Víte, kdo byl Masaryk? A jaká jsou vyjmenovaná slova po „b“? Pro Čechy, kteří se odstěhovali do zahraničí, je důležité, aby oni ani jejich děti nezapomněli českou historii, kulturu nebo jazyk. Právě pro ně vznikají v zahraničí české školy a krajanské spolky, které se těmto aktivitám věnují.
České školy ožívají převážně o víkendech. Přes týden chodí děti do škol s místními studenty, v sobotu ráno pak vyrazí do třídy, kde hovoří rodným jazykem svých rodičů.
Jednou z takových institucí je například T. G. Masaryk Czech School sídlící na předměstí Chicaga. „Po české škole v metropoli New York jsme nejpočetnější institucí svého druhu, během posledních pěti let se počet studentů zšestinásobil,“ říká viceprezidentka školy Klára Moldová.
Krajané žijící v Americe školu založili roku 1921. Dnes je to jediná škola z té doby na území USA, která funguje v původní budově. Dochází tam 81 dětí ve věku 6–14 let a 35 dospělých, včetně jedné dvaadevadesátileté studentky.
Žáci T. G. Masaryk Czech School, největší české školy v USA, sídlící v americkém Chicagu
„Většina našich žáků mluví plynně česky, jelikož tak komunikují doma s rodiči, kteří z Čech odešli zpravidla po roce 1989. Do školy děti chodí, aby se naučily českou gramatiku a reálie. A ačkoliv je to jen doplněk ke vzdělání v klasických školách, jsou si jejich rodiče vědomi toho, že se tím otvírají mnohé dveře, například ke studiu na českých univerzitách,“ říká Moldová.
České školy lze najít na všech kontinentech. Jedná se o víc než sto výukových center, které navštěvuje přes tři tisíce žáků. Jenom ve Spojených státech je jich čtyřiadvacet a jejich počet neustále stoupá. Většinou to jsou matky s dětmi, které se rozhodnou jim dát oficiální podobu a které se snaží o to, aby to, co se tam děti naučí, akceptovaly i americké školy.
Výuka podle českých pravidel
S českým ministerstvem školství spolupracuje v zahraničí sedm škol, které učí děti podle českého školského zákona. Dále fungují České školy bez hranic, které působí v sedmi evropských městech. První vznikla z iniciativy Lucie Slavíkové-Boucher, která v Paříži v roce 2003 školu založila. K francouzské metropoli se později přidal Londýn, Curych, Mnichov, Brusel, Ženeva a Drážďany. S řadou dalších škol ve světě organizace spolupracuje.
Školy mají vlastní vzdělávací program, který odpovídá požadavkům Rámcového vzdělávacího programu ministerstva školství. Zajišťují jak předškolní výchovu pro děti od osmnácti měsíců, tak výuku českého jazyka a literatury, dějepisu a zeměpisu českých zemí pro děti od šesti do patnácti let. Týdně tak děti kromě každodenního vzdělávání, které získávají v zahraničních školách, mají ještě pět hodin výhradně v češtině.
Česká škola bez hranic v Ženevě zajišťuje předškolní výchovu i výuku češtiny pro děti do 15 let
Problém podle zakladatelky škol nastává při přechodu na druhý stupeň. „Šestá třída je ve Francii nebo Německu náročná, děti do školy chodí denně do večera, často i v sobotu, tím pádem naše výuka nepřichází v úvahu,“ vysvětluje úskalí, která mohou bilingvní děti zažívat.
Po ukončení druhého stupně odchází žáci na střední školy a znalosti rodného jazyka nebo jazyka jednoho z rodičů mohou začít zapomínat. „Když dítě vypustíte v patnácti letech dokonale mluvící a velmi dobře píšící česky, neznamená to, že takhle bude mluvit a psát i v osmnácti letech, když s tím nebude pracovat dál,“ upozorňuje Slavíková-Boucher.
Ve většině případů je čeština vyučována z iniciativy krajanských spolků. Ty jsou registrované pod českým ministerstvem zahraničí, které na různá místa po světě vysílá lektory. Rozhodujícím faktorem je zejména zájem zahraničních krajanských komunit nebo vysokých škol. Lokality pak vybírají společně ministerstva zahraničí a školství.
Znalost Dálného Východu nezbytná
Svoje lektory však vysílá do zahraničí také Ústav českého jazyka a teorie komunikace Univerzity Karlovy. „Budoucí učitele češtiny pro cizince připravujeme ve speciálním studijním programu, který jsme v roce 2010 otevřeli na Filozofické fakultě a který je jediný svého druhu v České republice,“ řekla iDNES.cz docentka ústavu Ivana Bozděchová.
