„Zastropujeme cenu silové elektřiny včetně DPH na 6 korunách a cenu plynu na 3 korunách včetně DPH za kWh,“ řekl v pondělí premiér Petr Fiala. Pro domácnosti i malé podnikatele ze stanovené maximální ceny silové elektřiny vyplývá konečná cena 7 až 9 korun za kWh.
„Pokud má zákazník sjednanou cenu nižší, než bude zastropovaná, bude mít nárok na sjednanou nižší cenu,“ řekl poslancům Síkela. „Rusko mohlo manipulovat cenou plynou snižováním dodávek do Evropy,“ prohlásil.
ANO neprosadilo přímo do zákona zakotvit maximální cenu silové elektřiny včetně DPH 3 koruny a cenu plynu 1,50 Kč včetně DPH za KWh, tedy o polovinu méně oproti tomu, co chce vláda. „Nedává smysl dávat částku do zákona,“ oponoval návrhu hnutí ANO ministr Síkela. A vládní koalice prosadila takovou proceduru hlasování o zákoně, že se o klíčových návrzích opozice nakonec ani nehlasovalo.
„Současný mechanismus neumožňuje šetřit. Podporují se plošně všichni,“ kritizoval vládní návhr místopředseda Sněmovny a exministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček. Ve svém projevu ve Sněmovně řekl, že za růst ceny energií může dlouhodobě chybná německá energetická politika s odstavováním jaderných elektráren, válka Ruska proti Ukrajině či chybná politika s emisními povolenkami.
Okamura řekl, že by jel pro plyn do Ruska
Hnutí SPD Tomio Okamury neuspělo s návrhem na cenový strop u silové elektřiny 1,50 Kč za KWh a u plynu 1 Kč za KWh. „To předpokládá nasmlouvání plynu přímo o producenta,“ řekl Tomia Okamura. Ani o tom se nakonec vůbec nehlasovalo.
„Můj přítel, kamarád, maďarský ministr zahraničí Szijártó přivezl z Ruska do Maďarska další dodávky levného plynu z Ruska,“ vyprávěl před tím ve Sněmovně předseda SPD Tomio Okamura. A prohlásil, že kdyby SPD byla ve vládě, že on by jel do Ruska pro plyn taky.
„Vláda navrhla zastropovat cenu elektřiny na extrémně vysoké úrovni. Češi budou platit čtyřikrát více než Slováci,“ kritizoval Okamura vládu Petra Fialy.
Říká mi, že jsem komik, stěžoval si šéf SPD Okamura na ministra Síkelu |
Na totéž upozorňovalo i ANO s tím, že Češi mají i po zastropování platit za elektřinu několikanásobně více nejen než Slováci, ale také třeba než Francouzi, kteří si cenu elektřiny zastropovali již dříve.
Pro strany a hnutí je mimořádná schůze k zastropování cen elektřiny a plynu příležitostí, aby se jejich politici předvedli voličům týden před senátními a komunálními volbami.
KOMENTÁŘ: Zastropované ceny energií zaplatíme inflací. A to i s úroky |
Rozpočtové náklady svého návrhu vláda v příštím roce odhadla na 130 miliard korun.
Pomoci to zaplatit mají dividendy ze státních firem či z mimořádné windfall tax čili daně z mimořádných zisků a zvýšené příjmy z emisních povolenek.
Podobu windfall tax, které premiér Fiala říká „válečná daň“, zatím ještě vláda neschválila. Vedle energetických firem a bank by se „válečná daň“ měla týkat ještě petrochemie.
Vláda svým rozhodnutím zastropovat ceny energií reagovala na jejich prudký růst v důsledku Putinovy války proti Ukrajině a energetické války Ruska proti Západu. Rusko se rozhodlo úplně zastavit plynovod Nord Stream 1.
Poslanci prodloužili snížení spotřební daně u nafty, jen Piráti se zdrželi
Ještě před změnou energetického zákona poslanci ve zrychleném režimu schválili prodloužení platnosti snížení sazby spotřební daně z nafty. Prodloužení úlevy o 1,5 koruny na litr má podle vlády pomoci konkurenceschopnosti dopravců. Pro byli poslanci všech stran kromě Pirátů, kteří se zdrželi.
Změnu obhajovali ve Sněmovně ministři financí Zbyněk Stanjura i dopravy Martin Kupka. „Je to konkrétní bod pomoci pro veřejnou dopravu,“ řekl Kupka.
Spotřební daň má zůstat u nafty i po září ve výši 8,45 Kč z litru místo předchozích 9,95 koruny z litru.
Opoziční ANO se také v pátek neúspěšně pokusilo o dvě mimořádné schůze k sociálním dopadům hospodářské krize na obyvatele a ke trojici sociálních předloh. Jde o návrh na vyplacení jednorázového příspěvku důchodcům, o zvýšení rodičovské a o růst příspěvku na mobilitu lidem se zdravotním postižením. Konání ani jedné ze schůzí ale vládní koalice neumožnila.
