Řád bílého lva je ocenění zavedené zákonem v roce 1994 jako nejvyšší vyznamenání samostatné České republiky. Dostat ho mohou čeští občané za zvláště vynikající zásluhy o stát či občané jiných zemí za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch republiky.
Jiné termíny udíleníHlava státu může zahraniční osobnosti vyznamenat i mimo stanovená data. Například belgickému králi Philippovi udělil prezident Petr Pavel Řád bílého lva v květnu 2025. |
Prezident republiky jej může udělit či propůjčit zpravidla o jednom ze dvou řádových dnů České republiky. Těmi jsou svátky 1. ledna, tedy Den obnovy samostatného českého státu, a 28. října, Den vzniku samostatného československého státu. Právě s druhým jmenovaným datem si však slavnostní akt spojujeme spíše.
S předáváním řádu je spojená tradiční ceremonie ve Vladislavském sále Pražského hradu, během níž prezident předává ocenění všech kategorií, tedy vedle Řádu bílého lva i Řád Tomáše Garrigua Masaryka či medaile Za hrdinství a Za zásluhy.
Prezident oceňované osobnosti vybírá sám podle svého uvážení. Přihlíží také k nominacím, které mu pošlou Senát, Sněmovna či vláda. S návrhem na ocenění se mohou přímo na kancelář prezidenta mohou obracet také organizace či jednotlivci.
Státní vyznamenání: Pavel ocenil Svěráka, Drábovou, odbojáře či školáka zachránce |
Kdo bude vyznamenán, je až do ceremoniálu tajemstvím – Hrad seznam vybraných kandidátů předem nezveřejňuje.
Ze zákona se Řád bílého lva automaticky po zvolení propůjčuje též prezidentovi republiky – avšak jen na funkční období. Parlament nicméně může po konci mandátu rozhodnout o doživotním propůjčení, jak se stalo v případě Václava Havla.
Řád bílého lva v historii
Současný řád navazuje na Československý řád bílého lva, někdejší nejvyšší státní vyznamenání až do rozdělení státu v roce 1992. Zaveden byl v prosinci 1922 a podobně jako dnes náležel osobnostem, zaslouživším se o Československou republiku. Udělován nebyl jen za druhé světové války.
Předávání řádu během první republiky ani v pozdějších obdobích však nebylo spojené s ceremonií na Pražském hradě. Vyznamenání mohla daná osobnost získat ve kterýkoli den a takřka kdekoli z rukou prezidenta, případně pověřeného ministra.
Řád bílého lva dostávali kdysi jen cizinci. Tradice dosahuje až k Habsburkům |
Vzhled prvorepublikového řádu bílého lva navrhl na základě soutěže rytec Rudolf Karnet, podoba řádu se však několikrát mírně změnila. Používal se také systém dělení odlišný od toho současného.
Jak se Řád bílého lva dělí
Řád bílého lva je rozdělen na občanskou a vojenskou skupinu. Ty se poté ještě dělí do pěti tříd, z nichž první je nejvyšší – udělení konkrétní třídy laureátovi určuje míra jeho zásluh.
Jeho součástí je také řádový řetěz (správně kolana), ten však může být udělen jen hlavám států, jako součást řádu první třídy.
Jak vypadá Řád bílého lva
Současnou podobu, využívanou od znovuzavedení řádu v roce 1994, navrhl sochař a medailér Michal Vitanovský, jenž rovněž stojí za podobou řádu T. G. Masaryka.
Konkrétní vzhled řádu se odvíjí od skupiny a třídy. Hlavním rozlišujícím znakem je vrchol klenotu, který u občanské skupiny zdobí palmové ratolesti. Vojenský řád nese dvojici zkřížených mečů.
Řád bílého lva občanské skupiny první třídy.
Ve všech třídách má klenot podobu pětidílné hvězdice s granátově červeným smaltovaným povrchem a cípy propojenými lipovými listy. V jeho středu je umístěn korunovaný dvouocasý lev.
Na rubu je ve středu velký znak České republiky obkroužený modře vyvedeným opisem Pravda vítězí. Liší se v použití drahých kovů či počtem ozdob. K prvním dvěma třídám rovněž náleží osmicípá řádová hvězda.
Kdo může získat Řád bílého lva
Řád bílého lva je nejvyšším vyznamenáním České republiky, určeným jak českým občanům, tak občanům jiných států.
Státní vyznamenání čeká změna. Metály budou i za charitu nebo ochranu přírody |
Českým občanům jej prezident může propůjčit za zvláště vynikající zásluhy o stát v některé z mnoha oblastí – politiky, hospodářství, vědy a techniky, ale i kultury či umění. Spadají sem také mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu, vynikající velitelská či bojová činnost a v neposlední řadě i proslavení vlasti v zahraničí.
Občanům jiných států pak může být udělen za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky.
Co znamená propůjčení Řádu bílého lva?
Forma ocenění se liší podle občanství laureáta. Občanům České republiky se, na rozdíl od medailí a stejně jako Řád T. G. Masaryka, Řád bílého lva pouze propůjčuje. Zůstává tedy majetkem státu a po úmrtí vyznamenaného se vrací prezidentské kanceláři.
Řád Bílého lva se uděluje už 100 let. Jako první ho dostal francouzský premiér |
Pozůstalým zůstává jako připomínka zásluh diplom, udělovaný spolu s řádem. Pokud je řádem oceněn zesnulý občan, pozůstalí převezmou pouze tuto listinu.
Občanům jiných států je však řád udělován – po úmrtí zůstává pozůstalým, a to včetně listiny. Pokud je oceněn zesnulý cizí občan, převezmou pozůstalí listinu i řád.
Kdo dostal Řád bílého lva?
