Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvCestu z Brna do Mutěnic absolvujeme po dvou historických železničních tratích, které se od sebe odlišují jako den a noc. Úsek mezi Brnem a stanicí Zaječí je součástí první parostrojní dráhy u nás. Právě tudy přijel do Brna první vlak a právě v tomto úseku se ve Vranovicích v ten samý den stala první železniční nehoda u nás. Na kalendáři bylo datum 7. července 1839.
Trať provozovala společnost Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB). S výstavbou kratšího spojení Vídně s Brnem přes Hevlín a Hrušovany nad Jevišovkou (Zaniklé tratě o jejím přeshraniční části najdete zde), kterou vybudovala Rakouská společnost státní dráhy (StEG), ale význam trati z Břeclavi upadal.
Rozmach nastal až se vznikem republiky, protože trať přes Břeclav spojovala tři největší československá města. Úsek dostal v letech 1930 až 1936 druhou kolej a byl upraven pro jízdu rychlovlaků Slovenská strela, tedy pro rychlost až 130 kilometrů v hodině. Trať také drží současný rychlostní rekord z roku 2004, kdy po ní pendolino Českých drah projelo rychlostí 237 kilometrů za hodinu.
To druhá trať, Zaječí – Čejč – Hodonín je typická lokálka. Vznikla v roce 1897 jako soukromý projekt moravskoslezského zemského rady Dr. Karla Freiherra von Offermann, firmy Lindheim & Co a Carla Ströhlera z Berlína. Provoz na této spojovací dráze zajišťovala KFNB, jejíž dvě větve lokálka spojila.
Jako většina lokálek v této úrodné oblasti sloužila k dopravě výrobků místních firem a k sezonnímu svozu cukrové řepy do místních cukrovarů. Celoročně pak sloužila k přepravě hnědého uhlí. Po dráze jezdily vesměs smíšené vlaky.
Zajímavé je, že z trati vybíhaly hned dvě dnes zrušené dráhy. První byla trať z Čejče, o jejímž úseku mezi Uhřicemi u Kyjova a Ždánicemi pojednává 27. díl seriálu Zaniklé tratě. Druhou byla lokálka z Mutěnic do Kyjova. Ta se objevila jak v Zaniklých tratích, tak v seriálu Na co zírá mašinfíra.
Cestu z Brna dolního nádraží do Mutěnic můžete prosvištět za 4 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvZe zapomenutého nádraží na rychlotrať
Turistické cíle podél tratí 251 a 252 |
Cestu do Mutěnic začínáme v areálu depa na brněnském dolním nádraží, kde má svoji základnu několik místních železničních spolků, včetně Hrbaté Máni. V depu jsme už jednou s naším seriálem byli, v dílu o dnes už neexistující vlečce na brněnské Výstaviště (najdete ho zde).
Stanice Brno dolní nádraží je zapomenuté území na brownfieldu za obchodním centrem a autobusovým nádražím. Vznikla v roce 1856 jako koncová stanice Brněnsko-rosické dráhy, ovšem od roku 1870 sloužila jen nákladním vlakům. Teprve v roce 2013 byla upravena pro osobní dopravu kvůli rekonstrukci hlavního brněnského nádraží.
Náš Krokodýl, tedy motorový vůz M286.1032 musí nejprve sunout z depa na hlavní trať, teprve potom se rozjíždíme směrem Zaječí a Mutěnice.
Mimochodem, Brno je určitě dobré si prohlédnout. Špilberk, vila Tugendhat, Moravské zemské muzeum a spousta dalších turistických cílů vám pomůže zapomenout na nelichotivá klišé, která se o moravské metropoli v jiných částech republiky tradují.
Napojujeme se na koleje, které vedou z brněnského hlavního nádraží a vyrážíme na rychlotrať. Sice kolem nejsou protihlukové stěny, dráha je ovšem tak rovná, že si strojvedoucí musí dát pozor, aby ho ta jednotvárnost neukolébala.
Za zastavení určitě stojí Rajhrad. Najdete tam jednak benediktinský klášter, jednak Památník písemnictví na Moravě. Vystoupit můžete i v Hrušovanech u Brna. K nedalekému zámku a zámeckému parku v Židlochovicích pak lze buď dojít po zelené značce (2,1 km) nebo dojet pohodlně vlakem po nedávno zrekonstruované trati.
