Z céčka na áčko a opačně
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvUž během stavby trasy C museli projektanti myslet na spojení s budoucí trasou A. Na áčku totiž nebylo v prvních letech samostatné depo, a tak se soupravy musely dostat na Kačerov. V době plánované podpovrchové tramvaje se mělo za to, že kolejová spojka A–C bude v tunelu za stanicí Muzeum ve směru na I. P. Pavlova, kde je dodnes rozšířený tunel. Po změně plánů na metro se ukázalo, že výhodnější místo pro spojku bude o pár set metrů dál.
Projektanti vymysleli dva samostatné spojovací tunely, oba ústí na céčko za stanicí I. P. Pavlova ze směru od Vyšehradu. Na áčku zase obě spojky ústí do tunelu mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum ve směru k dnešní konečné Depo Hostivař. Spojka A–C je dlouhá 890 metrů, zatímco tunel C–A je o více než 100 metrů kratší, měří jen 782 metrů.
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvV době nočních výluk po spojkách jezdí především montážní vlaky. Ale nejenom ty. Pražské metro disponuje jen jedním kolejovým trojúhelníkem, a to v Depu Zličín, kam se čas od času jezdí obracet všechny soupravy. Proč? Kdyby jezdily pořád jedním směrem, měly by opotřebovaná kola jen na jedné straně. Pokud se souprava občas otočí, kola se opotřebovávají souměrně.