Velký teror vyhnal české krajany na Sibiř. O svých kořenech nesměli mluvit

Seriál   16:56
Násilný přesun na Sibiř, baťovské osady v Brazílii nebo zakládání vesnic v rumunském Banátu. Čeští krajané, kteří během 20. století hledali nový domov v zahraničí, se setkávali s různým přijetím. Přečtěte si příběhy krajanských komunit v dalším dílu seriálu Čeština ve světě.
Československo posílalo za krajany do Sovětského svazu i učitele, ve 30. letech však někteří skončili na popravišti a jiní na Sibiři.

Československo posílalo za krajany do Sovětského svazu i učitele, ve 30. letech však někteří skončili na popravišti a jiní na Sibiři. | foto: Archiv A. Hradilka, J. Dvořáka/ÚSTR

Česká emigrace to v Rusku neměla vždy jednoduché. Anna Platonova se narodila v Sovětském svazu a plánuje se brzy přestěhovat do Prahy. Zatím žije v černomořském přístavním městě Novorossijsk, kde bydlí vůbec největší komunita Čechů žijících v Rusku.

Její předci přišli do Ruské říše z Moravy, když je tam pozvala carská vláda v rámci rozvoje oblasti kolem Černého moře v 60. letech 19. století. Prvních pár let bydleli ve vesnici Krymská v Kubáni, potom se přestěhovali do Krasnodarské oblasti, kde roku 1867 s dalšími českými rodinami založili osadu Tekos (původně Čekos). 

„Pro mé předky to bylo náročné – stavěli domy, ryli studny, starali se o zahrady. Všechno zvládli, založili ukázkové hospodářství a změnili spolu s jinými Čechy krajinu Severního Kavkazu,“ popisuje Platonova.

Ruská revoluce roku 1917 však byla pro české rodiny osudová. „Velký teror 30. let (teror trval přibližně od léta 1937 do podzimu 1938, jeho cílem byla likvidace údajných nepřátel sovětského režimu – pozn. red.) nakonec zničil život české komunity. Tekos trpěl víc než jiná sídliště na pobřeží Černého moře. Téměř všichni obyvatelé byli posláni do vyhnanství na Sibiř,“ líčí Platonova.

Mnozí na Sibiři zemřeli, jiní, například prastrýci Platonové – Josef Marks, Josef Kučera a Adolf Kučera – byli neprávem odsouzeni a roku 1938 zastřeleni. Prarodiče Platonové hrůzy na Sibiři přežili a narodily se jim děti; jedním z nich byla i matka Platonové Lidija Marks. Přesto se tamní Češi nedočkali šťastného konce.

„Zanedlouho poté začala válka a v roce 1943 se děda ztratil na frontě, proto jsem ho nepoznala. Babička byla nucena vychovávat děti sama. Jak povídá A. I. Maliborskaja, obyvatelka Tekosa a oběť represe, ti, co po hrůzných událostech zůstali naživu, se neodvážili říct ani slovo,“ dodává Platonova.

Tak tomu bylo i v její rodině. Babička s dětmi mluvila jenom rusky. O tom, že rodina pochází z Čech, nesmělo padnout ani slovo. Přesto si Platonova vzpomíná, že se její babička každou noc modlila v češtině. 

„Moje matka proto bohužel neuměla český jazyk a nevěděla o historii své rodiny. Pouze díky tomu, že koncem 90. let byly otevřeny archivy NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí – centrální státní orgán Sovětského svazu, který se mimo jiné zabýval evidencí obyvatel – pozn. red.) a díky tomu, že svědci té doby, kteří zůstali naživu, se už nebáli promluvit a vypověděli hrůznou pravdu, jsem se dozvěděla o smutném osudu mých příbuzných,“ vypráví Platonova.

Dnes je ovšem situace Čechů v Rusku jiná. Vznikají tam české školy i krajanské spolky, v nichž potomci českých emigrantů znovu sdílejí kulturu i jazyk svých předků.

„Baťováci“ mají o češtinu stále zájem

Výrazná komunita českého původu žije také v Brazílii, kde československý podnikatel Jan Antonín Baťa rozjel ve 40. letech ambiciózní projekt. Založil zde několik měst, do kterých jej následovala řada rodáků. Dodnes ve státě Mato Grosso do Sul žijí potomci tzv. baťováků, původních rodin, které zde pracovaly pro Baťův podnik. Jedná se zejména o rodinu Trachtů, vnučku Bati Dolores Ljiljanu Baťa Arambašičovou a její rodinu či rodinu Dobešů.

„V Mato Grosso do Sul učím v městečkách Batayporã (Baťova Nová voda) a Nova Andradina, kde žije několik rodin potomků baťováků. Ale učím i Brazilce, takzvané přátele České republiky, kteří se zajímají o českou kulturu a jazyk,“ popisuje Markéta Pilátová, která zde působí už čtyři roky.

Brazilci se učí česky na základních školách i v zájmových kroužcích.

Kromě toho učí i na brazilských základních školách, včetně školy Jana Antonína Bati, kterou zde podnikatel založil. „Češtinu se tu chtějí učit děti i dospělí. V oblasti učím kolem čtyřiceti dospělých a až dvě stě dětí,“ líčí učitelka zájem o český jazyk.

