Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa starého a nového úseku trati 220 mezi Planou nad Lužnicí a Soběslaví
Na trať 220, jak je dnes oficiálně prezentována dráha z Prahy přes Tábor do Českých Budějovic v jízdních řádech, se letos se seriálem Na co zírá mašinfíra vydáváme už potřetí. Brzy na jaře jsme ji projeli celou, ale ještě ve staré stopě, v létě jsme se podívali na nový úsek z Votic do Sudoměře a dnes vyrážíme na další zbrusu novou přeložku mezi Soběslaví a Planou nad Lužnicí.
Trať z Prahy přes Benešov, Tábor a dál do Českých Budějovic vznikla ve druhé polovině devatenáctého století jako Dráha Františka Josefa I. (KFJB). Sloužila pro rychlé spojení Prahy a Vídně. První vlak vyrazil z Prahy do Veselí nad Lužnicí v roce 1871, úsek do Českých Budějovic byl otevřen o tři roky později. Dnes je trať součástí budovaného čtvrtého rychlostního koridoru a úsek mezi Prahou a Benešovem patří k nejvytíženějším v zemi.
 |
V současnosti už můžeme téměř zapomenout na klikatou jednokolejnou dráhu. Punc starých času trať 220 postupně ztrácí. Nejprve byl napřímen dvoukolejný úsek z Prahy do Benešova, v roce 2009 se začalo se stavbou koridoru z Benešova do Votic a v roce 2013 ze Sudoměřic u Tábora do Tábora. Naposledy se zdvoukolejnění dočkaly úseky přes Českou Sibiř a kolem Lužnice z Plané do Soběslavi, který si dnes díky Správě železnic projedeme.
Nový úsek můžeme „prolétnout“ za 3 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPřes potoky a rybníky podél dálnice
Naší cestu po novém kusu české železnice začínáme v Soběslavi. Město patřilo už od raného středověku k panství rodu Rožmberků. Jindřich z Rožmberka mu v roce 1390 udělil výsady, které se podobaly královským městům, například postavit hradby.
Turistické cíle podél trati 220 |
V Soběslavi si můžete prohlédnout Blatské muzeum, navštívit vyhlídkovou věž na kostele svatých Petra a Pavla nebo se podívat na Soběslavský hrad. Za městem, kousek za Lužnicí se rozkládají známá blata, kde se ještě před nedávnem těžila rašelina.
V nedalekém Záluží můžete navštívit historickou kovárnu a muzeum loutek. Od nádraží je to necelých 6 kilometrů. Na vrchu Svákov vás čeká 13 a půl metru vysoká dřevěná rozhledna. Po žluté turistické značce k ní dojdete po čtyřech kilometrech.
Zatímco stará trať se za soběslavským nádražím stáčela ostře vlevo, nový koridor vede příměji na druhou stranu, tedy vpravo. Projektanti totiž naplánovali vést novou stopu dráhy těsně vedle dálnice D3.
Za Soběslaví vznikl zajímavý Zvěrotický tunel. 370 metrů dlouhou stavbu nejprve stavbaři vyhloubili jako běžný zářez a po instalaci betonového ostění ji pak zase zasypali.
Součástí nové tratě mezi Planou nad Lužnicí a Soběslaví je 370 metrů dlouhý Zvěrotický tunel. Ten byl vyhlouben jako zářez a po osazení betonové konstrukce zasypán
Hned za tunelem začíná další pozoruhodná stavba, 832 metrů dlouhá estakáda přes údolí Černovického potoka, na kterou po chvíli navazuje ještě jedna, 263 metrů dlouhý most přes Kamenný rybník.
Jen o pár set metrů dál stojí nová zastávka Myslkovice. Ta nahradila stanici Roudná na staré trati. Z funkčního hlediska ji určitě nelze nic vytknout, z estetického hlediska bohužel není na co koukat.
