Věra Čáslavská

Gymnastka Věra Čáslavská je nejúspěšnější českou olympioničkou historie. Nejslavnější chvíle její sportovní kariéry jsou spojeny se hrami 1964 a 1968. Byla i čtyřnásobná mistryně světa a jedenáctinásobná mistryně Evropy. Předsedala Československému, později Českému, olympijskému výboru a byla členkou Mezinárodního olympijského výboru. Byla i trenérkou a poradkyní a asistentkou prezidenta Václava Havla.

„Pro Japonce je Věra Čáslavská dodnes symbolem tokijské olympiády v roce 1964. A tokijská olympiáda se pro ně stala symbolem poválečného návratu Japonska do světové společnosti. Proto Věru dodnes tolik velebí,“ říkal Jiří Zedníček, bývalý místopředseda Českého olympijského výboru.

V Tokiu 1964 vybojovala tři zlaté, v Mexico City 1968 čtyři! „Vera, Vera,“ skandovalo tehdy publikum, oslavující v krásné Češce nejen gymnastku, ale též zarputilou bojovnici proti sovětské okupaci. Tu považovala za národní potupu.

Po srpnových událostech podepsala manifest 2000 slov, před odletem na hry vyhlásila: „Obětovala bych všechny své dosavadní medaile za letošní vítězství. Protože nebojuji za sebe, ale za nás všechny. A naši lidé si zaslouží vítězství.“

Když pak řekla na hrách v mexické katedrále své ano Josefu Odložilovi, stříbrnému atletovi z minulé olympiády, přihlíželo jejich svatbě 100 tisíc lidí, před nadšenými davy museli uniknout kryptou.

Po návratu však doma trpěla. Ani po sérii intervencí a výslechů svůj podpis pod 2000 slov neodvolala. Komunisté Čáslavské nepovolili dokončit životopisný film v japonsko-americké koprodukci, tajemník KSČ Fojtík jí zakázal vycestovat, byla vyloučena ze všech sportovních oddílů v zemi.

Teprve v roce 1974, kdy dálkově dostudovala FTVS, jí povolili trénovat ve Spartě Praha. A v roce 1979 mohla odletět na dvouletou trenérskou stáž do Mexika.

Manželství s Josefem Odložilem se zhroutilo.

Po sametové revoluci její hvězda opět letěla vzhůru. Usídlila se na hradě coby poradkyně tehdejšího prezidenta Václava Havla, byla zvolena i předsedkyní Československého a později Českého olympijského výboru.

Od roku 1996 se však začala stahovat do ústraní, deset let se nechtěla takřka s nikým stýkat, nevystupovala na veřejnosti. „Deprese je strašná věc, nechci se rouhat, ale je to snad horší než rakovina. Ztratila jsem patnáct let! Dovedete si to představit?“ řekla Čáslavská, která skončila v Bohnicích a byla dokonce závislá na prášcích na spaní.

V roce 2007 toto období skončilo a Věra Čáslavská se vrátila na scénu s obrovskou životní vervou a chtěla pomáhat všem českým sportovcům.

Dlouho bojovala s rakovinou slinivky. V létě 2016 se její stav zhoršil. Neodcestovala na olympijské hry do brazilského Ria de Janeira, přestala navštěvovat média. V úterý 30. 8. 2016 měla v pražském Institut Klinické a Experimentální Medicíny (IKEM) naplánovanou prohlídku, ale v nemocnici už zůstala. Zemřela večer v 21:55.

Její jméno nese planetka (26986) Čáslavská. K jejím 70. narozeninám v roce 2012 byla vydána poštovní dopisnice s portrétem, autorem je Oldřich Kulhánek.