Ve státě Rio Grande do Sul vyučuje na dvou místech v Nova Petrópolis krajanskou komunitu, tzv. Bohemios, kteří se stejně jako chudí lidé z jiných evropských zemí vydali hledat štěstí za oceán. „Přicestovali do Brazílie jako takzvaní čeští Němci z oblastí Liberecka a Jablonecka na konci devatenáctého století,“ popisuje Pilátová.

Jejími „žáky“ jsou jak šestileté děti, tak i důchodci. „Mojí nejstarší studentkou je poslední ‚pražská Němka‘, která mluvila česky v dětství a po vyhnání Němců našla s rodiči domov v Brazílii. Dodnes je aktivní v české krajanské komunitě, protože se cítí být jak Němkou, tak Češkou,“ vypráví lektorka.

Pro 87letou ženu, která si nepřeje uvádět své jméno, je čeština řečí jejího dětství. Mluvila tak s kamarádkami ze školy a na ulici, ačkoli doma používali tzv. Prager Deutsch. Do Česka se občas vrací, aby zašla na kávu do kavárny Slavie na Národní třídě v Praze.

Další česká komunita v Brazílii žije ve městě Porto Alegre, kde Pilátová dvakrát týdně učí na místní univerzitě. Tam má dohromady sto studentů a dalších šedesát brazilských dětí učí na místní základní škole v zájmovém kroužku českého jazyka a kultury.

Ke studiu češtiny podle Pilátové přivádí brazilské studenty nejrůznější důvody. „Vloni jsem měla velmi nadanou studentku, která má chovnou stanici tzv. československého vlčáka, s jehož chovem má v Brazílii velké úspěchy a často k nám jezdí kvůli nákupu těchto psů.“

V Banátu se učí česky kvůli práci

Vladimír Kovář učí na základní škole a ve školce v rumunském městě Eibenthale už třetím rokem. K tomu dojíždí jednou týdně do Ješelnice a Oršavy, kde vede kroužek češtiny. Na jeho hodiny dochází 37 dětí a také hodně dospělých má o jazyk zájem. Podle něj je čeština v Rumunsku velmi populární. „Pracovní agentury neustále hledají zaměstnance do českých firem, a tak se znalost češtiny hodí a cení,“ objasňuje Kovář.

Čeština ve světě

V Rumunsku mohou mít národnostní menšiny vyučování ve svojí mateřštině do 4. třídy, čehož využívá škola v největší české vesnici Gerník, stejně jako školy ve vesnicích Bígr a Svatá Helena, kde působí lektorka Kateřina Roháľová. Právě ve Svaté Heleně budou za šest let slavit dvě stě let od příchodu prvních osadníků, kteří české vesnice zakládali „na zelené louce“ uprostřed lesů.

V Eibenthalu je ovšem situace odlišná. Čeština je tam stále živý jazyk a ve vesnici se běžně komunikuje česky. „Není problém se domluvit v obchodě, hospodě, kostele i mezi sousedy. Proto sem jezdí i dost turistů. Výhodou je okolní příroda i vzrůstající infrastruktura,“ popisuje Kovář. „I místní Rumuni jakž takž česky umí – řada z nich v minulosti v Česku pracovala.“

To je také důvod, proč na tomhle místě není zájem o výuku češtinu tak veliký jako na jiných místech Rumunska. „V Eibenthalu před lety odmítli vyučování v češtině, a tak se učí od začátku rumunsky a čeština je jako tzv. limba materna, tedy mateřský jazyk, v rozsahu tří až čtyř hodin týdně,“ dodává.

Historie odsoudí váhavost Evropy vůči ruské agresi, varuje analytik Smetana

Nejčtenější

Herci, sportovci i politici. Podívejte se na VIP, které dorazily na rozlučku s Bartoškou

Nejen známé tváře z uměleckého světa se přišly v úterý večer rozloučit se zesnulým prezidentem MFF Karlovy Vary Jiřím Bartoškou. Na smuteční večírek do pražského Rudolfina dorazili i sportovci,...

Křišťálové glóby a nezapálená cigareta. Bartoškovi vzdávali lidé hold sedm hodin

Široká veřejnost se v úterý naposledy rozloučila s Jiřím Bartoškou. Pražské Rudolfinum bylo pro tuto příležitost otevřeno mezi 10:00 a 17:00. Lidé přicházeli památku oblíbeného herce a...

Šok a ticho. Evropští lídři po telefonátu Trumpa s Putinem nevěřili svým uším

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři oněměli poté, co se s nimi americký prezident Donald Trump v pondělí podělil o podrobnosti svého rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem...

Tragicky zahynul moderátor počasí v České televizi Jan Šrámek

V sobotu odpoledne při nehodě v italských Alpách zemřel dlouholetý meteorolog a moderátor počasí České televize Jan Šrámek. Bylo mu 48 let. Oznámil to Český hydrometeorologický ústav.

