Zeman podle Babiš při schůzce zmínil, že mu pořád vadí, že kandidát hnutí ANO na minsitra obrany Martin Stropnický nemá zkušenosti z rezortu obrany. "Je tvrdohlavý a stále má k tomu výhrady. Doufám, že jsem ho přesvědčil, že pan Stropnický to zvládne," uvedl Babiš. Stropnický později řekl, že i jeho Zeman ujistil, že ho do vlády jmenuje. Před tím se ho při setkání na Hradě ptal třeba na to, kolik má armáda tanků. (více o setkání Stropnického s prezidentem najdete zde)
Prezident přijme postupně všechny kandidáty na ministry, na nichž se ČSSD, ANO a KDU-ČSL dohodly. Jako první na Hrad dorazil Babiš. "Pan prezident chce slyšet od kandidátů jejich představu o výkonu práce ministra," uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Ve středu se jich prezident na Hradě pozval sedm.
Euro ano, ale bez ručení za závazky Řecka a Španělska, říká Babiš
Prezidenta podle Babiše zajímalo, jak chce jako ministr financí řešit to, aby měla koalice dost peněz na plnění svého programu. Babiš prezidentovi nastínil, že v letošním roce by mohly být využity peníze, které možná zbytečně leží na účtech, a jde také o to řádně vybírat DPH.
S prezidentem se bavil i o přijetí eura. Zeman se podle něj domnívá, že do pěti let splní Česká republika maastrichtská kritéria, aby mohla euro přijmout.
"Určitě perspektivně nemám problém, abychom měli euro bez toho, že bychom ručili za závazky Řecka nebo Španělska. A potom je to problém kurzu. Slováci přijali nějaký kurz, občané měli pocit, že je to super, akorát exportní firmy měly problém. Považuji kurz české koruny za důležitý faktor pro nastartování ekonomiky," prohlásil Babiš.
Kalousek notoricky lže, pustil se šéf hnutí ANO do exministra financí
Už v úterý se Sněmovna sešla na mimořádné schůzi, aby projednala Zemanovu podmínku pro jmenování Babiše, novelu služebního zákona. Projednat ho nestihla a vrátila se k němu ve středu. Po šestihodinové debatě ve Sněmovně koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL splnila, co si prezident přál, a zákon prošel prvním čtením. Ve výborech budu poslanci zákonu věnovat více času, než obvykle - devadesát dnů. (o služebním zákonu ve Sněmovně zde)
Služební zákon byl přijat již v roce 2002, ale jeho účinnost vlády stále odkládaly, naposledy na začátek roku 2015. Novela služebního zákona zakotví pravidla pro fungování státní správy, která by měla být apolitická, a zákon má stabilizovat postavení úředníků na ministerstvech, bez ohledu na střídání vlád po volbách.
První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek služebnímu zákonu začal posměšně říkat "lex Babiš", protože je Zeman podle něj připraven ustoupit od požadavku na čisté lustrační osvědčení od šéfa hnutí ANO, ale stačí mu, když projde zákon pro úředníky prvním čtením ve Sněmovně.
"Zákon o státní službě nemá žádný vliv na lustrační zákon. Poprvé byl projednáván ve sněmovně 12. března 2002 a pan Kalousek hlasoval dvakrát pro to, aby ministr nepotřeboval lustrační osvědčení. Takže je to jen divadlo a Kalousek notoricky lže a jde jen o to, aby se Babišovi zabránilo stát se ministrem financí," řekl Babiš po schůzce se Zemanem na Hradě.
Čistá lustrační osvědčení od kandidátů do vlády chtěli bývalí prezidenti Václav Havel i Václav Klaus. Existují protichůdné právní názory na to, zda členové vlády lustrační osvědčení mít musí, či nikoli. Babiš, který se na Slovensku soudí s Ústavem paměti národa, protože nesouhlasí s tím, že byl evidován jako agent StB, se přiklání k názorů těch právníků, podle nichž ministr lustrační osvědčení mít nemusí.
Návrh ČSSD na novelu služebního zákona pravidla pro lustrace nemění. Ale již v roce 2002 poslanci spolu s původní verzí služebního zákona přijali doprovodnou normu, která by změnila řadu dalších zákonů, mimo jiné i lustrační, a výklad nasměrovala k tomu, že ministrů by se lustrace netýkaly. I účinnost této doprovodné normy ke služebnímu zákona je odložena na rok 2015.
Nemusím jmenovat každého kandidáta, míní prezident
Na Hrad ve středu dorazí i například Martin Stropnický a místopředseda ČSSD Milan Chovanec, jehož koalice navrhuje na post ministra vnitra. Zeman připomněl jeho rychlostudium na plzeňských právech. Sám Chovanec kvůli tomu ani nepoužívá titul bakaláře, který získal. (více o připomínkách prezidenta zde)
Prezident tvrdí, že nemá podle ústavy povinnost jmenovat každého kandidáta, kterého mu premiér navrhne. Opírá se o komentář k ústavě z roku 1997 a na stanovisko, které Zemanovi loni v prosinci poskytl ředitel Ústavu státu a práva Jan Bárta.
"Prezident členy vlády nemůže jmenovat libovolně, nýbrž jen na návrh předsedy vlády. Návrhem předsedy vlády je vázán potud, že nemůže členem vlády jmenovat někoho, koho by předseda vlády nenavrhl. Není vázán tak, že by musel jmenovat kohokoliv předseda vlády navrhne," píše se v Bártově stanovisku, které Zemanovi spolupracovníci rozdali novinářům 10. ledna, když prezident komentoval kandidáty na ministry. (více zde)
Sobotka argumentuje, že většina ústavních právníků má názor opačný. "Nemám žádné relevantní signály, že by pan prezident nechtěl některého ze členů vlády jmenovat," řekl ale po pondělním jednání na Hradě Sobotka. Zeman podle něj potvrdil, že je připraven jmenovat vládu do konce ledna.
Prezidentovy schůzky s kandidáty na ministry budou pokračovat i v dalších dnech. Například kandidátka na ministryni pro místní rozvoj, první místopředsedkyně ANO Věra Jourová, která se sejde se Zemanem ve čtvrtek, si kvůli schůzce na Hradě koupila nový klobouk.
Jako poslední přijme Zeman příští týden v úterý kandidáty na ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka a adepta na ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera. K oběma politikům ČSSD má Zeman dlouhodobě chladný vztah. Zaorálek patřil ve straně k jeho kritikům, když Zeman sociální demokracii vedl. Dienstbier byl Zemanovým protikandidátem v prezidentské volbě a současného prezidenta nepodpořil, ani když ČSSD svým voličům doporučila, ať jeho volbu zváží.
Stropnický byl u Zemana. Kouřili a ukázal vojenskou knížku:
