Potvrzuje to čerstvá statistika Eurostatu. Úmrtí na různé formy stařecké demence jsou na Západě zhruba dvakrát častější než v Česku.
"Nebude to trvat dlouho a projeví se to i u nás," upozorňuje gerontoložka Iva Holmerová. "Spolu s tím, jak se prodlužuje délka života, se i my budeme častěji dožívat nějakého druhu demence," říká.
Pro stát to podle ní bude velká finanční zátěž. "Zemřít na infarkt je poměrně rychlé a levné. Kdežto umírat s alzheimerem znamená žít i léta s tím, že se o toho člověka někdo musí starat," konstatovala.
Podle Eurostatu zemře v Česku na stařeckou demenci deset lidí ze sta tisíc, na Západě je to až čtyřikrát víc. U chorob srdce a cév u nás umírá 185 lidí ze sta tisíc, průměr Západu je poloviční.
Jíme nejvíc tučného masa v Evropě
"V podstatě to neznamená nic jiného, než že Čechy zabíjí bůček a cigarety," říká praktický lékař Roman Souška.
"Stačí se podívat na spotřební koše potravin. Přestože v posledních dvaceti letech u nás významně vzrostla poptávka po zelenině a ovoci, co do spotřeby tučného masa jsme stále ještě mezi prvními v Evropě," dodává.
Navíc statistiky kouření, které s úmrtím na srdečně-cévní nemoci bezprostředně souvisí, ukazují, že v Česku kouří více než třetina lidí. "A v počtech mladých lidí do osmnácti let závislých na nikotinu dlouhodobě vedeme nejen evropské, ale i celosvětové statistiky," říká lékař.
Vzhledem k tomu, že v západní Evropě lidé žijí zdravěji a dožívají se vyššího věku, neumírají tolik na infarkt. Zato je pravděpodobnější, že se dožijí některého z druhů demence spojené se stářím.
Zatímco ve Francii zemře na nemoci srdce a cév jen přibližně 36 lidí ze sta tisíc, v Česku jich je pětkrát více. Francie je sice s nízkým počtem zemřelých na infarkt a další podobné nemoci výjimkou mezi všemi evropskými státy, ale i celoevropský průměr je stále o polovinu nižší než čísla z Česka.
Naopak na Alzheimerovu chorobu a příbuzné nemoci v Česku zemře ani ne deset lidí ze sta tisíc, kdežto v Lucembursku, Švédsku či Dánsku jich umírá dvojnásobek. A třeba ve Finsku dokonce čtyřnásobně víc než v Česku.
Vysvětlení je podle gerontoložky Ivy Holmerové dvojí. Češi přece jenom umírají v průměru o několik let dříve než lidé na Západě, takže se těchto chorob často ani nedožijí. Druhý důvod však je, že je podceňují.
"To neznamená, že u nás ti nemocní vůbec nejsou. Jsou, jen se jim nevěnuje pozornost a neléčí se," říká gerontoložka. V Česku a v dalších východních zemích podle ní lékaři ještě nejsou zvyklí psát diagnózu Alzheimerova choroba nebo demence.
"Bere se to jako fakt, který ke stáří patří, a ne jako diagnóza, na kterou se umírá. Děláme, jako by tyto choroby stáří neexistovaly. Je to vidět i na statistikách léčby: zatímco u nás se na tyto choroby léčí jen 6 až 10 procent lidí, a v ústavech pro seniory dokonce jen půl až jedno procento lidí, tak v zahraničí je to průměrně někde mezi 20 a 40 procenty populace," říká Iva Holmerová.
Jedna pozitivní zpráva však z čísel Eurostatu přece jen vyplynula: Česko je po Lucembursku stále v čele žebříčku zemí, kde umírá nejméně dětí po narození.
