Sklípkánků u nás žijí hned tři druhy. Jak už název napovídá, nejsou tak velcí jako sklípkani, ale do 3 cm narostou. "Sklípkánek pontický se vyskytuje v okolí Prahy, třeba v Prokopském údolí, nebo na Karlštějnsku. Je reliktní, takže se nešíří, ale drží se jen na území, které mu vyhovuje," představuje jednoho z nich Šípek.
Od 19:00 muzejní noc na fakultě!Pražská muzejní noc byla sice kvůli povodním odložena na neurčito, ale díky tomu, že objekty Přírodovědecké fakulty UK povodeň nezasáhla, se připravený program (kompletní informace zde) dočkal jen mírných úprav. Čeká na vás druhohorní safari a pražská přírodovědecká muzea s doprovodnými programy. |
U tohoto druhu to jsou stepní území s nízkým trávníkem, kde si hloubí zhruba 40 cm hluboké nory. "K té si přitkají punčošku z pavučiny a z ní vytvoří jakýsi tunek, ve kterém běhají a loví. Číhají na kořist, a jakmile si sedne na jejich pavučinovou punčošku, silnými kusadly se do ní skrz pavučinu zakousnou," popisuje fascinující způsob lovu entomolog.
Že by si vás při procházce přírodou takový sklípkánek spletl s kořistí, ale podle Šípka nehrozí. "Člověk ho opravdu nepřitahuje, jakmile byste se přiblížili, zajede hluboko do nory. Na volně běhající sklípkánky byste mohli narazit jen v období páření začátkem léta, což je zhruba teď. Hledají si samičky. Pořád ale platí, že jsou vzácní, museli byste mít ohromné štěstí," uklidňuje entomotol. Navíc je podle něj sklípkánek mírný , neútočí, kousl by jen v sebeobraně, v případě, že byste ho třeba zmáčkli v ruce.
Petr Šípek také doufá, že zájemcům bude moci sklípkánky ukazovat během výstavy živých exponátů, která v neděli začíná v prostorách botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze na Slupi a kam je vstup zdarma. "I v teráriu totiž budou mít tendenci zahrabávat se do nory," vysvětluje. Na výstavě zdaleka nebudou jedinými zajímavými exponáty.
Prohlídka zblízka a se zajímavým komentářem
Výstava potrvá pouze týden, od neděle 9. do neděle 16. června, protože pečovat o živé zástupce bezobratlých není úplně jednoduché. V České republice kolem nás žije zhruba 47 tisíc druhů bezobratlých, běžně je ale buď ani nevnímáme, nebo je tak úplně běžně nepotkáváme. Proto přírodovědci dali dohromady unikátní výstavu, kam si můžete zdarma přijít prohlédnout živé exempláře desítek druhů.
Fotogalerie bezobratlých |
K vidění budou jantarky, plovatky, páskovky, hlemýždi či závornatky (z měkkýšů), vodouch, sklípkánek, skákavky, pokoutník, štír kýlnatý, štírek, sekáč (z pavoukovců), potápníci, vodomilové, splešťule, znakoplavky, larvy vážek, šídel a jepic (z vodního hmyzu), kudlanky, cvrčci, vroubenky, ruměnice, kněžice, roháči, hrobaříci, tesaříci, mandelinky, housenky motýlů (ze suchozemského hmyzu), nebo štěnice, švábi, potemníci, zavíječi (z domácích škůdců a parazitů).
"Velkým lákadlem bude bezesporu i prosklený včelí úl, kde si mohou návštěvníci prohlédnou důmyslné včelí tanečky a nehlédnout do soukromí tohoto veledůležitého sociálního hmyzu," láká na návštěvu výstavy entomolog.
Chybět nebudou ani raci či kapřivci jako zástupci korýšů, nebo mnohonožky, pijavice a další bezobratlí. "Původně jsme slíbili, že ukážeme všech pět druhů u nás žijících raků, ale kvůli povodním budou nakonec jen tři. Pro ilustraci to ale zájemcům stačit bude," věří Petr Šípek, který zájemcům dokáže o každém z nich povědět mnoho překvapivého a zajímavého. Výstava bude samozřejmě také doplněna fotografiemi a informačními panely.
