RECENZE: Film o Edith Piaf, velké lidové melodrama
Marion Cotillardová jako Edith Piaf (2007) | foto: Bioscop
New York, rok 1959. Přijíždí houkající sanitka, záchranáři s nosítky si razí cestu do sálu, odkud zní nezaměnitelný hlas. Edith Piaf. Právě pro ni jedou, právě jí je zle, ale dál zpívá. Pořád ještě zpívá; jako o život.
Tak začíná životopisné drama Edith Piaf, které se zrodilo ve Francii, točilo hlavně v Česku a svou mezinárodní cestu zahájilo na letošním Berlinale. Tam jako všude jinde se mu tleskalo - ale kdyby se daly ovace roztřídit, na samotný film by jich zbylo málo.
Příběh slavné francouzské šansoniérky totiž stojí na jejích písních, které byly - s výjimkou několika nedochovaných, tudíž nově nazpívaných „pouličních“ výstupů - převzaty z původních nahrávek, a na skvělé Marion Cotillardové v titulní roli. Už od prvního záběru dává herečka najevo, že tohle je její triumf.
Bez sentimentu
Režisérovi Olivieru Dahanovi slouží ke cti, že zejména v první půli vyprávění důsledně udržuje tvrdě nesentimentální tón. Osud příští hvězdy přitom k lítostivým slzám svádí: hned po americkém startu se děj vrací skokem do Paříže roku 1918, kdy matka odloží zanedbanou dcerku k babičce, odkud ji otec převeze ke své matce - do nevěstince.
V onom „hnízdě neřesti“, kde vládne křiklavá paráda i domácká pospolitost, tráví holčička paradoxně nejsladší chvíle svého dětství, hýčkána prostitutkami s jejich mateřskými touhami jako panenka. Tady zažije i období, kdy dočasně ztratí zrak a jímavě prosí: „Já nechci být slepá, svatá Terezičko!“
Bohužel už v téhle rané životní kapitole režisér ukáže, že jeho úvodní skok časem nebyl ojedinělý. Zvolil si totiž nejbanálnější vypravěčskou metodu či spíše manýru, jakou snad kinematografie zná, takzvané flashbacky neboli retrospektivní záběry, jejichž pomocí čistě mechanicky cestuje v časoprostoru.
Třeba dívenka, již „hříšné tety“ vyzdobí při hře líčidly, přivolá obraz dospělé Edith Piaf rovněž před zrcadlem. Jiný než vnějškový efekt tyhle spojnice nemají, o smyslu už vůbec nemluvě - Dahanovi se zjevně jen příčilo vyprávět „obyčejně“, tedy chronologicky. Paradoxně tím stejně nezakryl, že filmařsky představuje Edith Piaf pouze běžný přírůstek do rodiny solidně ilustrovaných životopisů.
Uhrančivá, nesnesitelná
Nicméně ona zdobná tržkovitost má jednu výhodu: Cotillardová je na plátně co chvíli. Z drogových vizí se přenese ještě jednou do dob, kdy ji otec vytrhne z útočiště červených luceren a spolu putují s cirkusem a poté sami dva, až se první náhodný divák - mimochodem Vladimír Javorský - zeptá, co umí „ta malá“.
Dívka začne zpívat Marseillaisu; od té chvíle ví, jak se živit, následují vzestupy a pády, lásky a zrady - a Cotillardová se ujímá žezla naplno. Nehraje Edith Piaf; ona se jí takřka stává. Nejde jen o fyzickou podobu, přesně posazený nakřáplý hlas nebo věrnou nápodobu pěveckého projevu.
Herečka především vyzařuje sílu osobnosti: její Edith Piaf je drze klackovitá holka z ulice i opilecky pánovitá, nesnesitelná hvězda, a přece vždycky znovu uhrančivá. Ostatní herci, dokonce i Gérard Depardieu v roli objevitele zpěvaččina talentu, se jí klidí z cesty, jako by si ani netroufali rušit velké sólo Marion Cotillardové.
Když zpívá slavné Je ne regrette rien, splynou herečka s postavou v iluzi jedné nesmrtelné bytosti. Ale jinak má film podobu, již přesně vystihl jeden pařížský fanoušek slovy „velké lidové melodrama“.
Tipy z televizního programu
Recenze: Nechte ho jít 55 %, Já, padouch 2 70 %, Dunkerk 80 %, Volání divočiny 50 %, Gump - pes, který naučil lidi žít 60 %, Ex Machina 70 %, Trojúhelník smutku 75 %, Batman 85 %, Bumblebee 60 %, Rakeťák 50 %, Duna 65 %, Sedm statečných 55 %, Dej mi své jméno 70 %, Muži, kteří nenávidí ženy 80 %, Návrh 60 %, Duna: Část druhá 90 %, Trojí život 60 %, Věra Plívová-Šimková 75 %
Klíčová slova: Všechnopárty, Petr Kostka, Mezinárodní den dětí
Seriály: Stíny v mlze, Jedna rodina, Iveta
Zemřel herec a režisér Jan Kačer, legenda nové vlny i Činoherního klubu
V pátek dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. Patřil k hvězdám nové vlny...
Odpusťte mi to, maestro! Suchý se noblesně loučil se zesnulým Harapesem
Veřejnost a kolegové se v historické budově naší první scény rozloučili s emeritním sólistou a...
{NADPIS}
{LABEL} {POPISEK}
SÓLO PRO ŠPINAR: Jen manželství pro všechny? Ne, jde o lidské rozkroky
Premium Názory, vzpomínky, glosy, momenty ze zákulisí. Každou sobotu píšou přední osobnosti české umělecké...
Mohla jsem toho zahrát víc. Vránová o Pyšné princezně i facce režisérovi
Premium Hereckou kariéru si vybrala jako útěk z neutěšené reality vlastního života a smutného dětství....
{NADPIS}
{LABEL} {POPISEK}
Předělávky pohádek? Na Jasněnku si netroufnou, doufá Lucie Vondráčková
Premium Princezna na hrášku, která vstupuje do českých kin koncem května, není zdaleka první a nejspíš ani...
V klidu na pivo. Martina Pártlová vydala sólovou desku a chystá koncert
Zpěvačka Martina Pártlová se na hudební scéně objevuje od roku 2008, kdy se zúčastnila talentové...
Unikátní systém lidušek musíme hýčkat, ve světě je nemají, říká pěvkyně Kožená
Premium Magdaléna Kožená se dostala na světovou operní úroveň a udržela se v ní i v časech, kdy postupně...
VIDEO: Úprava intonace? Neexistovalo, srovnala Vondráčková začátky s dneškem
Kostýmy, fotografie i osobní předměty. To vše dopodrobna ukazuje výstava věnovaná životu a celé...
TRENDY V KLIPECH: Návrat Celeste Buckingham i nová fotbalová hymna
Zpěvačka Celeste Buckingham se stáhla ze showbyznysu, protože měla pocit, že se víc řeší její váha...
Levný dům na kompletní rekonstrukci v blízkosti hradeckých lesů
Podhůrská, Hradec Králové - Svinary
2 990 000 Kč