„Ona byla neskutečná bojovnice. Jak ve sportu, tak v životě. Nebála se postavit režimu,“ vzpomíná na Čáslavskou někdejší náčelník horské služby v Jeseníkách Zdeněk Zerzáň, jehož se sportovkyní pojilo později velké přátelství. Právě on zařídil, aby načas „zmizela z očí“.
Miniseriál o hlavním dění během invaze |
Nedlouho před vpádem vojsk totiž podepsala výzvu Dva tisíce slov, a protože pak navrch veřejně demonstrovala proti okupaci, dostala se do hledáčku StB a dokonce tajných služeb Sovětského svazu.
Čáslavskou vyfotil během protestů Slovák Martin Žarnay, tehdy student Vysoké školy dopravní v Žilině, jenž byl ve městě na exkurzi v továrně na opravy kolejových vozidel.
„Měl jsem štěstí, že jsem ji v davu uviděl,“ říká dnes. Vznikla tak legendární fotografie, která se dostala i do filmu.
Trénovala na stromech, přehazovala uhlí
Pak už musela jedna z pozdějších legend českého sportu rychle zmizet, protože Zerzáň dostal zprávu, že po ní „jdou“.
Před komunisty se Čáslavská schovala v Jeseníkách, pak vyrazila pro zlata |
„On mi tehdy hodně pomohl. Ukryl mě v Jeseníkách na horské chatě na Vřesové studánce. Tam jsem trénovala a připravovala se na olympiádu,“ vyprávěla sama Čáslavská před lety v rozhovoru pro MF DNES.
„Místo kladiny jsem měla kmeny stromů. Na větvích jsem dělala shyby, běhala po lesních stezkách. Rozběh na přeskok jsem si odměřila na 77 stop, jak jsem byla zvyklá, a denně ho cvičila. Lopatou jsem přehazovala uhlí, abych zůstala v kondici,“ popisovala.
Když kritické dny pominuly, vrátila se Čáslavská v tichosti do Prahy a nakonec mohla odletět na říjnové olympijské hry do Mexika. Tam získala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile a stala se v tom roce nejúspěšnější sportovkyní světa. Také ale přidala slavný tichý protest proti okupaci, který viděl celý svět v přímém přenosu.
31. srpna 2016 |
