Takové řešení zvažují strany nové koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. "Rozhodne se o tom ve středu po jednání vlády," sdělil iDNES.cz šéf poslanců sociální demokracie Roman Sklenák. Koalice disponuje 111 hlasy, má tedy možnost mimořádnou schůzi iniciovat. Řádná schůze Sněmovny začne začátkem února.
Důvodů k tomu, aby již příští rok služební zákon nabyl účinnosti, je víc. Jednak jde o čerpání peněz z Evropské unie, ale momentálně rychlé jednání o zákonu souvisí také se jmenováním vlády. Jako podmínku pro jmenování šéfa ANO Andreje Babiše ministrem financí to už v prosinci určil prezident Miloš Zeman a zatím názor nezměnil. Babiš byl totiž veden jako spolupracovník komunistické StB. Je tudíž možné, že by nezískal čisté lustrační osvědčení a podle některých právníků by tak nemohl být ve vládě. Podle zákona o státní službě by se totiž členů vlády netýkala povinnost mít lustrační osvědčení.
"Přijmeme tedy služební zákon. A já jako gesto dobré vůle vůči panu Babišovi v případě, když v prosinci tento zákon projde prvním čtením, to budu považovat za dostatečnou garanci, abych jmenoval pana Babiše ministrem financí," řekl Zeman. "Ať dokáže, co umí. Dejme mu šanci," dodal Zeman na adresu šéf hnutí ANO. (více zde)
"Já tu podmínku pokládám za splnitelnou," řekl v pondělí po podpisu koaliční smlouvy kandidáta na premiéra Bohuslav Sobotka. Pochopitelně ne v tom, že zákon projde prvním čtením do konce prosince, ale před jmenováním vlády. (o podpisu koaliční smlouvy čtěte více zde)
Služební zákon byl přijat již před lety, ale nenabyl účinnosti
Služební zákon sice vznikl již v roce 2002, ale nikdy nenabyl účinnosti, byl stále odkládán. Koncem prosince poslali sociální demokraté do Sněmovny návrh jeho novely, ale poslanci ji zatím projednat nestačili. "To, že ten zákon nemáme, je kritizováno nejen ze strany občanů, ale i ze strany Evropské komise, která přijetím tohoto zákona podmínila další možnost čerpání prostředků z Evropské unie," prohlásil už při vyjednávání o koaliční smlouvě šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Služební zákon měl také nahradit lustrační zákon. Mohl by tak řešit i Babišův problém, kvůli kterému se zvažovala i možnost, že by šéf hnutí ANO byl pouze vicepremiérem a nikoli ministrem, který by řídil úřad financí. Ale pak Zeman definoval, že mu stačí to, aby zákon prošel před jmenováním vlády alespoň prvním čtením.
Babiš vede na Slovensku soudní spor s Ústavem paměti národa o to, že nespolupracoval vědomě s komunistickou StB, ale spor se může vléci, zatímco zákon může koalice, když bude jednotná, prosadit téměř kdykoli.
Konec superúředníka jen s předchozím souhlasem prezidenta
Návrh, který do Sněmovny předložili sociální demokraté, počítá s tím, že státní úředníky bude mít "pod palcem" nový generální ředitel státní služby, který bude stejně jako jeho zástupce jmenován na šest let, který by mohl být odvolán jen s předchozím souhlasem prezidenta republiky. Kandidáta na tohoto "superúředníka" by podle návrhu ČSSD měla jmenovat vláda do konce července. Když to vláda nestihne, navrhl by jméno Senát.
Kromě toho by na ministerstvech působili státní tajemníci, podobně jak sir Humphrey Appleby ve slavném komediálním seriálu Jistě, pane ministře. Státní tajemníky by odvolával generální ředitel státní služby v dohodě se členem vlády. Právě státní tajemníci by měli garantovat, že na ministerstvech nedojde k personálnímu zemětřesení jen proto, že nějak dopadly volby a nový ministr chce s sebou přivést své stranické kolegy.
Státní úředníci s nižším, než vysokoškolským vzděláním by měli nárok na služební označení referent, absolventi VŠ by měli nárok na služební označení rada.
Úředníci by se museli vzdělávat a odborně růst. Služební poměr by skončil dosažením 70 let a na odchodné by měli nárok jen ti, kteří sloužili minimálně deset let a nebyli kárně trestáni. Výše odměn by byla omezena, její maximální výše by byla čtvrtina ročního platu.
Rozepisovat se podrobněji o detailech zákona ovšem zatím nemá smysl. Konečná podoba zákona se určitě změní. "Bude muset být předložen komplexní pozměňovací návrh, na kterém se shodnou všechny strany koalice. Nesouhlasíme s tím, že by měl být zrušen lustrační zákon," řekl iDNES.cz šéf lidovců Pavel Bělobrádek.
