„Celý život jsem měl dvě výhody: psychickou vyrovnanost a to, že jsem opravdu chytrý… Nepopsal bych se jen jako chytrý, ale jako génius. A navíc velmi vyrovnaný génius!“ Slova, která v sobotu na Twitteru zveřejnil americký prezident Donald Trump, se od té doby stala skoro ikonickými. Pro jeho příznivce jsou dalším argumentem, proč je Trump dobrý prezident; odpůrci se jim smějí. Chladným nechávají málokoho.
Trump tweety reagoval na obsah knihy „Fire and Fury: Inside the Trump White House“, která minulý týden rozpoutala skandál. Neautorizovaný popis toho, co se údajně děje za zavřenými dveřmi Bílého domu, považují prezident i jeho administrativa za vylhaný a plný zavádějících informací. Autor knihy, uznávaný americký žurnalista a spisovatel Michael Wolff, přitom tvrdí, že vycházel z více než dvou set rozhovorů s lidmi z prezidentova blízkého okolí.
Cituje například bývalého Trumpova poradce Steva Bannona, který mluví o pokoutných schůzkách prezidentova syna s představiteli ruské vlády nebo o tom, že byl Trump od začátku na vládnutí nepřipravený a nekompetentní. Jeho schopnost vládnout ale zpochybňuje i sám autor, který vyjádřil pochyby o jeho psychické kondici.
„Všichni si až bolestně uvědomovali, jak se čím dál častěji opakuje. Už dříve dokázal během pouhé půlhodiny slovo od slova, výraz od výrazu třikrát zopakovat stejnou historku – teď se totéž dělo během deseti minut. Podobné to bylo i s jeho tweety – prostě nedokázal přestat říkat ty stejné věci, pořád dokola.“ I tak Wolff popsal atmosféru kolem prezidenta v eseji pro Hollywood Reporter, ve kterém vysvětluje, jak kniha vznikala.
Může Trump ohrozit osud lidstva?
Podezření na to, že by prezident Spojených států mohl čelit nejrůznějším psychickým obtížím, už vyjádřili další novináři, dokonce i lékařští odborníci. Bandy Lee z Yale School of Medicine například v prosinci svolala brífink, na kterém ke dvanácti členům a členkám Kongresu promlouvala o potenciálních rizicích, která může nést Trumpovo chování.
Asistující profesorka Lee se dlouhodobě zabývá studiem násilí a jeho prevencí. Spolu s dalšími lékaři, zejména psychiatry, se prý rozhodla zaměřit právě na Donalda Trumpa, protože u člověka tak mocného jako on „se jedná o reálné nebezpečí“. Tak to aspoň řekla Guardianu.
Prezident podle ní už ukázal, že je verbálně agresivní, chlubil se vlastními sexuálními útoky a na veřejných shromážděních k násilí nepřímo vyzýval. Navíc ho fascinují zbraně a válka; nemá „záklopku“, pokud jde o provokaci, jako když se na Twitteru vysmíval Kim Čong-Unovi a Severní Koreji. „To všechno nejsou jen znamení, že je nebezpečný, ale že je schopný toho nejhrůznějšího násilí, které může rozvrátit existenci celého lidstva,“ varuje Bandy Lee.
Loni v říjnu se postarala o vydání knihy nazvané „The Dangerous Case of Donald Trump“, ve které se k jeho psychickému nastavení vyjádřilo 27 odborníků a odbornic včetně filozofa a kognitivního teoretika Noama Chomskyho nebo legendárního psychologa Philipa Zimbarda. Trumpa v esejích označují mimo jiné za patologického narcistu, sociopata nebo člověka, který trpí těžkou paranoiou.
Slibuje prohlídku, výsledky zveřejnit nemusí
Ve světle obou knih a nových (často neověřených) informací, které se objevují, mluví čím dál více odpůrců Trumpa o tom, že je pro zastávání prezidentského úřadu zcela nekompetentní. Některé znaky v jeho chování, například zmiňované opakování stejných slov, vět a historek nebo zapomnětlivost, prý můžou poukazovat také na demenci nebo Alzheimerovu chorobu.
