Sobota 16. ledna 2021, svátek má Ctirad
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 16. ledna 2021 Ctirad

Velký teror vyhnal české krajany na Sibiř. O svých kořenech nesměli mluvit

Seriál   16:56
Násilný přesun na Sibiř, baťovské osady v Brazílii nebo zakládání vesnic v rumunském Banátu. Čeští krajané, kteří během 20. století hledali nový domov v zahraničí, se setkávali s různým přijetím. Přečtěte si příběhy krajanských komunit v dalším dílu seriálu Čeština ve světě.

Československo posílalo za krajany do Sovětského svazu i učitele, ve 30. letech však někteří skončili na popravišti a jiní na Sibiři. | foto: Archiv A. Hradilka, J. Dvořáka/ÚSTR

Česká emigrace to v Rusku neměla vždy jednoduché. Anna Platonova se narodila v Sovětském svazu a plánuje se brzy přestěhovat do Prahy. Zatím žije v černomořském přístavním městě Novorossijsk, kde bydlí vůbec největší komunita Čechů žijících v Rusku.

Její předci přišli do Ruské říše z Moravy, když je tam pozvala carská vláda v rámci rozvoje oblasti kolem Černého moře v 60. letech 19. století. Prvních pár let bydleli ve vesnici Krymská v Kubáni, potom se přestěhovali do Krasnodarské oblasti, kde roku 1867 s dalšími českými rodinami založili osadu Tekos (původně Čekos). 

Fotogalerie

„Pro mé předky to bylo náročné – stavěli domy, ryli studny, starali se o zahrady. Všechno zvládli, založili ukázkové hospodářství a změnili spolu s jinými Čechy krajinu Severního Kavkazu,“ popisuje Platonova.

Ruská revoluce roku 1917 však byla pro české rodiny osudová. „Velký teror 30. let (teror trval přibližně od léta 1937 do podzimu 1938, jeho cílem byla likvidace údajných nepřátel sovětského režimu – pozn. red.) nakonec zničil život české komunity. Tekos trpěl víc než jiná sídliště na pobřeží Černého moře. Téměř všichni obyvatelé byli posláni do vyhnanství na Sibiř,“ líčí Platonova.

Mnozí na Sibiři zemřeli, jiní, například prastrýci Platonové – Josef Marks, Josef Kučera a Adolf Kučera – byli neprávem odsouzeni a roku 1938 zastřeleni. Prarodiče Platonové hrůzy na Sibiři přežili a narodily se jim děti; jedním z nich byla i matka Platonové Lidija Marks. Přesto se tamní Češi nedočkali šťastného konce.

„Zanedlouho poté začala válka a v roce 1943 se děda ztratil na frontě, proto jsem ho nepoznala. Babička byla nucena vychovávat děti sama. Jak povídá A. I. Maliborskaja, obyvatelka Tekosa a oběť represe, ti, co po hrůzných událostech zůstali naživu, se neodvážili říct ani slovo,“ dodává Platonova.

Tak tomu bylo i v její rodině. Babička s dětmi mluvila jenom rusky. O tom, že rodina pochází z Čech, nesmělo padnout ani slovo. Přesto si Platonova vzpomíná, že se její babička každou noc modlila v češtině. 

„Moje matka proto bohužel neuměla český jazyk a nevěděla o historii své rodiny. Pouze díky tomu, že koncem 90. let byly otevřeny archivy NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí – centrální státní orgán Sovětského svazu, který se mimo jiné zabýval evidencí obyvatel – pozn. red.) a díky tomu, že svědci té doby, kteří zůstali naživu, se už nebáli promluvit a vypověděli hrůznou pravdu, jsem se dozvěděla o smutném osudu mých příbuzných,“ vypráví Platonova.

Dnes je ovšem situace Čechů v Rusku jiná. Vznikají tam české školy i krajanské spolky, v nichž potomci českých emigrantů znovu sdílejí kulturu i jazyk svých předků.

