Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 238 mezi stanice Pardubice-Rosice nad Labem a Chrast u Chrudimi
Náš úsek je historickou součástí sítě Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB). Trať vznikla v roce 1871 jako spojnice Havlíčkova (Německého) Brodu a Pardubic (Rosic nad Labem), kde se napojovala na koleje Jihoseveroněmecké spojovací dráhy. Pardubice tak získaly spojení s Vídní s pouhým jedním přestupem v Brodě.
Trať byla postavena jako jednokolejná, ovšem s podmínkou, že může být v případě dobrých hospodářských výsledků zdvoukolejněna. Jízdní řád z roku 1900 uvádí tři páry přímých vlaků mezi Německým Brodem a pruskou stanicí Liebau. Ostatně přes dnešní polskou Lubawku jsme už s naším seriálem nedávno projížděli.
 |
V roce 1908 trať převzaly Rakouské státní dráhy, o deset let později pak ČSD. Zajímavostí je přeložka trati na kraji Pardubic z roku 1952. Kvůli pardubickému letišti musí od té doby dráha dělat veliký oblouk, původní trasa vedla přímo přes současnou přistávací dráhu.
Na trať 238 se napojovalo několik cukrovarských vleček, všechny z nich jsou už nefunkční, cukrovary byly před lety zbořeny. Ze stanice Chrast u Chrudimi pak do roku 1971 vycházela trať do Hrochova Týnce, kterou jsme představili ve 22. dílu seriálu Zaniklé tratě.
Trať z Pardubic do Chrastu u Chrudimi si můžete projet za 3 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVstříc Železným horám
Tento díl seriálu Na co zírá mašinfíra jsme natáčeli v době, kdy se rekonstruovala trať z Hradce Králové do Pardubic. To je také vidět v okamžiku, kdy jsme Hurvínkem Pardubického spolku historie železniční dopravy opustili stanici Pardubice-Rosice nad Labem. Labe jsme překonali po provizorním přemostění, rozdvojení tratí na pardubické hlavní nádraží a do Chrudimi také ještě nebylo definitivně hotové.
Přímo na nádraží v Rosicích nad Labem si můžete prohlédnout Muzeum MHD a železnice, které je umístěno v bývalé drážní vodárně. Kvůli rekonstrukci stanice byla v roce 2022 otevírací doba velmi omezená, letos to snad bude výrazně lepší.
Stanice Rosice nad Labem v roce 1903
Turistické cíle podél trati 238 |
Samozřejmě navštivte také samotné Pardubice. Zelená brána, Pernštýnské náměstí, pardubický zámek s expozicemi Východočeské galerie a Východočeského muzea nebo automatické Winternitzovy mlýny – to je jen výběr turistických lákadel, které na vás v Pardubicích čekají.
Náš motorák M 131.1133 překonává most nad tratí Pardubice – Praha a ocitá se v zastávce Pardubice závodiště. Právě sem jezdí v den Velké pardubické kyvadlová železniční doprava.
Míjíme rozvětvení trati. Doprava vede vlečka na pardubické letiště, rovně vedla do roku 1952 původní stopa chrudimské trati a doleva vede její přeložka. Od zastávky Staré Jesenčany už jsou na obzoru vidět tajuplné Železné hory. Z této zastávky se můžete po předchozí domluvě vypravit do nedaleké obce Čepí, abyste si prohlédli tamní letecké muzeum. To se zabývá především leteckou archeologií, tedy nálezy po leteckých nehodách.
Projíždíme stanicí Medlešice a blížíme se k Chrudimi. Podjedeme železniční most, po kterém vede či spíše vedla trať ze stanice Chrudim město do Heřmanova Městce. Ta je bez pravidelné osobní dopravy od roku 2010. Zleva se k naší trati připojují koleje ze stanice Chrudim město.
Zastavujeme v Chrudimi, na dalším nádraží, které zhyzdilo ostrovní nástupiště a modré zábradlí. Tady se náš Hurvínek potkává se svým nástupcem, motorovým vozem řady 810, takže je to ideální čas pro srovnávací fotku.
Setkání dvou generací motorových vozů české konstrukční školy ve stanici Chrudim. Vlevo je M 131.1133, známý Hurvínek, vpravo jeho nástupce 810.458 (M 152.0458).
Historické město Chrudim turisty láká především na zbytky svého středověkého opevnění, navštívit můžete také tamní Regionální muzeum, Muzeum barokních soch nebo Muzeum loutkářských kultur.
Pokračujeme dál, příští stanice jsou Slatiňany. Hned na nádraží si můžete prohlédnout unikátní parní vodárnu, kterou se snaží fandové železnice opravit a zprovoznit. Pokud projdete městečkem a přejdete řeku Chrudimku, ocitnete se v turistickém nebi. Před vámi se objeví slatiňanský zámek, rozsáhlý zámecký park a na jeho okraji známý slatiňanský hřebčín.
Když poté projdete parkem, vstoupíte do rozsáhlého lesa Podhůra. Na jeho kraji můžete navštívit Švýcárnu – Muzeum starokladrubského koně. Jen pár desítek metrů od něj pak najdete Kočičí hrádek, miniaturu hradu, kterou nechala na začátku 20. století zbudovat kněžna Vilemína Auerspergová, aby si měly kde hrát zámecké děti.
Když se rozhodnete projít Podhůru skrz naskrz, dozajista objevíte také dvě rozhledny, unikátní futuristickou dřevěnou Báru II od architekta Martina Rajniše nebo o něco tradičnější vyhlídkovou věž Na Chlumu.
Ze zastávky Zaječice se můžete vydat ke zřícenině hradu Žumberk ze 13. století. Po modré turistické značce je to jen pět a půl kilometru.
Setkání lokomotivy 475.172 a motorových vozů M 131.114 a M262 ve stanici Chrast u Chrudimi
A už se blížíme ke konci naší dnešní cesty, do stanice Chrast u Chrudimi. Místní svoje město překřtili na perlu východních Čech. Od nádraží to je do centra ještě poměrně daleko, přesvědčit se o pravdivosti jejich úsloví tedy musíme po svých (2 km po naučné stezce). Doporučujeme návštěvu Městského muzea v místním zámku a prohlídku zámeckého parku.
Hurvínek M 131.1133 Pardubického spolku historie železniční dopravy si ve stanici Chrast dal malou přestávku, aby mohl pokračovat dál. Tuto jízdu vám přiblížíme v některém z dalších dílů našeho seriálu.
