Únava jako taková bývá příznakem častých nemocí. Mohou za ní stát i psychické potíže?
Mohou, zejména u lidí, kteří si odmítají připustit, že jsou dlouhodobě vystaveni velké zátěži, a své vyčerpání a únavu odmítají řešit. Ti mohou nakonec onemocnět buď tělesnou chorobou, nebo psychickou poruchou. Stejně tak projevem deprese může být stav, kdy nás nic nebaví, nejraději bychom celý den neopustili bezpečí postele, nemůžeme najít sílu a chuť se postarat ani o domácnost. Takže únava z přetížení může být příčinou duševní poruchy a duševní porucha může být příčinou únavy.
Psychiatrička Šárka Bínová |
Jak s takovými lidmi pracujete?
Radím jim, pokud se jedná o únavu z vyčerpání, si odpočinout, o víkendu se vyspat, nebát se jít si lehnout po obědě. Neostýchat se zapojit členy rodiny do domácích prací. Pro muže platí to samé, někdy je lepší si jít zasportovat, zaplavat než únavu zahánět u sklenice piva či podobného uvolňujícího nápoje. Pokud je únava vleklý stav a doprovází ji i porucha nálady, pak je správné vyhledat psychiatra a dohodnout se na několikaměsíční léčbě antidepresivy, která pomůžou chemicky dodat to, co nemocný postrádá.
Únavový syndrom je označován za civilizační onemocnění. Co je podle vašich zkušeností jeho nejčastější příčinou?
Únavový syndrom doprovází různé tělesné choroby, někdy se ale nevyskytne organická příčina únavového syndromu, lékař tedy na těle pacienta nic neobjeví, a přesto únava a vyčerpání neustupují. Pak je správné podstoupit individuální psychoterapii a snažit se najít příčinu toho, proč organismus nechce fungovat, jak by měl, a pomoci nemocnému najít zase schopnost se radovat a být plně soběstačným.
Čtěte v magazínu Rodina DNES Vše o únavovém syndromu najdete v pátečním magazínu MF DNES Rodina.  |
Setkáváte se s únavovým syndromem ve své praxi často? Nebo je to spíše výjimečné onemocnění?
Daleko častěji se setkávám s běžnou únavou ať již v rámci přetěžování, či únavou, která je projevem deprese.
Jak postupujete při léčbě únavového syndromu? Hraje podle vás psychika v tomto onemocnění hlavní roli?
Určitě ano. Vždy je potřeba vyloučit různé tělesné choroby. Pokud je tento krok již vyřešen, tak pacienta už neposílat na další komplikovaná vyšetření, ale spíše zahájit psychoterapii, vitaminoterapii, ukázat mu cestu, jak přínosně trávit volný čas, jak zdravě žít, kdy a jak odpočívat, a pomalu ho navracet do pracovního procesu.
