Baret, to je atribut šarmantních Francouzek. Zásluhou Brity šířených stereotypů.
Francie: baret
Snad žádný jiný kus oděvu není tak neodmyslitelně spjat s určitou zemí jako baret s Francií. Jeho dějiny se však začaly psát dlouho předtím, než země galského kohouta vůbec začala existovat. Jde o jeden z nejstarších typů pokrývky hlavy na světě. Dochované čapky plochého kulatého tvaru nachází archeologové od Skandinávie až po Krétu, ty nejstarší mají i úctyhodných 5 000 let.
Ve středověku nosili barety pyrenejští pastevci ve španělsko-francouzském pohraničí, odkud se zvyk rozšířil na sever a částečně i na jih, především mezi spodní vrstvy. Oblíbenými se staly zejména z praktického hlediska: jsou lehké, skladné, můžete je snadno zmuchlat, aniž by ztratily tvar, zároveň jsou teplé a dají se velice snadno vyrobit ze dvou kusů látky.
V 19. století se barety začaly vyrábět ve velkém. Jihofrancouzská firma Beatex-Laulhere si v tomto ohledu nárokuje prvenství, první čapky s její značkou vznikly údajně už v roce 1810. O nějakých osmdesát let později se staly součástí vojenských uniforem některých francouzských oddílů. Během první světové války je přejaly i některé další armády, například ta britská. Mezi vyššími civilními vrstvami baret zpopularizovali sportovci.
Ve 20. letech minulého století Evropu zaplavily miliony baretů z desítek továren ve Francii, ale i Španělsku a Itálii. Dnes jsou atributem „klasického“ Francouze, což je původně Brity rozšířený stereotyp, na který přistoupili a dále ho šíří i samotní Francouzi.