Ve Vranovicích mineme odbočku trati do Pohořelic. Po osmikilometrové dráze od roku 1895 jezdily osobní vlaky, doprava byla ovšem v roce 2008 zastavena. Trať sice nezanikla, ale změnila se na pouhou vlečku.
Další krátká trať odbočuje ze Šakvic do nedalekých Hustopečí. Ve městě si můžete prohlédnout muzeum nebo historický lis na víno. Pokud do zdejšího kraje zavítáte na jaře, určitě se vydejte k vyhlášeným mandloňovým sadům. Další stanice je už Zaječí. Tady Krokodýl spolku Hrbatá Máňa opouští koridor a vydává se levým obloukem na klidnější a taky klikatější lokálku.
Po kolejích mezi vinohrady krajem T. G. M.
Ocitáme se ve vinařském ráji, trať 255 se proplétá mezi vinicemi širokým údolím říčky Trkmanky. Podle Velkých Pavlovic také dostala jméno celá vinařská podoblast.
Turistické cíle podél tratě 255 |
Právě z Velkých Pavlovic můžete vystoupat hned na dvě rozhledny a podívat se po kraji. Slunečná je ze zastávky Velké Pavlovice vzdálená ani ne jeden a půl kilometru, rozhledna U obrázku čtyři a půl kilometru. Obě stojí uprostřed vinohradů.
Další stanicí je Kobylí na Moravě. Nedaleko nádraží se nachází obecní muzeum, nad obcí na Kobylím vrchu zase zajímavá rozhledna ve tvaru spirály.
Před Čejčí se k nám zprava připojuje trať ze Ždánic. Úsek Čejč – Uhřice u Kyjova se pomalu chystá na svoje znovuzrození, koleje koupila soukromá firma, která má v plánu na 16 kilometrů dlouhé dráze provozovat výletní vlaky.
Téměř v každé okolní obci mají svoje muzeum – v Hovoranech muzeum místní kultury, v Terezíně Muzeum vinařství a venkova, v Krumvíři tamní spolek muzeum teprve buduje.
Kromě vína je zdejší kraj spojen ještě s jednou veličinou či spíše velikánem. V Čejči a Čejkovicích žil v dětství první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. V Čejkovicích můžete po domluvě navštívit domek, kde tehdy Masarykovi bydleli.
Muzeum najdete také v cíli naší cesty, v Mutěnicích. Jak jinak, jde o muzeum vinařství. Kromě návštěvy desítek vinných sklepů můžete také vystoupat nad obec a porozhlédnout se po Moravském Slovácku z rozhledny Vyšicko. Další možností je vypravit se po stopách zaniklé tratě přímo z mutěnického nádraží, kde jsme nechali odpočívat Krokodýla spolku Hrbatá Máňa, až do Kyjova.
Vyhrajte vouchery a procestujte vlakem Česko
Pošlete fotku do fotosoutěže Očima šotouše a vyhrajte 2 x vouchery Českých drah v hodnotě 500 Kč. Voucher lze využít k nákupu vnitrostátních a mezinárodních jízdenek (kromě jízdenek OneTicket), místenky, lůžka, lehátka, aplikací na In Kartě, jízdenek IDS, k nabití účtu ČD Kredit a v e-shopu ČD také k nabití účtu elektronické peněženky na In Kartě. Voucher nelze uplatnit k úhradě produktů prodávaných jako zboží. Voucherem nelze platit nákup jiného voucheru. Partnerem fotosoutěže jsou České dráhy, a.s.
České dráhy plní v České republice úlohu národního dopravce a na základě objednávky státu a krajů zajišťují základní dopravní obslužnost státu. V posledních letech společnost výrazně omlazuje svůj vozidlový park, a to jak v regionální, tak v dálkové dopravě. Cílem je zatraktivnit železniční dopravu a zvýšit konkurenceschopnost na otevřeném trhu. Do nákupu a modernizace vozidel investovala firma v uplynulých letech desítky miliard korun a významné investice plánuje dopravce i v dalších letech.