Připustil ovšem, že je skeptický k tomuto úsilí. „Nebudu před vámi ale skrývat, že si nejsem jist, že pro tento návrh získáme kvalifikovanou většinu, protože většina západní části Evropy a severní části Evropy je na otázku povolenek velmi citlivá. Oni to považují za určitý symbol ochrany a klimatické budoucnosti této planety,“ uvedl Síkela.
Ministr průmyslu a obchodu vystoupil v Senátu společně s premiérem Petrem Fialou a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Obhajovali a vysvětlovali pondělní rozhodnutí vlády zastropovat cenu silové elektřiny včetně DPH na 6 korunách a cenu plynu na 3 korunách včetně daně z přidané hodnoty hodnoty za kWh.
Plyn na zimu máme zajištěný, ujistil Fiala. Hájil dočasnou válečnou daň |
Rozpočtové náklady svých opatření vláda v příštím roce odhaduje na 130 miliard korun. Pokrýt to mají podle ministra financí Zbyňka Stanjury dividendy ze státních firem, windfall tax čili daně z mimořádných zisků a zvýšené příjmy právě z emisních povolenek. „Válečná daň bude dočasná,“ řekl v Senátu Fiala a termín „válečná daň“ používal důsledně místo názvu windfall tax.
Nemohou za to Němci a Green Deal, řekl Síkela
Síkela se ve svém vystoupení v Senátu také zastal Německa a evropského plánu Green Dealu. „Teď říkat, že za celý problém mohou Němci a Green Deal, je velmi jednoduché a není to pravda,“ řekl Síkela.
Připustil, že jistou roli sehrála odstávka uhelných a jaderných zdrojů v Německu, ale největší roli v růstu cen podle Síkely sehrálo extrémní horko, které zvětšilo poptávku klimatizovat. Extrémní sucho a rekordně nízké hladiny Rýnu, vyschlé řeky v Řecku, Portugalsku, Španělsku, na Balkáně zase neumožnily zapnout hydroelektrické zdroje, které za normálních okolností mívají zapnuty.
„Do toho vstoupila odstávka více než poloviny jaderných reaktorů ve Francii, kdy země, která je nejvíce soběstačná s výrobou elektřiny v celé Evropě a vyrábí z jaderné energie 75 % celkové spotřeby, se stala čistým dovozcem a zemí, která je v tuhle chvíli úplně závislá na dovozech energií elektřiny z okolních států,“ řekl Síkela.
Jak má vypadat pomoc vlády velkým firmám
Vládě ve středu ministr Síkela navrhne takzvaný dočasný krizový rámec, na němž se dohodl v pondělí se zástupci zaměstnavatelů.
Jedna část programu bude firmám kompenzovat zvýšené náklady na plyn a elektřinu. Pokud jim kvůli energiím klesne provozní zisk EBITDA o víc než polovinu, bude jim stát část nákladů kompenzovat, a to do 45 milionů korun na jednu firmu.
„Ten, kdo by měl nárok větší, bude muset jít jinou formou té pomoci, a sice požádat o kompenzace provozních nákladů z titulu zvýšených cen energií, ale v případě, pokud prokáže, že se díky těm zvýšeným nákladům dostal do provozní ztráty. Tam jsou tři možnosti: firmám s normální energetickou spotřebou kompenzace 30 procent nákladů, firmám se zvýšenou spotřebou 50 procent nákladů, firmám s vysokou spotřebou je to 70 procent způsobilých nákladů. Ale vždy je to max. do 80 procent provozní ztráty. Je to omezeno v tuto chvíli částkou maximálně 200 milionů na jednu firmu. To je návrh, se kterým já jdu zítra do vlády,“ řekl v Senátu Síkela.
