Olympijské hry Paříž 2024

Stalo se to už mnohokrát. Mezinárodní olympijský výbor nepochopil ducha doby. Jen si vzpomeňte, jak až do roku 1984 tvrdošíjně prosazoval, že hry jsou uzavřené profesionálům, přestože na nich už dávno zápolily zástupy takzvaných státních profesionálů. Nebo jak lídři MOV usilovně hlásali, že jsou organizací apolitickou, byť tolik indicií svědčilo o úzké provázanosti s politickými lídry.

Američtí sprinteři Tommie Smith (uprostřed) a John Carlos (vpravo) na olympiádě v Mexiku v roce 1968 s gestem symbolizujícím boj černých Američanů za rovnoprávnost. | foto: Profimedia.cz

Podobný rozpor předvádí MOV také nyní, kdy vlna protestů po smrti Afroameričana George Floyda zasáhla i svět sportu a přední sportovci vyjadřují podporu hnutí Black Lives Matter (Na životě černochů záleží). Zato MOV? Jeho první reakcí bylo varování, že v souladu s pravidlem 50 Olympijské charty nadále hrozí olympionikům postihy za jakékoliv vyjádření politických, náboženských či rasových postojů. 

Tento text je součástí prémiového obsahu pro předplatitele

Dočtěte článek až do konce

Vyzkoušet 10 dní zdarma

Jako člen navíc:

• Máte k dispozici více jak 30 000 prémiových textů na iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
• Získáte přístup ke všem našim novinám a časopisům online a zdarma
• Přednostně pořídíte vstupenky na koncerty v síti Ticketportal a mnohem více

Máte už aktivní předplatné? Přihlásit se

Právě nejčtenější Premium články:

Nečas o potyčce na střídačce: Schválně mi zlomil hokejku, tak jsem mu jednu vrazil

Manažer Muchové Petera: Štvalo mě, když firmy říkaly, že je třístá na světě

Muchovou žene tajná zbraň z Belgie. Porazila Kvitovou, česky umí pivo

Moje lásky ve finále, já šprtám ve škole. Řepka vzpomíná na West Ham i Fiorentinu

... a další stovky článků