Násilí vůči osobám z komunity LGBT+ v Evropě se od podobného průzkumu z roku 2019 celkově zvýšilo. Za uplynulý rok rovněž více než třetina příslušníků této komunity zvažovala sebevraždu.
Nejčastějšími oběťmi fyzického nebo sexuálního násilí mezi osobami z komunity LGBT+ jsou v celoevropském kontextu intersexuální lidé, tedy lidé narození s kombinací mužských a ženských pohlavních znaků. Na druhém místě jsou transgenderové osoby. Nejméně se s násilím setkávají bisexuální ženy. Obtěžování například v podobě výhrůžek násilím nejčastěji kromě Česka čelí podle průzkumu osoby z komunity LGBT+ v Severní Makedonii a Albánii, které ovšem nejsou členy EU.
Češi souloží méně často. Každou šestou ženu donutili k sexu násilím, zjistil průzkum |
O sebevraždě nejvíce přemýšlí evropští transgenderoví muži (60 procent) a transgenderové ženy (59 procent). O čtyři procentní body méně poté nebinární osoby, které se neidentifikují ani jako muži, ani jako ženy. Sebevražedné myšlenky měly v uplynulém roce nejvíce osoby z komunity LGBT+ v Albánii (31 procent). V Česku na sebevraždu „často nebo vždy“ myslelo 14 procent lidí.
Přes 50 procent osob z komunity LGBT+ v Česku necítí výraznou potřebu svou sexuální orientaci nebo genderovou identitu skrývat, ale 45 procent ji tajilo ve škole. Ve škole si šikanu napříč evropskými zeměmi prožily až dvě třetiny respondentů.
Neholduje sexu, drogám, alkoholu. V čem je generace Z jiná než ty předchozí |
V práci a při hledání zaměstnání za uplynulý rok diskriminaci spojené se svou orientací nebo identitou čelilo podle svých slov 15 procent Čechů, kteří se hlásí ke komunitě LGBT+, tedy stejně jako v průzkumu před pěti lety. Nejméně se s diskriminací kvůli sexuální orientaci nebo genderové identitě obecně loni setkávali Švédové (21 procent). Češi byli v tomto ohledy s 35 procenty pod průměrem EU, nejčastěji diskriminaci hlásili příslušníci komunity LGBT+ z Albánie, Kypru a Bulharska.
On-line výzkumu Agentury EU pro základní lidská práva se zúčastnilo více než 100 500 osob z komunity LGBT+ starších 15 let. Data pochází z celkem 30 zemí - 27 států Evropské unie a tří kandidátských zemí: Severní Makedonie, Albánie a Srbska.