„Vědci už určili, že pokud něčí rodiče nebo sourozenci trpěli Alzheimerem, spadá tento člověk do rizikové skupiny. Právě Trumpovu otci Fredovi, jehož fotografie zdobí zeď v Oválné kanceláři, přitom diagnostikovali Alzheimerovou chorobu, když mu bylo něco přes osmdesát,“ uvádí CNN.
Jedná se o další z neprověřených teorií, ale CNN upozorňuje i na to, že Donald Trump je nebere na lehkou váhu. Kromě toho, že slova o vlastní mentální nestabilitě hlasitě vyvrací, se rozhodl podstoupit lékařskou prohlídku – první „přiznanou“ od té doby, co svůj úřad převzal. Nemá přitom žádnou povinnost její výsledky zveřejnit.
Čeští prezidenti a kandidátiO tom, zda by měli o svém zdravotním stavu mluvit, mluví zákon jen nejasně. Podle internisty Pavla Kotíka, který pečoval o Václava Havla, je sám politik zodpovědný za způsob, jakým o svém zdraví informuje. „(Lékaři) mohou říci jen to, co si přeje dotyčná osoba. Bez souhlasu nic jiného,“ řekl iDNES.cz. Miloš Zeman o svém zdravotním stavu pravidelně informuje. V úterý lékařské konzilium oznámilo, že je „v dobré psychické i fyzické kondici“. Michal Horáček na svém webu zveřejnil tři obsáhlé lékařské zprávy. Na webu Mirka Topolánka je k nalezení stručná lékařská zpráva a doplňující informace. Ostatní kandidáti na prezidenta informace o svém zdravotním stavu nepublikovali. |
Pokud jde o to, jak rozsáhlý přístup by měli občané mít k informacím o zdraví svého prezidenta, neexistují žádná jasně daná pravidla. Jedná se o docela zapeklitou etickou otázku, a to nejen ve Spojených státech. Mezi tamními vědci pak vzbudila určitý rozkol i zmiňovaná kniha Bandy Lee a jejích kolegů.
Jedni se odkazovali na etický kodex Americké psychiatrické asociace, ve kterém se říká, že by psychiatři neměli komentovat duševní zdraví veřejných představitelů, pokud je sami neprohlíželi. Skupinka vědců napříč obory naopak toto pravidlo přezkoumala a prohlásila za zastaralé. Pokud lékaři vyjádří obavy o budoucnost státu, dá se to podle nich kategorizovat jako „povinnost informovat“.
Lincoln měl deprese, Reagan Alzheimera
Tady ovšem etické dilema nekončí. Psychicky nemocné lidi už naše společnost neodsouvá na druhou kolej ani za dveře léčebných institucí. Chodí do práce, zastávají vysoké funkce a mívají stejně kvalitní a úspěšný život jako jejich „vyrovnanější“ spoluobčané. I v případě, že by Trumpa trápily jisté psychické trable, nemusí to být důvod k tomu, aby odstoupil.
Ostatně sám Abraham Lincoln podle dobových zdrojů trpěl „melancholií“, dnes bychom řekli klinickými depresemi. John F. Kennedy i Richard Nixon brali léky na úzkostnou poruchu. Trochu jiný byl případ Ronalda Reagana, u kterého – podobně jako u Trumpa – existovalo podezření, že se jeho psychické zdraví zhoršuje s věkem.
Předtím, než ho v 73 letech podruhé zvolili, nechal se dobrovolně vyšetřit. Tělesně i duševně prý byl v naprostém pořádku. O jeho zapomnětlivosti, výpadcích a problematickém vyjadřování se přitom v té době mluvilo s podobnými pochybami jako dnes s ohledem na prezidenta Trumpa. Že trpí Alzheimerovou chorobou, Reagan přiznal až v době, kdy byl v prezidentském důchodu, v roce 1994.