„Baťováci“ mají o češtinu stále zájem

Výrazná komunita českého původu žije také v Brazílii, kde československý podnikatel Jan Antonín Baťa rozjel ve 40. letech ambiciózní projekt. Založil zde několik měst, do kterých jej následovala řada rodáků. Dodnes ve státě Mato Grosso do Sul žijí potomci tzv. baťováků, původních rodin, které zde pracovaly pro Baťův podnik. Jedná se zejména o rodinu Trachtů, vnučku Bati Dolores Ljiljanu Baťa Arambašičovou a její rodinu či rodinu Dobešů.

„V Mato Grosso do Sul učím v městečkách Batayporã (Baťova Nová voda) a Nova Andradina, kde žije několik rodin potomků baťováků. Ale učím i Brazilce, takzvané přátele České republiky, kteří se zajímají o českou kulturu a jazyk,“ popisuje Markéta Pilátová, která zde působí už čtyři roky.

Brazilci se učí česky na základních školách i v zájmových kroužcích.

Kromě toho učí i na brazilských základních školách, včetně školy Jana Antonína Bati, kterou zde podnikatel založil. „Češtinu se tu chtějí učit děti i dospělí. V oblasti učím kolem čtyřiceti dospělých a až dvě stě dětí,“ líčí učitelka zájem o český jazyk.

Ve státě Rio Grande do Sul vyučuje na dvou místech v Nova Petrópolis krajanskou komunitu, tzv. Bohemios, kteří se stejně jako chudí lidé z jiných evropských zemí vydali hledat štěstí za oceán. „Přicestovali do Brazílie jako takzvaní čeští Němci z oblastí Liberecka a Jablonecka na konci devatenáctého století,“ popisuje Pilátová.

Jejími „žáky“ jsou jak šestileté děti, tak i důchodci. „Mojí nejstarší studentkou je poslední ‚pražská Němka‘, která mluvila česky v dětství a po vyhnání Němců našla s rodiči domov v Brazílii. Dodnes je aktivní v české krajanské komunitě, protože se cítí být jak Němkou, tak Češkou,“ vypráví lektorka.

Pro 87letou ženu, která si nepřeje uvádět své jméno, je čeština řečí jejího dětství. Mluvila tak s kamarádkami ze školy a na ulici, ačkoli doma používali tzv. Prager Deutsch. Do Česka se občas vrací, aby zašla na kávu do kavárny Slavie na Národní třídě v Praze.

Další česká komunita v Brazílii žije ve městě Porto Alegre, kde Pilátová dvakrát týdně učí na místní univerzitě. Tam má dohromady sto studentů a dalších šedesát brazilských dětí učí na místní základní škole v zájmovém kroužku českého jazyka a kultury.

Ke studiu češtiny podle Pilátové přivádí brazilské studenty nejrůznější důvody. „Vloni jsem měla velmi nadanou studentku, která má chovnou stanici tzv. československého vlčáka, s jehož chovem má v Brazílii velké úspěchy a často k nám jezdí kvůli nákupu těchto psů.“

V Banátu se učí česky kvůli práci

Vladimír Kovář učí na základní škole a ve školce v rumunském městě Eibenthale už třetím rokem. K tomu dojíždí jednou týdně do Ješelnice a Oršavy, kde vede kroužek češtiny. Na jeho hodiny dochází 37 dětí a také hodně dospělých má o jazyk zájem. Podle něj je čeština v Rumunsku velmi populární. „Pracovní agentury neustále hledají zaměstnance do českých firem, a tak se znalost češtiny hodí a cení,“ objasňuje Kovář.

Čeština ve světě

V Rumunsku mohou mít národnostní menšiny vyučování ve svojí mateřštině do 4. třídy, čehož využívá škola v největší české vesnici Gerník, stejně jako školy ve vesnicích Bígr a Svatá Helena, kde působí lektorka Kateřina Roháľová. Právě ve Svaté Heleně budou za šest let slavit dvě stě let od příchodu prvních osadníků, kteří české vesnice zakládali „na zelené louce“ uprostřed lesů.

V Eibenthalu je ovšem situace odlišná. Čeština je tam stále živý jazyk a ve vesnici se běžně komunikuje česky. „Není problém se domluvit v obchodě, hospodě, kostele i mezi sousedy. Proto sem jezdí i dost turistů. Výhodou je okolní příroda i vzrůstající infrastruktura,“ popisuje Kovář. „I místní Rumuni jakž takž česky umí – řada z nich v minulosti v Česku pracovala.“

To je také důvod, proč na tomhle místě není zájem o výuku češtinu tak veliký jako na jiných místech Rumunska. „V Eibenthalu před lety odmítli vyučování v češtině, a tak se učí od začátku rumunsky a čeština je jako tzv. limba materna, tedy mateřský jazyk, v rozsahu tří až čtyř hodin týdně,“ dodává.

