Bohemistika pronikla i do Asie. Studenty láká Kafka, Pražské jaro i seriály

Bohemistika, tedy nauka o českém jazyku a literatuře, ale i kultuře, má tradici na několika zahraničních univerzitách. Nově se rozšířila také do Asie. Českou gramatiku se tak „drtí“ studenti v Jižní Koreji, Číně nebo na Tchaj-wanu. Motivuje je k tomu česká historie i významné osobnosti. Kde všude se o naši řeč zajímají, prozradí další díl seriálu Čeština ve světě.

Například v Jižní Koreji je bohemistika vyučována už od roku 1988 na Korejské univerzitě zahraničních studií (Hankuk University). V současné době má obor na sto padesát studentů. „Někdy se ke studiu češtiny dostanou díky české kultuře nebo nějakým významným osobnostem - například Milanu Kunderovi či Franzi Kafkovi - nebo historickým událostem, jako je Pražské jaro,“ vysvětluje vedoucí katedry češtiny a slovenštiny Sunbee YU.

„Jindy jsou důvody pragmatické: hodně korejských firem investovalo a investuje v České republice, a proto mají studenti možnost najít zajímavé pracovní uplatnění. V malé míře se také stává, že student pouze potřebuje získat vysokoškolský titul,“ dodává. 

Sama se ke studiu českého jazyka odhodlala právě kvůli událostem ze šedesátých let. Když se v roce 1988 dočetla v korejských novinách o Pražském jaru, rozhodla se studovat bohemistiku. „Udělalo to na mě silný dojem a řekla jsem si, že se pokusím naučit česky,“ říká Sunbee YU.

Nyní se nejen s českým jazykem, ale i zvyky a tradicemi snaží seznámit svoje studenty. V jihokorejském kampusu se tak několikrát do roka koná akce Česká kavárna, při níž se podávají česká jídla jako bábovka, trdelník, vánoční cukroví nebo chlebíčky i svařené víno. O Velikonocích studenti malují vejce, před Vánocemi zpívají koledy. Recitují také českou poezii nebo úryvky románů. 

„Nejtěžší jsou pro ně některé gramatické kategorie, například slovesný vid. Také mají někdy potíže, když vyslovují některá obtížná slova, například ústřice, řečiště, zmrzlina a podobně,“ říká Sunbee YU.

Česká vánoční koleda v podání korejských studentů bohemistiky:

Číňané znají Česko ze seriálů, pendlují mezi Prahou a Pekingem

Teprve deset let je stará katedra bohemistiky na tchajwanské univerzitě v Tchaj-Peji. Češtině se zde věnuje šedesát studentů. „Naše univerzita podporuje studenty, aby se učili více cizích jazyků. Pro studenty s hlavním studijním programem ruský jazyk je čeština vhodným dalším jazykem pro rozšíření znalostí v oblasti slavistiky. Studenti ostatních oborů si vybírají češtinu, protože se chtějí dozvědět více o české kultuře, zemi, lidech a mají motivaci vyjet do zahraničí na studium nebo za prací,“ popisuje motivaci tamních studentů profesorka Melissa Lin.

Během Vánoc organizuje katedra bohemistiky Slovanský večer, kdy se hrají mimo jiné různé české hry, například letos pohádka O dvanácti měsíčkách. Na jaře se pak pořádá festival, během nějž se studenti učí připravovat česká jídla.

V Číně se na studium bohemistiky připravují už na střední škole. Pekingská univerzita mezinárodních studií (BISU) před dvěma roky zahájila unikátní program výuky češtiny pro středoškoláky, který trvá celkem sedm let.

„Účastníci studují nejprve dva roky v Pekingu, potom rok v Praze na Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Další rok se vrátí studovat do Pekingu a následně zpět do Česka, kde studují na univerzitě,“ popisuje program lektorka češtiny Eva Roubalová.

Čeština ve světě

1. V Americe zájem roste, v Rusku spíš opadá

2. Argentinci mají ve třídách Masaryka, říká lektorka češtiny

3. Bohemistika pronikla do Asie, studenty lákají seriály

4. Velký teror vyhnal Čechy na Sibiř, líčí děti krajanů

5. Čeština přežije i globalizaci, říká lingvistka

Jako středoškoláci se samozřejmě učí i další předměty jako matematiku, čínštinu nebo angličtinu. „Na BISU máme v současnosti další třídu středoškoláků a dvě třídy bakalářského studia. Dohromady jsou tedy v Pekingu tři třídy, každá má okolo dvaceti studentů, a jedna třída je v Praze,“ vypočítává lektorka.