Vystoupíte-li v Myslkovicích, neprohloupíte, můžete se vydat do nedaleké stejnojmenné obce, kde stávalo židovské ghetto, a navštívit i zapomenutý židovský hřbitov. Památky na židovskou komunitu najdete i v Tučapech, vzdálených přes les zhruba 5 kilometrů.
V nedalekém Brandlíně si můžete prohlédnout tamní zámek. K vidění je expozice historických objektů, jejich replik nebo sbírku zámeckých hodin. Doporučujeme ale domluvit si návštěvu předem.
Za Myslkovicemi souprava drezín Správy železnic projíždí pod ekoduktem. Stavbaři tento „tunel“ přejmenovali na Most pro jeleny. A prý po něm už zvířata novou trať opravdu přecházejí.
Součástí nová části IV. koridoru je i ekodukt. Má přezdívku Most pro jeleny
A je tu další nová zastávka, Doubí u Tábora. Ta původní na staré trati je vzdušnou čarou vzdálená jen 200 metrů. Z Doubí si můžete udělat tůru přes rozhlednu Čermákův vrch až na zříceninu hradu Choustník. Pěšky je to 12 kilometrů.
Za Doubím potkáváme starou trať. Začátkem září, kdy jsme tento díl seriálu Na co zírá mašinfíra natáčeli byla ještě sjízdná, dnes už v tomto místě koleje nenajdete. Stavbaři musí v tomto úseku místo původní koleje dorovnat terén s druhou tratí a napojit kolej novou.
Napojení staré a nové trati v lednu (vlevo) a v září 2022 (vpravo)
Zatím se mezi Planou nad Lužnicí a Soběslaví jezdí jen po jedné koleji, druhou by měla Správa železnic zprovoznit s novým jízdním řádem, tedy 12. prosince. 160 kilometrovou rychlostí se na nové části koridoru začne jezdit na jaře 2023.
Naši cestu končíme ve stanici Planá nad Lužnicí. Ve městě zavítejte do Muzea fara s příležitostnými výstavami. Pokud si chcete dát do těla, vyrazte směrem k rozhledně Hýlačka, která je od nádraží v Plané vzdálená necelých 10 kilometrů. Projdete se údolím Lužnice, navštívíte vilu prezidenta Edvarda Beneše, a pokud toho nebudete mít dost, tak i ZOO Tábor.
Trať mezi Prahou a Českými Budějovicemi se čím dál více opravdu začíná podobat rychlostnímu koridoru. Zbývá dostavět už jen jeden úsek, mezi Ševětínem a Nemanicemi. Správa železnic nedávno pro tuto stavbu získala poslední územní rozhodnutí. Teď už zbývá tuto 18 kilometrů dlouhou trať postavit. Hotovo by prý mělo být v roce 2031.
Vyhrajte vouchery a procestujte vlakem Česko
Pošlete fotku do fotosoutěže Očima šotouše a vyhrajte 2 x vouchery Českých drah v hodnotě 500 Kč. Voucher lze využít k nákupu vnitrostátních a mezinárodních jízdenek (kromě jízdenek OneTicket), místenky, lůžka, lehátka, aplikací na In Kartě, jízdenek IDS, k nabití účtu ČD Kredit a v e-shopu ČD také k nabití účtu elektronické peněženky na In Kartě. Voucher nelze uplatnit k úhradě produktů prodávaných jako zboží. Voucherem nelze platit nákup jiného voucheru. Partnerem fotosoutěže jsou České dráhy, a.s.
České dráhy plní v České republice úlohu národního dopravce a na základě objednávky státu a krajů zajišťují základní dopravní obslužnost státu. V posledních letech společnost výrazně omlazuje svůj vozidlový park, a to jak v regionální, tak v dálkové dopravě. Cílem je zatraktivnit železniční dopravu a zvýšit konkurenceschopnost na otevřeném trhu. Do nákupu a modernizace vozidel investovala firma v uplynulých letech desítky miliard korun a významné investice plánuje dopravce i v dalších letech.
