Mýtus: Ztráta paměti je přirozenou součástí stárnutí
Pravda: V minulosti se lidé domnívali, že ztráta paměti je zcela normální součástí stárnutí, a proto nahlíželi na Alzheimerovu chorobu jako na přirozený proces. Odborníci ovšem už dávno znají vážné výpadky paměti jako symptom této zákeřné nemoci. To, zda se spolu s věkem paměť skutečně horší, zůstává stále nezodpovězenou otázkou. Někteří vědci se dokonce domnívají, že spolu s přibývajícími léty se paměť naopak zlepšuje. Nejsou však k dispozici hodnověrné výzkumy, které by tuto hypotézu potvrdily.
Mýtus: Alzheimerova choroba není smrtelná
Pravda: Útok alzheimera nikdo nepřežije. Ničí totiž mozkové buňky, způsobuje závažnou ztrátu paměti, nevypočitatelné chování a ztrátu tělesných funkcí. Je to pomalý a bolestivý rozpad osobnosti, schopnosti interagovat s ostatními, myšlení, řeči a dalších základních funkcí. Nemocní žijí v průměru od osmi do dvaceti let od okamžiku, kdy se u nich poprvé projevily symptomy nemoci. Alzheimer neohrožuje život bezprostředně, ale je to pomalý a postupný postup nemoci, který postihuje i různé části těla. Protože však mnoho nemocných, kteří zemřou, trpí i dalšími nemocemi a přidruženými zdravotními problémy, může být značně obtížné určit, zda byl příčinou smrti alzheimer, nebo jiné přidružené onemocnění.
Mýtus: Alzheimerem mohou onemocnět jen staří lidé
Pravda: Alzheimer může postihnout i třicátníky. Čtyři procenta nemocných jsou tvořena lidmi mladšími padesáti let. I když je věk nejvýznamnějším známým rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby, u většiny lidí se nemoc nerozvine v pokročilém věku. Přestože hlavní útok nemoci přichází obvykle v pozdějším věku, u mnoha osob je nemoc diagnostikována už kolem čtyřicátého či padesátého roku.
Alzheimerova chorobaAlzheimerova choroba je primárně degenerativní postižení mozku, což způsobuje poruchu a úpadek jeho činnosti. |
Pravda: Teorie o nebezpečném očkování se rozšířila ze Spojených států. Mnoho studií naopak potvrzuje, že protichřipkové a další očkování riziko onemocnění snižují. Například Canadian Medical Journal zveřejnil v roce 2001 studii, podle níž starší lidé očkovaní proti záškrtu, tetanu, neštovicím a chřipce měli mnohem nižší pravděpodobnost, že onemocní Alzheimerovou chorobou.
Mýtus: Amalgámové plomby zvyšují pravděpodobnost onemocnění
Pravda: Podle nejnovějších výzkumů neexistuje mezi amalgámovými plombami a Alzheimerovou chorobou žádná souvislost. Mýtus vznikl kvůli složení amalgámu, který obsahuje přibližně 40 procent stříbra, maximálně 32 procent cínu, maximálně 30 procent mědi, maximálně 2 procenta zinku a maximálně 3 procenta rtuti. Tyto složky vytvoří dohromady 50 procent amalgámu. Druhou polovinu tvoří kapalná rtuť, těžký kov, který může být v určité formě toxický pro mozek a další orgány (toxické mohou být i stříbro, měď a cín). Nicméně provedené výzkumy ukazují, že zubní amalgám rozhodně nepředstavuje významný rizikový faktor při rozvoji alzheimera. New England Journal of Medicine zveřejnil v roce 2003 článek, v němž shrnuje dosavadní výzkumy a podotýká, že zatím nebyla nikým prokázána souvislost mezi rtutí obsažené v zubních výplních a Alzheimerovou chorobou či jinými neurologickými onemocněními.
Mýtus: Už existuje léčba, která umí postup Alzheimerovy choroby zastavit
Pravda: Zatím neexistuje žádná metoda, která by vyléčila, potlačila nebo zastavila postup choroby. Dostupné léky mohou zpomalit zhoršování symptomů o šest až dvanáct měsíců asi u poloviny jejich uživatelů.
Mýtus: Pokud má alzheimera někdo z vaší rodiny, onemocníte také vy
Pravda: I když v onemocnění hrají roli i genetické předpoklady, pouze sedm procent případů je prokazatelně dědičných. Pokud má někdo z vašich rodičů či sourozenců alzheimera, jde u vás jen o mírně zvýšené riziko, že jím také onemocníte. Existují totiž dva typy Alzheimerovy nemoci: jeden z nich (5 až 7 procent) je dědičný, druhá forma (takzvaná sporadická) je způsobena mnoha faktory, v nichž dědičnost nehraje podstatnou roli.
Mýtus: Ztráta paměti znamená automaticky, že máte alzheimera
Pravda: Mnoho lidí má problémy s pamětí, ale to ještě zdaleka neznamená, že trpí Alzheimerovou chorobou. Pokud však ztráta paměti ovlivňuje každodenní život a je spojená s problémovým úsudkem nebo například zhoršením komunikačních schopností, je nutné navštívit lékaře. V takovém případě zřejmě o Alzheimerovu chorobu jde.
Mýtus: Alzheimerově chorobě lze předcházet
Pravda: Neexistuje způsob, jak by se dalo Alzheimerově chorobě předejít. Nicméně lékaři objevují stále víc faktorů životního stylu, které mohou pomoci redukovat riziko onemocnění. Je to především tělesná aktivita, zdravý jídelníček, udržování mozkové aktivity, redukce stresu, pravidelná kontrola krevního tlaku, krevního cukru a hladiny cholesterolu a udržování sociální aktivity. Ke zvýšenému riziku podle všeho přispívá i vážné zranění hlavy, kardiovaskulární onemocnění, diabetes typu 2 a ženské pohlaví (ženy totiž žijí déle a riziko onemocnění stoupá s postupujícím věkem). Nejasná je zatím úloha různých vitaminových a potravinových doplňků při prevenci Alzheimerovy choroby. I když mnozí výrobci tvrdí, že blahodárnou úlohu při prevenci mají vitaminy E, B, C, gingko biloba, kyselina listová, selen a další, výzkumy v této oblasti nejsou zatím vypovídající.
Mýtus: Všichni nemocní jsou agresivní
Pravda: Alzheimerova choroba postihuje každého člověka jinak a má na něj jiný vliv, takže nelze říci, že by se všichni nemocní stali nutně agresivní a projevovaly se u nich násilnické sklony. Nicméně pro osoby s Alzheimerovou chorobou je ztráta paměti a neschopnost fungovat v každodenním životě velmi frustrující a často se cítí i vystrašení a ohrožení. Častou reakcí je potom agrese a násilí. Agresivita například významně vzrůstá, pokud se nemocný ocitne mimo své rodinné prostředí.
Mýtus: Lidé s Alzheimerovou chorobou nerozumí tomu, co se kolem nich děje
Pravda: Někteří lidé s Alzheimerovou chorobou chápou, co se s nimi děje, a rozumí i svému okolí, pro jiné je to velmi obtížné. Nemoc ovlivňuje schopnost člověka komunikovat a rozumět světu kolem sebe, ale každého člověka poznamená jinak a v jiné míře.