Podle Roubalové se někteří čínští studenti chtějí učit „menší“ jazyk, proto je čeština žádaná. „Praha je známá i díky asijským televizním seriálům, česká kultura má dobrou pověst a sláva bývalého Československa, které Čínské lidové republice pomáhalo, asi také není na posledním místě,“ myslí si.

Studovat češtinu pouze na univerzitě se dá jak na BISU, tak na Pekingské univerzitě zahraničních studií (BEIWAI). Jedna třída funguje v provincii Che-pej, další se nově otevřela ve městě Tchien-ťin. Jelikož studenti s češtinou začínají, bakalářské studium trvá čtyři roky.

Ruština „otevírá“ češtině dveře

Že není bohemistika jako bohemistika, popisuje Ivana Bozděchová z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace pražské Filozofické fakulty. Podle ní se přístup na jednotlivých školách značně odlišuje. „Nechci dělat žádné zobecnění, protože hodně záleží na tradicích domácího školství, ale najdete příklady, kde se setrvává u tradiční gramaticko-překladové metody,“ vysvětluje Bozděchová.

Zatímco v Americe chtějí všichni hned komunikovat, v Asii jsou stále zvyklí se vše učit nazpaměť a s komunikací mívají problémy. „Zažila jsem, že korejský student je schopný naučit se čtyři popsané listy papíru nazpaměť. Odříká vám to kdykoliv, v jakémkoli jazyce, ale když se potom zeptáte, co znamená konkrétní věta, nebude tomu rozumět,“ popisuje své zkušenosti s výukou.

Studium češtiny na zahraničních univerzitách pak podle ní často závisí na výuce příbuzných jazyků – nejčastěji je bohemistika vyučována v rámci oboru filologie slovanských jazyků.

„Tradice bývá taková, že se čeština učí společně s polštinou nebo ruštinou. Na Stanford University v Kalifornii, která patří mezi nejlepší, byla čeština vyučována v rámci rusistiky. Rusistika v mnohém jako hlavní reprezentant slavistiky trochu otevírá dveře dalším slovanským jazykům. Když zná Američan ruštinu, tak pro něj v něčem čeština bývá mnohem jednodušší,“ vysvětluje Bozděchová.

Kde se vyučuje bohemistika

Čína (Pekingská univerzita zahraničních studií, Pekingská univerzita mezinárodních studií); Dánsko (Aarhuská univezita); Indie (Univerzita v Novém Dillí); Itálie (Univerzita ve Florencii, Univerzita v Padově, Univerzita „La Sapienza“ v Římě, Toskánská univerzita ve Viterbu); Japonsko (Univerzita v Tokiu); Jižní Korea (Korejská univerzita zahraničních studií v Soulu); Kanada (Univerzita v Torontu); Německo (například na školách v Berlíně, Mnichově, Frankfurtu nad Mohanem, Postupimi, Heidelbergu, Hamburku); Nizozemsko (Amsterdamská univerzita); Norsko (Univerzita v Oslu); Polsko (Štětínská univerzita); Rakousko (Univerzita v Innsbrucku, Univerzita v Salzburgu); Rusko (Moskevská státní univerzita); Slovensko (Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře); Švédsko (Univerzita v Göteborgu, Stockholmská univerzita, Univerzita v Uppsale); Švýcarsko (Basilejská univerzita, Univerzita v Curychu, Univerzita ve Fribourgu); Ukrajina (Lvovská národní univerzita); Spojené státy americké (například na Michigan University, v Berkley, Bostonu, na Ohio State University, Yale University či Princeton University); Tchaj-wan (Univerzita v Tchaj-peji) Velká Británie (Univerzita v Bristolu, Londýnská univerzita, Univerzita v Oxfordu, Sheffieldská univerzita nebo Univerzita ve Wolverhamptonu)

Zdroje: ucimecesky.wordpress.com, krajane.net, Dům zahraniční spolupráce, Czech Schools in America