Válečná loď se při spuštění na vodu rozbila. Kim Čong-un přihlížel a zuřil

Kolaps sebeúcty, nedbalost, trestný čin! Tak zuřil severokorejský vůdce Kim Čong-un, který přihlížel slavnostnímu spuštění nové válečné lodi. Při něm došlo k vážné nehodě a plavidlo, které mělo být...

Odvlekli ho násilím od umírající dcery. Od britské policie nevysoudil odškodnění

Kauza, která rezonovala Velkou Británií a její nemocniční péčí, je u konce. Rašíd Abbásí žaloval policii na severu Anglie za to, že ho vyvlekla z pokoje a přímo od lůžka jeho vážně nemocné dcery,...

23. května 2025  20:39

Odhaloval černobílou hrůzu ze zapadlých končin. Zemřel brazilský fotograf Salgado

Ve věku 81 let v pátek zemřel brazilský fotograf Sebastiao Salgado, který patřil k nejvýraznějším postavám světové fotografie. Proslul zejména černobílými fotografiemi z míst ozbrojených konfliktů a...

23. května 2025  18:08,  aktualizováno  20:28

Je hrozba vysokých amerických cel jen Trumpova taktika? Zasáhla by i Česko

Hrozba vysokých cel ze strany USA je podle analytiků spíše vyjednávací taktikou prezidenta Donalda Trumpa s cílem přimět EU k ústupkům. Zavedení padesátiprocentních cel by ale tvrdě dopadlo na...

23. května 2025  20:14

Příkazy nepřítele, či pracovní spor? Ruský konstruktér raket dostal kladivem

Manažer a hlavní konstruktér továrny Kurganpribor, jež mimo jiné vyvíjí rakety pro ruskou armádu, skončil v nemocnici. Neznámý útočník Andreje Kondraťjeva ve čtvrtek několikrát udeřil kladivem do...

23. května 2025  20:11

Příroda sužuje Austrálii. Místo sucha přišly devastující záplavy a pak zemětřesení

Počet obětí přívalových dešťů v jihovýchodní Austrálii stoupl na pět. Policie mezitím našla muže pohřešovaného od středy, uvedla stanice ABC. Desítky tisíc lidí zůstávají odříznuty od okolního světa....

23. května 2025  20:05

Byznys v Donbasu táhne armáda. Díky vojákům prosperují barbershopy i tržnice

Premium

Od našich zpravodajů na Ukrajině Slavjansk na východě Ukrajiny válku důvěrně zná. Za humny zuří ne tři, ale už více než jedenáct let. Dnes se mluví o nové ruské ofenzivě, tentokrát prý na motorkách. Místní ovšem zůstávají v klidu:...

23. května 2025

Na místě s temnou minulostí našli mrtvolu, policie nařídila soudní pitvu

V řece Klabavě na okraji Chrástu na Plzeňsku v pátek odpoledne svědci zahlédli lidské tělo. K železničnímu mostu vyjeli hasiči, záchranáři i policisté. Ukázalo se, že mrtvým je jednašedesátiletý muž,...

23. května 2025  17:24,  aktualizováno  19:54

Útok na nádraží v Hamburku: jsou zranění, někteří v kritickém stavu

Při útoku nožem na nádraží v německém Hamburku bylo zraněno 12 lidí. Šest z nich je podle hasičů v ohrožení života, další tři utrpěli vážná zranění a tři osoby jsou zraněny lehce. Informoval o tom...

23. května 2025  19:18,  aktualizováno  19:46

D10 hodiny blokovala havárie devíti aut. Jeden člověk zemřel, dítě je zraněné

Dálnici D10 ve směru na Turnov uzavřela v pátek dopoledne hromadná nehoda na 8 hodin. Na 20,5. kilometru mezi Starou Boleslaví a Benátkami nad Jizerou bourala tři nákladní auta a šest osobních vozů....

23. května 2025  11:28,  aktualizováno  19:24

Hrubá chyba v zákoně: brigádníkům vnutili vstupní lékařskou prohlídku

Brigádníci a lidé pracující na dohodu musí absolvovat vstupní lékařskou prohlídku, kterou jim musí zajistit a uhradit zaměstnavatel. Tato nová povinnost ale bude v létě zrušena, protože se do...

23. května 2025  19:23

Palačinky, popcorn nebo zmrzka? Otestujte si parádní retro pomocníky
Palačinky, popcorn nebo zmrzka? Otestujte si parádní retro pomocníky

Chystáte narozeninovou oslavu, dětskou party nebo si třeba jen chcete ozvláštnit víkend? Ve spolupráci se značkou Ariete jsme si pro vás připravili...

Školy musejí odsouvat výuku plavání, není dostatek bazénů nebo se čeká na nové

Plavání je na základních školách povinné. Jenže často není, kam děti poslat. Problémy spojené s nedostatkem plaveckých bazénů řeší už několik škol a krajů. Některé tak musí buď cestovat daleko za...

23. května 2025  18:57

Ruský činitel připustil destrukci Mariupolu. Byl vymazán z povrchu zemského, řekl

Ukrajinský Mariupol byl prakticky vymazán z povrchu zemského a nebyly tam žádné vojenské objekty. Prohlásil to šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin, který město přirovnal k okupovanému...

23. května 2025  18:50
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.