Na AIDS zemřely po celém světě miliony lidí, další desítky milionů pak mají ve svém těle vir HIV, který AIDS způsobuje. Karta se ovšem obrací a není vyloučeno ani to, že lidstvo bude mít tuto zákeřnou chorobu relativně brzy pod kontrolou.
„Je možné, dokonce i pravděpodobné, že HIV bude možné za dvacet let z těla odstranit. Již nyní se z nákazy HIV při správné léčbě stal spíše chronický stav, který se dá zvládnout – AIDS se vůbec nerozvine. Přál bych si, abychom byli za dvacet let schopni porazit nejrozšířenější choroby dneška – diabetes, rakovinu, kardiovaskulární choroby. Jen lepší léčba ale nestačí, musí se zlepšit i prevence a životní styl nás všech,“ říká Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Optimističtí jsou i experti OSN, kteří se HIV a AIDS věnují dlouhé roky. „Pokud do roku 2020 urychlíme všechna dostupná opatření, budeme na cestě k tomu, abychom do roku 2030 s epidemií skoncovali,“ řekl před časem Michel Sidibé, ředitel Programu OSN pro HIV a AIDS. Pozitivní očekávání vycházejí z údajů, podle nichž významně klesl počet lidí, kteří na AIDS zemřeli.
Snímek z elektronového mikroskopu zachycuje virus HIV (variantu HIV-1). Zelené body jsou viry, které se "líhnou" z napadené imunitní buňky.
Stovky miliard do vývoje léků
Není sporu, že za dvacet let budou farmacie a zdravotnictví o velký kus dál. A zdaleka nejde jen o HIV. Rychlý technologický rozvoj a ohromné prostředky investované do výzkumu zásadně mění tvář medicíny. Jen ve Spojených státech se do vývoje nových léčebných přípravků dávají v přepočtu stovky miliard korun ročně. Obdobná částka se investuje rovněž v Evropě.
„Dá se předpovědět, že koncem třicátých let tohoto století budou lékaři schopni vyléčit řadu vážných i smrtelných nemocí. A vracet do běžného života vážně poraněné nebo od narození postižené lidi,“ odhaduje Dvořáček.
Bouřlivý rozvoj čeká medicínu v oblasti operačních postupů, léků, diagnostiky i různých pomůcek či rovnou náhrad částí lidského těla. Některé zprávy naznačují, že možná bude možné na míru „vypěstovat“ a lidem transplantovat ztracené nebo nefunkční orgány, obnovit poškozenou míchu, běžně kompenzovat ztracené funkce pomocí implantátů.
SVĚT 2038aneb Život za 20 let U příležitosti 20. výročí iDNES.cz jsme se rozhodli podívat do budoucnosti. V uceleném seriálu článků vám po celý rok 2018 nabídneme různé pohledy, jak by mohl vypadat svět v roce 2038. Homepage projektu najdete na adrese  |
„Řada z těchto ´zázraků medicíny´ se již stává realitou – vždyť třeba pacienti s bionickými končetinami nebo očima již chodí mezi námi. Existující postupy se budou nadále zdokonalovat,“ říká Dvořáček.
Robůtek v lidském těle
Chemik František Štěpánek je zase přesvědčen o tom, že už v blízké budoucnosti budou miniaturní chemičtí roboti dopravovat léky přesně na to místo v těle pacienta, kde jsou potřeba. Aktivovat by je měli lékaři na dálku. Uplatnění najdou především při léčbě nádorových onemocnění a jako nová generace antibiotik. Budou působit jen tam, kde to v těle bude zapotřebí.
