Trasa začíná u Vlašského dvora v srdci Kutné Hory. Zaparkovat je možné o víkendech zdarma například vedle kostela sv. Jakuba nebo na parkovišti Na valech, které je asi o 500 metrů výše (zdarma po celý týden). U Vlašského dvora se napojíme na červenou turistickou značku a parkem pod ním sbíháme k říčce Vrchlici. Následující zhruba 4 kilometry nám bude říčka dělat průvodce, přebíháme mostek a proti jejímu proudu se vydáváme pryč z centra města.
V létě je tato cesta běžci i chodci velice vyhledávána - snad kvůli krásnému a neobvyklému pohledu na Jezuitskou kolej a Chrám svaté Barbory. Než mineme město úplně, čeká nás ještě jeden přeběh mostu tak, abychom měli Vrchlici po levé ruce. Rozcestí V hutích ukáže pro jistotu správný směr a můžeme přidat v tempu.
Mapa trasy Délka trasy: 14 km |
Cesta je odtud značena také jako naučná Stříbrná hornická stezka. Tato část trasy je poměrně rychlá, ale po trochu rozbitém asfaltu. Když asfaltka skončí, můžeme se zase trochu rozhlédnout po okolí. Zurčící říčka Vrchlice se příjemně klikatí kolem několika mlýnů a starých stříbrných štol. Štoly jsou dnes už nepřístupné a popravdě v běhu nejsou moc viditelné. Mlýny ale poznáte hned. První je Vrbův mlýn, pak Denemarkův, známý také jako Těšitelův mlýn. Tato poetická stavba byla postavena v 15. století a později barokně přestavěna.
Následuje ještě Spálený mlýn a zřícenina Cimburk. Krásný výběh podél skal až k vrchlickým vodopádům vám skutečně učaruje. Ten, kdo by tady zabloudil, se nemusí bát, pěšiny ho vždy dovedou kolem rozpadlých stavení až pod hráz Velkého rybníka, kde se lze zase napojit na červenou turistickou.
Tím, jak se říčka rozlévá, meandruje a šumí, se údajně v tomto údolí nechal okouzlit Emil Frída, nám známý jako Jaroslav Vrchlický. Emil byl prý tak omámen, že si z toho až změnil jméno. S jeho podobiznou se setkáme skoro na konci naší trasy. První část běhu zakončujeme na hrázi tzv. „Velasu“, tedy Velkého rybníka.
Soutěž: Vyfoťte se na této trase u naší samolepky a vyhrajte Každý měsíc vám představíme jednu trasu, která podle nás stojí zato. Pokud na ni vyrazíte, najdete na ní samolepku Rungo.cz. Nebude nijak schovaná, naopak byste ji měli najít na první pohled. Například na této trase je nalepena na informační ceduli na začátku obce Bylany. Když se u ní vyfotíte a fotku nám pošlete s kontaktem na vás (adresou) na e-mail soutez@rungo.cz, můžete být po skončení měsíce vylosováni a získat parádní běžeckou čepici. Pokud by se vám podařilo projít všech 12 tras, které v průběhu roku představíme (a nechcete-li se účastnit každoměsíční výzvy, máte na to celý rok, takže klidně můžete projít všech 12 tras až v červenci příštího roku), dostanete od nás automaticky originálni předmět z dílny Rungo, který bude vytvořen jen pro tuhle akci. Trasu rozhodně není nutné běhat, nejde o závod a čas nehraje roli. Užijte si krásu okolní přírody třeba pohodovou procházkou. |
Chvíle pro krátkou pauzu, občerstvení a hurá dál... Velmi úzkou cestičkou se propleteme podél břehu rybníka a blízké chatové osady až na rozcestí, kde se dáme vpravo po modré do mírného kopce. Je to vlastně první malé stoupání od Vrchlice. Modrá turistická stezka vede loukami, ze kterých je opět vidět v dáli svatá Barbora. Proběhneme malou vesničkou Bylany, u které se našly archeologické nálezy neolitické kultury.
Na rozcestí Škvárovna si dopřejeme nepovinnou odbočku a sledujeme žluté a zelené turistické značení po asfaltce vlevo. Tam, kde se značky rozcházejí, pokračujeme rovně podél strouhy mezi loukou a polem směrem ke krásné studánce sv. Vojtěcha. Vodu jsem nepil, ale na osvěžení obličeje byla výborná.
Další trasyPokud máte Kutnou Horu zrovna z ruky, zkuste si vybrat jinou z námi vybraných tras. |
Zpět od studánky se dáme stejnou cestou až na rozcestí Škvárovna a pokračujeme ještě chvilku po asfaltu po žluté převážně listnatými lesy. Tady je dobré velmi pozorně sledovat značení, jelikož místní tu vyšlapali bezpočet zkratek a odboček. Cesta vede nahoru dolů a pro běh v přírodě je to opravdu lahůdka.
Klikaticemi se dostaneme až k silnici, kde na nás zpoza stromů vykoukne až mystický zapomenutý kostelík Nejsvětější trojice. Dáme se vlevo a kousek po asfaltce z kopce běžíme, co nám nohy stačí. Tady je dobré opět sledovat žlutou značku, protože se po chvíli vrhá vpravo do lesa. Seběhem se dostaneme až na známé rozcestí V hutích, kde jsme dnes již byli. Po červené běžíme směr Kutná Hora - Palackého náměstí, ale jen k mostu, tam se dáme vlevo a ulicí Táborskou pokračujeme do táhlého kopce až ke Chrámu sv. Barbory. Parčík okolo chrámu dovoluje běžecký rozlet a vychutnání si té architektonické krásy.
Výlet se pomalu chýlí ke konci, za Barborou vyběhneme po několika schodech na střechu kaple božího těla. Odsud je krásně vidět údolí říčky Vrchlice a reliéf známého spisovatele (kolem kterého jsme běželi, aniž bychom ho zahlédli). Také je možno se pokochat výhledem na „kutnohorský Karlův most“ před Jezuitskou kolejí. Přeběhem kolem Jezuitů (dnes Galerie Středočeského kraje) se dostaneme do malých uliček kutnohorských. Pokud budete sledovat věž kostela před vámi, pak jistě doběhnete zdárně do cíle k Vlašskému dvoru. Krk po necelých 14 kilometrech zaručeně pohladí teplá medovina v restauraci V Ruthardce (hned vedle kostela) nebo dačická dvanáctka v restauraci Dačický.
Cesta je tak ze 70 procent po pěšinách a zpevněných cestách, zbytek po asfaltu a kousek v centru po žulových kostkách. Spíše než silniční boty doporučuji crossové. Já trasu absolvoval v silničkách, ale při sebězích v lese to zvlášť teď na podzim pěkně klouže.
Máte i vy tip na Rungo trasu? Pozvěte nás!Máte i vy tip na zajímavou trasu ve svém okolí, kterou byste rádi představili ostatním? Napište nám o ní na redakce@rungo.cz a do předmětu napište Tip na trasu. Pečlivě vybereme ty nejlepší, které následně navštívíme a proběhneme nejlépe s vámi nebo podle vašich instrukcí, abychom je mohli také zařadit do našeho seriálu. Měla by být dlouhá zhruba 5 až 15 kilometrů, dobře značená a nabídnout něco, co opravdu stojí za návštěvu, nejlépe v přírodě. |
