidňuje odbornice.
Draví štírci jsou všude kolem nás, ale nekoušou Dravý štírek na noze mouchy. Neútočí na ni, jen ji využívá k přemístění, jako taxi. |
Klíště si lidé pletou i se štírkem domácím (Chelifer cancroides), což je malinký neškodný pavoukovec vyskytující se v lidských obydlích. Je jen 2,5 až 4,5 milimetru velký a má výrazná, několik milimetrů dlouhá klepítka k lapání kořisti. Na člověka určena nejsou, pro nás je nejen neškodný, ale dokonce užitečný, protože se převážně živí roztoči.
Sametka rudá
Také sametka rudá (Trombidium holosericeum) je dalším pavoukovcem, který je na první pohled podobný klíštěti, protože má podobnou stavbu těla a velikost zhruba od 2,5 do 5 milimetrů. Sametka ná ale výrazně červenou barvu, která klíště vylučuje. Na rozdíl od štírka vás kousnout může, příjemné to není a její kousnutí vypadá jako vyrážka. Infekce by ale naštěstí sametka přenášet neměla.
Podobu klíštěte si můžete pořádně prohlédnou v tomto videu:
23. července 2012 |
U kloše, štírka či sametky jakousi podobnost s klíštětem najdete. Celkem ale překvapí, když někdo pošle k vyšetření místo klíštěte mravence. „Myslela, jsem, že toho pozná každý,“ konstatuje s úsměvem Miroslava Burýšková. K záměnám pravděpodobně přispívá fakt, že klíště má několik životních stadií a svoji podobu a velikost do určité míry mění (podrobněji v článku zde).
