HROZÍ, ŽE ANTIBIOTIKA NEBUDOU ÚČINKOVAT?
Mýtus první: Penicilin je překonaný
Moderních antibiotik jsou stovky, přesto klasický Flemingův penicilin používají lékaři dodnes a v některých případech se k němu po zkušenostech s jinými preparáty vracejí. Účinná látka je stále stejná. U řady diagnóz zabírá nejlépe ze všech. To platí třeba u streptokokové angíny nebo u některých zápalů plic.
Mýtus druhý: Antibiotikum je vždycky třeba dobrat
I někteří zdravotníci si myslí, že když už je antibiotikum jednou nasazeno, tak musí být dobráno. To není pravda. Když lékař třeba po mikrobiologickém vyšetření dodatečně zjistí, že k podání antibiotika nebyl důvod, je třeba je ihned vysadit. Pacient by je nikdy neměl vysazovat sám bez porady s lékařem.
Mýtus třetí: Nedobereš, nezaberou
Rezistence na antibiotika nefunguje individuálně. Tím, že je nedobereme, podporujeme vznik rezistentního kmene bakterie, který je nebezpečný pro všechny. Tento kmen však samozřejmě nemusí nakazit zrovna nás. Spíše než sami sobě tedy v ten moment škodíme všem ostatním, což se nám může vrátit.
Mýtus čtvrtý: Je dobré brát antibiotika na cesty
Někteří lidé si nechávají od lékaře předepsat antibiotika, když se chystají do zahraničí. Pravděpodobnost, že takto naslepo ordinovaný lék bude použit špatně, je vysoká. Pokud je to jen trochu možné, je i v cizině dobré kontaktovat lékaře a použití antibiotik s ním konzultovat.
Mýtus pátý: Každý problém vědci rychle vyřeší
Mohlo by se zdát, že pokud se vyskytne nový nebezpečný rezistentní kmen, vědci rychle vyrobí nové, účinné antibiotikum. Je možné, že se jim to podaří, ale spoléhat na to nejde. Za posledních dvacet let se objevilo jen velmi málo opravdu nových antibiotik a ani to, že by jich brzy výrazně přibylo, není pravděpodobné. Navíc řada moderních léků má jen velmi krátkou životnost - bakterie se jim při špatném užívání přizpůsobí během několika málo let.
Mýtus šestý: Antibiotika jsou na každou infekci
Antibiotika zabírají jen na bakteriální nákazy - jsou tedy účinná například u angíny. Podávat je u virových infekcí nemá smysl. Na chřipku či žloutenku tedy neplatí. Také většina infekcí dýchacích cest je virového původu.
|
Čísla o antibiotikách • Spotřeba antibiotik se udává v přepočtených denních dávkách na tisíc obyvatel a den. V Česku je toto číslo 19. Pro srovnání: ve Francii je to 35 - spotřeba antibiotik je tedy téměř dvojnásobná, naopak v Holandsku 8 - spotřeba tam není ani poloviční. • Rezistence na antibiotika se zvyšuje - například odolnost původce streptokokové angíny vůči makrolidovým antibiotikům se během několika let zvýšila z jednoho na šestnáct procent. • V téměř polovině nemocnic se v posledních letech vyskytl kmen zlatého stafylokoka, na který antibiotika vesměs nezabírala. Konkrétně to bylo v 27 z 58 sledovaných zařízení. • Ze zpětné kontroly vyplývá, že 42 procent antibiotik, která dostaly děti s akutním zánětem dýchacího ústrojí, bylo předepsáno u virových infekcí - a tedy zbytečně. • Pokud v nemocnici funguje promyšlený dohled mikrobiologů nad předepisováním antibiotik, náklady na tyto léky mohou klesnout na třetinu, aniž se zhorší výsledky léčby. |
 Ilustrační foto. |