„Ten robůtek je na svém povrchu opatřen molekulami, protilátkami, které rozpoznají povrch buněk, k nimž se má přilepit,“ řekl v České televizi Štěpánek, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
„To, že lék v těle dopraví přímo na místo určení miniaturní robot, už není nepředstavitelná hudba budoucnosti,“ souhlasí i Dvořáček, podle něhož je hitem moderní medicíny takzvaná cílená léčba. „Zasáhne v určitém okamžiku replikačního cyklu viru nebo zablokuje určitý mechanismus, který potřebují ke svému šíření nádorové buňky. Léčba tedy je účinnější a nepostihne tolik zdravou tkáň. Čím dál více je reálné ušít léčbu na míru pacientovi s nějakou konkrétní vzácnou genetickou mutací či formou nemoci,“ konstatuje Dvořáček.
Vývoj nových léků silně změní – a vlastně už do značné míry změnily – nové poznatky z oblasti genetiky a biologických pochodů v těle, které jsou spjaté s konkrétní nemocí. Vyvíjejí se léky vyráběné s pomocí živých organismů - takzvané biologické léky. I o nich v budoucnu ještě hodně uslyšíme.
Očkování proti rakovině
Spolu s tím, jak se bude vyvíjet cílená léčba, je možné čekat i další rozvoj medikamentů pro méně početné skupiny pacientů, kteří jsou něčím specifičtí, mají třeba nějaký zvláštní typ nádoru. Jedním z trendů je zvláštní přístup k léčbě žen a mužů, protože určité léčivé látky mohou u každého pohlaví účinkovat trochu jinak. Pravděpodobně budou rovněž vyvinuty vakcíny proti dalším vážným chorobám.
„Před lety by nikdo nevěřil na možnost dát se očkovat proti rakovině. Dnes to možné je: proti rakovině děložního čípku, řiti a hrtanu - tedy proti jejich původci, lidskému papilomaviru, očkování proti hepatitidě B, jež způsobuje rakovinu jater. Budeme se setkávat i s terapeutickými vakcínami,“ soudí Jakub Dvořáček.
Roj virů HPV. Dnes vás před rakovinou nejen děložního čípku ochrání právě očkování proti HPV.
Naděje pro vážně nemocné
Vlastně už nyní mají vážně nemocní naději, že vědci přijdou v nejbližší době s lékem na jejich nemoc. Každoročně přicházejí na trh desítky nových léčiv. Loňský rok byl v tomto ohledu mimořádný: v USA bylo schváleno 46 registrací nových originálních léků, což je nejvíce za uplynulé dvě dekády.
„Za pozornost stojí, že sedmnáct z těchto léčiv mělo status průlomové terapie, tedy takové, která pokrývá nějakou palčivou potřebu pacientů, anebo u ní klinické výsledky naznačují velký potenciál při léčbě vážných a život ohrožujících chorob,“ poznamenává Dvořáček. Největším rozvojem procházejí například léčebné přípravky v onkologii. „Anebo léčba chronických virových nákaz, diabetu či neurodegenerativních nemocí. A také autoimunitních chorob, jako jsou revmatická onemocnění nebo chronické střevní záněty,“ dodává.
S tím, jak se lidstvo bude vypořádávat se „starými“ nemocemi, se na druhou stranu objevují nové choroby. Nejinak tomu bude i za dvacet let. Je to například tím, že bakterie a viry, tedy původci infekčních nemocí, procházejí evolucí, mutují, přizpůsobují se prostředí. Každoročně to je například vidět na „běžné“ chřipce, která je vlastně pokaždé trochu jiná.
„Také přímo v genomu člověka dochází k mutacím – tak vznikají nové vrozené, geneticky podmíněné choroby. Řada chorob je civilizačních, pramení z našeho měnícího se životního stylu a měnícího se prostředí. Dnes navíc díky lepší diagnostice a poznání o genetice zjišťujeme, že některé nemoci jsou ve skutečnosti souborem více různých chorob s podobnými projevy. Pokud se v budoucnu objeví vážný problém, věda se ho nepochybně znovu pokusí vyřešit,“ říká šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Šéf pražského AIDS centra o možném léku na HIV/AIDS (říjen 2017):