Seznam oceňovaných osobností za více než sto let od vzniku řádu je rozsáhlý. Skladba oceňovaných se měnila hlavně podle politické situace. Zprvu byl Řád bílého lva určen jen zahraničním osobnostem.
Prvním vyznamenaným byl v srpnu 1923, jen několik měsíců po jeho zavedení, tehdejší francouzský premiér Raymond Poincaré. Ocenění během prvních dvou let získaly také hlavy Španělska, Rumunska, Belgie či Jugoslávie.
Vyznamenání v Československu
Za první republiky českoslovenští prezidenti vyznamenali Řádem bílého lva například srbského vynálezce Nikolu Teslu, a (v té době budoucího) italského diktátora Benita Mussoliniho, jež v zahraničí dříve propagoval myšlenku československé samostatnosti.
Po druhé světové válce a období Protektorátu Čechy a Morava, kdy nebyl udělován, řád putoval zejména do rukou významných armádních představitelů. Získali jej například generálové armády USA George S. Patton a Dwight D. Eisenhower nebo sovětští maršálové Ivan Stěpanovič Koněv a Georgij Konstantinovič Žukov.
Edvard Beneš předává 27. července 1945 Řád bílého lva americkému generálovi Georgovi Pattonovi.
Zaměření se proměnilo po únorovém převratu v roce 1948. Komunistický režim řádem oceňoval takřka jen zvlášť důležité nositele socialistické myšlenky. Během čtyřiceti let tak vyznamenání získali mimo jiné kubánský revolucionář Che Guevara či libyjský diktátor Muammar Kaddáfí.
Vyznamenána však byla zejména plejáda komunistických šéfů z celého světa – východoněmečtí Walter Ulbricht a Erich Honecker, rumunský Nicolae Ceaușescu, polský Wojciech Jaruzelski, bulharský Todor Živkov, kubánský Fidel Castro, severokorejský Kim Ir-Sen a samozřejmě i sovětský Leonid Brežněv. Přijmout řád tehdy odmítl, jako jediný v historii, jen sovětský diktátor Josif Stalin, chtěl prý nosit jen řády Sovětského svazu.
Po sametové revoluci získal v roce 1990 Řád bílého lva francouzský prezident Francois Mitterrand, jemuž je připisován podíl na konci komunistických režimů v Evropě, a také manželé Josef Škvorecký a Zdena Salivarová, kteří po emigraci do Kanady založili nakladatelství ‘68 Publishers vydávající tvorbu v Československu zakázaných autorů.
Vyznamenání v České republice
Teprve v novodobé historii republiky začali prezidenti propůjčovat řád i českým občanům. Poprvé v roce 1995, tedy když nepočítáme několik dřívějších výjimek. In memoriam jej tehdy získali hlavně českoslovenští generálové zapojení do bojů druhé světové války.
Václav Havel
Od té doby řád získaly desítky osobností. Seznam oceněných naznačuje názory a postoje prezidentů, jenž je udělovali. Václav Havel v 90. letech kromě řady představitelů armády vyznamenal například britskou královnu Alžbětu II., francouzského prezidenta Jacquese Chiraca, prezidenty USA Billa Clintona, George Bushe staršího a Ronalda Reagana, polskou hlavu státu Lecha Wałęsu či generálního tajemníka sovětského svazu Michaila Gorbačova.
Václav Havel a britská královna Alžběta II. na Pražském hradě během předávání státních vyznamenání 27. března 1996, během pobytu královny a jejího manžela prince Philipa, vévody z Edinburghu v ČR.
Během let ocenil také českou rodačku a pozdější ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou, baronku Margaret Thatcherovou, německého kancléře Helmuta Kohla či Alexandera Dubčeka, jednu z osobností pražského jara, nebo lovce nacistů Simona Wiesenthala.
Václav Klaus
Nástupce v úřadu Václav Klaus pokračoval v nastolené tradici oceňování vojáků, jenž se zúčastnili bojů druhé světové války. Počet osobností, jimž Řád bílého lva udělil, však výrazně poklesl. Mezi vyznamenané občanskou skupinou patřili například polští prezidenti Aleksander Kwaśniewski a Lech Kaczyński nebo slovenský prezident Ivan Gašparovič.
Polský prezident Lech Kaczynski dostal od Václava Klause Řád bílého lva 21. ledna 2010.
Miloš Zeman
Počet oceněných Řádem bílého lva se během prezidentského období Miloše Zemana opět zvýšil. Stejně jako jeho předchůdci vyznamenal řadu vojenských osobností, například členy odbojové skupiny Tři králové – Josefa Balabána, Václava Morávka a Josefa Mašína, nebo generála Heliodora Píku. Rovněž kladl důraz i na udělování občanských skupin řádu.
Prezident Miloš Zeman udělil Řád Bílého lva siru Nicholasi Wintonovi 28. října 2014.
Během let je ze Zemanových rukou převzal například slovenský premiér Robert Fico, polský prezident Andrzej Duda, jediný československý kosmonaut Vladimír Remek nebo arcibiskup Dominik Duka. Vyznamenání rovněž získali sir Winston Churchill a Nicholas Winton, ale také Karel Gott a Jiřina Bohdalová či podnikatel Petr Kellner. V posledním roce v úřadě také vyznamenal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Petr Pavel
Předávání Řádu bílého lva končící slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové 13. června 2024.
Současná hlava státu Petr Pavel zatím Řádem bílého lva vyznamenal dvanáct osobností. Mezi nimi jednoho z otců Československa Milana Rastislava Štefánika, generála Františka Moravce, slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, politiky Karla Schwarzenberga a Petra Pitharta či architektku Evu Jiřičnou. Naposledy v květnu 2025 pak belgického krále Philippa.