Studenti musí zvládnout komunikaci v jazykově pestré třídě, být připraveni pracovat s lidmi z Latinské Ameriky i Dálného východu, výborně znát české reálie, vědět, jak fungují různé komunity cizinců v České republice a jaké mají postavení.
Čeština se tak učí u krajanských komunit v Chorvatsku, Německu, Rumunsku, Rusku, Srbsku, na Ukrajině, v Argentině, Brazílii, Paraguayi, na Novém Zélandu nebo v Austrálii. Silná je také krajanská komunita ve Spojených státech.
Žádný dril v lavicích
Děti Češky Hany Kumar, která přijela do Spojených států za studiem a nakonec se tam provdala, chodí do české školy v Kalifornii, aby byly schopné si popovídat o letních prázdninách s prarodiči v Česku. Sobotní výuka neprobíhá jako klasický dril v lavicích tak, jak jsme zvyklí v Česku. Děti jsou vyučovány formou her a písniček, účastní se akcí jako je vánoční besídka, honba za pokladem nebo hledání velikonočních vajíček.
„Děti z rodin, ve kterých mluví česky pouze jeden rodič, nemají často možnost učit se češtinu z každodenních dialogů rodičů/dospělých. Z počátku jsou tak odkázané na samomluvu česky mluvícího rodiče, později na české pohádky, audiopohádky a písničky,“ říká Kumar. „Děti mají možnost poznat své vrstevníky, kteří se narodili ve Spojených Státech a česky se učí podobně jako ony,“ dodává.
Nejtěžší je podle ní neztratit motivaci ke studiu češtiny a udělat si čas na přípravu na sobotní vyučování, protože školáci mají spoustu dalších mimoškolních aktivit. „Jako rodič se snažím o to, aby si moje děti samy určily, čemu se chtějí ve volném čase věnovat, a jsem ráda, že česká škola zůstává jejich prioritou,“ uzavírá Kumar.
Kvůli sankcím klesl zájem o češtinu v Rusku
V Rusku bydlí krajané s českými předky, kteří nechtějí zapomenout české tradice a prostředí nebo plánují studia či pobyt v Česku. Ti dochází do krajanského spolku Mateřídouška. Výuka na českých školách probíhá v Novorossijsku, Kyrillovce a Varvarovce. Největší část výuky češtiny probíhá v klubovně spolku v Kirillovce.
Čeština ve světě1. V Americe zájem roste, v Rusku spíš opadá 2. Argentinci mají ve třídách Masaryka, říká lektorka češtiny 3. Bohemistika pronikla do Asie, studenty lákají seriály |
„Studenti jsou jak z rodin s českými předky, tak z rodin čistě ruských. Zároveň pořádáme oslavy všech tradičních i státních českých svátků, vedeme tematické workshopy, kurzy vaření, filmový klub, amatérské divadlo a je tady i český pěvecký soubor, se kterým jsme se letos už potřetí účastnili Krajanského festivalu v Praze,“ říká lektorka Tamara Bartková.
Podle Bartkové kleslo v posledních letech množství žáků motivovaných ke studiu na českých školách vlivem sankcí a krize v Rusku. „Spousta rodin se bojí ve finanční nejistotě poslat děti studovat do zahraničí,“ míní Bartková.
Čeština v chorvatských vesnicích
V Chorvatsku se o výuku češtiny už pátým rokem stará lektorka Naděžda Sviderková. Ta v současnosti vyučuje na patnácti místech až tři stovky dětí a studentů. Společně s ní je v zemi ještě jeden učitel, který má na starost stejný počet zájemců o češtinu.
Česká komunita v Chorvatsku spravuje několik škol, kde se zábavnou formou vyučuje čeština
„Výuka probíhá ve dvou českých mateřských a základních školách v Daruvaru a v Končenicích a v českých odděleních na gymnáziu a středních školách v Daruvaru a v Záhřebu. Výjimkou nejsou ani mnohé vesnice, kde se děti učí v modelu C, což znamená, že mají dvě až tři hodiny češtiny týdně,“ vysvětluje lektorka. Právě Daruvar, ležící na severu země, je město s největší českou menšinou v Chorvatsku.
Výukou češtiny to v těchto oblastech ovšem nekončí. Každý týden vychází český časopis Jednota, každý měsíc i časopis pro děti Koutek. Lidé se scházejí při besedách, kde mohou tančit, zpívat a hrát divadlo. Kromě toho mohou krajané půl hodiny denně poslouchat české vysílání rádia Daruvar.
 |
