Krevní tlak v čase kolísá. „Rozdílné hodnoty krevního tlaku doma a u lékaře jsou často způsobené efektem bílého pláště,“ odpověděl čtenářům doktor Peleška.
I proto je podle jeho zkušeností důležité měřit si tlak i doma. Pro lepší vyhodnocení je ideální se měřit 2krát těsně za sebou vždy za stejných podmínek.
Odpovědi kardiologa najdete zde |
V Česku trápí vysoký krevní tlak zhruba čtyřicet procent lidí ve věku 25 až 64 let a čtvrtina z nich o své chorobě ani neví. I proto je datum 17. května pravidelně věnováno Světovému dni hypertenze. Odborníci se tak snaží upozornit na vážné zdravotní komplikace, které hypertenzi provázejí a zdůrazňují také nutnost léčby tohoto onemocnění.
O lékaři MUDr. Jan Peleška, CSc., pracoval po skončení studia na 1. LF UK v Praze na II. interní klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V posledních letech působil v Centru preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. LF a VFN. V popředí jeho zájmu byla kardiologie a především arteriální hypertenze, které se věnoval klinicky i výzkumně doma i v zahraničí. Složil dvě atestace v oboru vnitřního lékařství, od Evropské společnosti pro hypertenzi získal certifikát Specialista na hypertenzi a absolvoval kurz EuroMISE centra pro lékařskou informatiku, statistiku a epidemiologii. Momentálně působí jako specialista na hypertenzi v České společnosti pro hypertenzi. |
Na následky nemocí oběhové soustavy totiž každý rok zemře podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR okolo 50 tisíc lidí, což tvoří přibližně polovinu všech úmrtí u nás. Zatímco do 40 let věku tvoří nemoci oběhové soustavy 8,6 procent všech úmrtí, s přibývajícím věkem riziko vzrůstá: mezi 40 a 70 je nemoc oběhové soustavy příčinou úmrtí ve 28, 5 procentech, od 70 let dále tvoří už 50,6 procent.
Škodí kouření i nadváha
Normální hodnota krevního tlaku u dospělého člověka by měla být 120/80. Krevní tlak se zvyšuje s věkem, narůstá především u mužů nad 45 let, více u kuřáků a osob s nadváhou. Děti mají tlak o něco nižší, za normální se považuje do hodnot 110/70.
Problém vysokého krevního tlaku je hlavně v tom, že nemocný bývá v počátku bez obtíží a nemusí o své nemoci vědět. Proto se včas neléčí a onemocnění se dále rozvíjí. Vysoký krevní tlak postupně poškozuje stěny tepen, do nich se pak usazují krevní tuky (cholesterol). Ucpání cév pak může vést k infarktu a mrtvici. Negativně působí i na funkci ledvin a další orgány.
Příznakem může být bolest hlavy i únava
Prvními neurčitými projevy hypertenze může být bolest hlavy, únava či poruchy spánku. Obtíže se zhorší nebo se většinou prvně objeví až s pokročilým stavem nemoci, kdy ale již v jeho důsledku vzniká různé poškození některých orgánů.
Léčba vysokého krevního tlaku spočívá hlavně v úpravě životosprávy a v nasazení účinných léků – antihypertenziv.