Imunolog v Rozstřelu: Navrhl jsem zavřít dobrovolníky do hotelů a promořit je

  • Nejčtenější

Bylo toho dost, řekli Klaus i Landa. Lidé bouřili bez roušek a rozestupů

Na Staroměstském náměstí v Praze se sešli demonstranti na akci pořádané iniciativou Chcípl PES. Demonstrace za svobodu...

Zemřela bývalá televizní moderátorka Eva Jurinová, hlas z metra na trase B

Zemřela bývalá moderátorka Eva Jurinová, kterou lidé znali z Československé televize i z Novy. Její hlas poslouchají po...

Zneužili mého jména k úplnému nesmyslu. Chirurg Pirk se obrátil na policii

Kardiochirurg Jan Pirk se obrátil na policii kvůli zneužití svého jména. Podal trestní oznámení na web...

Nový PES může ve 4. stupni otevřít obchody, hotely či sport testovaným

V nové podobě tabulky opatření PES by nemusel být nutný nouzový stav pro dva nejméně rizikové stupně a vláda by tak...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Brusel neobjednal víc vakcíny kvůli Východoevropanům a Francii, píší Němci

V Německu probíhá živá diskuze, proč Brusel neobjednal víc vakcín od německé společnosti BioNTech. Některá německá...

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

Život s Ester. Není úplně málo komplikovaná, přiznává trenér Bank

Premium Je to už pět let, co od svého bratra Ondřeje přesedlal jako trenér k Ester Ledecké. Dovedl ji k olympijskému zlatu v...

Expremiér Sobotka se vrátil do pražských Stodůlek. Pořídil si byt v paneláku

Premium Expremiér Bohuslav Sobotka se v tichosti vrátil z Moravy, kam se uchýlil po odchodu z politiky, do Prahy. Jak zjistila...

  • Další z rubriky

Očkovací centra, vakcína i technologie. Co všechno nám oproti Izraeli chybí?

Zatímco Izrael za tři týdny stihl naočkovat téměř dva miliony svých obyvatel, čísla v Česku hovoří o 70 tisících....

Praha 3 má vlastní rezervační systém na očkování. Domluvila se s nemocnicí

Po pátečním fiasku s registrací na očkování se některé radnice rozhodly jít vlastní cestou. Třeba Praha 3 se domluvila...

Covid ničí životy: kuchař třikrát bez práce, krachující solárium a padlý sen

Epidemie koronaviru má v Česku již 14 tisíc obětí. Další statisíce lidí pak čelí ekonomickým dopadům vládních opatření....

Termíny pro očkování byly po hodině vyčerpané, systém kolaboval

V Česku se v pátek v osm ráno spustil rezervační systém očkování proti koronaviru. Ten je v první fázi určen seniorům...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

WhatsApp si znepřátelil uživatele. Hromadně přecházejí na jiné platformy

Začátkem února vstoupí v platnost nové podmínky oblíbené chatovací aplikace WhatsApp, které umožní sdílet řadu nových...

Vágner ulovil Nechranického krokodýla. Bájná štika vzdorovala několik dní

Jakub Vágner procestoval svět v honbě za gigantickými a vzácnými rybami. V minisérii České televize pátrá po legendách...

Evropě hrozil masivní blackout. Rakušané narychlo zapojili jádro i uhlí

Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil v pátek Evropě masivní výpadek dodávek...

Dopisy od Němcové jeho žena spálila, říká potomkyně spisovatelčina milence

Irena Maňáková promluvila o vztahu svého předka Václava Bolemíra Nebeského s Boženou Němcovou. Básník byl jedním z...

Zemřel zpěvák a kytarista David Stypka. Bylo mu 41 let

Ve věku 41 let zemřel zpěvák a kytarista David Stypka, který dlouhodobě bojoval s rakovinou slinivky. V roce 2017...